Prohlédněte si nabídku našich doučovacích balíčků. Ať už potřebujete procvičit učivo nebo se připravit na přijímací zkoušky, doučovací balíčky vám pomohou dosáhnout vašich cílů.
Všichni to známe moc dobře, ze všech stran se na nás valí úkoly a testy. Nevíme, kde a jak začít a máme pocit, že tolik učiva nemůžeme zvládnout, máme tendenci přípravu a učení odkládat a následně si vyčítáme, že jsme opět vše nechali na poslední chvíli a připadá nám nemožné si látku zapamatovat a nějakým způsobem si ji osvojit. V tomto článku si představíme pár kroků, které nám usnadní proces učení a pomohou nám si dané učivo lépe zorganizovat a pamatovat tak, abychom ho nezapomněli během několika minut a mohli ho bez problému použít i v budoucnu. Organizace na prvním místě Ať už jste žáci základních a středních škol nebo studenti vysokých škol, správné plánování je klíčem k efektivní přípravě a učení. Je důležité vědět, co nás čeká a na co vše je potřeba se připravit. K tomu nám slouží diáře, zápisníky a plánovače. Díky nim nemusíme všechny povinnosti udržet v hlavě, ale máme vše zanesené na papíře nebo elektronicky. Každému vyhovuje jiná forma plánování, ale je dobré mít přehled. Vždy na začátku a postupně i v průběhu týdne si diář otevřete a zjistěte, jaké testy a úkoly vás čekají. Hotové úkoly si pak můžete postupně odškrtávat. Průběžné učení Ano, ano, tuto radu slýcháváme od našich rodičů i od lektorů. Může se nám to zdát jako zbytečnost, ale věřte, že tato rada pak ušetří spoustu času a také stresu. Nemusíte nad učivem sedět každý den několik hodin, stačí, když si po příchodu ze školy párkrát projdete to, co jste se ten den naučili. I při takovém učení se informace uchytí do paměti. Individuální doučování ve Škole Populo Ve Škole Populo poskytujeme individuální doučovaní, při kterém se lektor věnuje pouze jednomu studentovi. Výuka je vždy přizpůsobená na míru požadavkům. Doučujeme prezenčně i online. Konzultace ZDARMA. Mám zájem Opakování Tento bod úzce souvisí k bodem předešlým. Látku, kterou se učíme průběžně, je třeba i opakovat. Není potřeba každý den několik hodin, ale je dobré si učivo po nějaké době "oživit". Díky tomu, že se k látce po čase vrátíme, nám pomůže ji lépe pochopit a zjistíme, na co je potřeba více se zaměřit nebo naopak, co nám nedělá potíže. A proč je opakování tak důležité? Existuje pojem tzv. Ebbinghausova křivka neboli křivka zapomínání, která nám ukazuje, jak dochází v lidské paměti ke ztrátě informací. Z obrázku je patrné, že během prvních několik hodin dochází k nejintenzivnějšímu zapomínání. Postupně nedochází k tak výrazné redukci zapamatovaného obsahu. Právě proto je třeba informace zopakovat, jak už jsme si uvedli, aby došlo k „obnovení“. Přehledné poznámky a ostatní materiály Abychom se vůbec mohli něco začít učit, je nutné mít nachystaný vhodný materiál, ten tvoří povětšinou naše poznámky, které si vytváříme během výkladu ve škole. Poznámky by měly být srozumitelné, jasné, výstižné a přehledné. Tady platí, že poznámky psané naší rukou jsou ty nejlepší. Už jen při samotném pohybu ruky během psaní se nám informace ukládají do paměti. Cílem výpisků není přepisovat slovo od slova, ale vystihnout myšlenku dané problematiky tak, abychom při zpětném učení věděli, o co vlastně jde. Pokud nám naše poznámky nestačí, není od věci sáhnout po jiných materiálech v podobně internetových stránek nebo vzdělávacích aplikací apod. Pozor jen na to, aby i tady byly informace relevantní a správné. Zapojte všechny smysly Každému při učení vyhovuje trochu jiný styl, ale nejefektivnější je takový způsob, kdy využíváme všechny naše smysly. Díky tomu, že zapojíme více center v mozku, máme možnost se látku lépe naučit a následně si ji i udržet v paměti. Pro vizuální styl, kdy zapojujeme hlavně náš zrak, nám pomůže vytváření myšlenkových map, kreslení obrázků a grafů nebo tvoření kartiček. Ty jsou skvělým způsobem při učení např. slovíček nebo pojmů. Samozřejmě nesmí chybět barevné pomůcky jako zvýrazňovače, fixy nebo barevné papírky. Pokud informace zpracováváme nejlépe tak, že posloucháme, jedná se o tzv. auditivní styl. Tady můžeme využít možnost výukových videí, kterých na internetu najdeme velké množství. Lektorka doporučuje Efektivní je si látku přeříkávat nahlas, lépe vnímáme to, co říkáme, jsme si vědomi našich chyb a máme větší kontrolu nad tím, jak látku chápeme a jak jsme schopni ji vysvětlit. Ne tak častý je styl senzomotorický. Během učení se doporučuje střídat místa, mozek si pak látku spojí s různými druhy prostředí, to nám pak umožní snadnější vybavení látky. Někdo preferuje i chození z místa na místo, které je taky jako jedna z osvědčených technik. Učení se s kamarády Možná jsou někteří zastánci spíše individuálního učení a potřebují svůj prostor a klid. Občas ale není na škodu se domluvit se spolužáky a ponořit se do učení společně. Každý totiž látku pochopí trochu jinak, lépe řečeno z jiné perspektivy, využívá odlišné materiály a získává tak třeba jiné informace, které si pak při kolektivním učení vyměňujete. Kamarád vám může látku lépe vysvětlit nebo vás třeba i vyzkoušet. Krok po kroku Sami moc dobře víme, že je dobré si přípravu na test či zkoušení rozdělit na menší části do několika dní. Opět se nám to může zdát jako práce navíc, ale pokud si dokážeme učivo strukturovat na dílčí části, předejdeme tak zbytečnému stresu a nejistotě, že látku nechápeme nebo se ji nestíháme naučit. Začněte s přípravou o pár dní dříve (samozřejmě záleží i na složitosti daného předmětu) a sepište si, co se chcete za den stihnout naučit. Uvidíte, že ve výsledku bude učení daleko efektivnější, protože objem učiva nebude tak velký. Plus budete tak mít i dostatek času na to, aby vám případně někdo mohl látku dovysvětlit. Čas na sebe Opomíjený, ale o to důležitější bod. Často při stresových situacích a povinnostech zapomínáme na péči o sebe. I během školních dní, které mohou být někdy velmi náročné, dbejme na duševní hygienu. Pravidelné přestávky Mozek je mocný nástroj, ale i ten vyžaduje odpočinek. Lidský mozek se nedokáže soustředit stoprocentně celý den, a proto je nutné mu dopřát relax v podobně přestávek i během našeho učení. Můžete se během pauzy dojít napít a protáhnout se, tím ulevíte nejen hlavě, ale i svým zádům. Přestávka by neměla trvat zase moc dlouho, ideální je kolem 5-10 minut. Ale ani učení by nemělo být věčné. Je dokázáno, že mozek je schopný se v kuse soustředit kolem 20-30 minut, poté pozornost a koncentrace pomalu klesá, to je čas na naši zmiňovanou přestávku. Kvalitní strava Ani tento bod nelze nezmínit. Určitě není dobré „zásobovat“ své tělo velkým množstvím energetických nápojů, káv nebo čokolády a instantních jídel. Pro správnou funkci našeho mozku je potřeba vyživovat tělo potravinami bohaté na bílkoviny, zdravé tuky, vitamíny a minerály, které nám dodají veškerou energii. Proto raději sáhněte po oříšcích, ovoci, zelenině nebo kvalitní hořké čokoládě. Spánek Kdo z vás už taky alespoň jednou vyměnil spánek za plnění povinností? Spánek představuje jeden ze stavebních kamenů našeho života a rozhodně se nevyplácí ho dlouhodobě podceňovat. Právě během spánku naše tělo nejvíce regeneruje a mozek nejintenzivněji zpracovává a ukládá informace, které získal během dne. Délka spánku je u každého odlišná, ale obecně se doporučuje spát kolem 7-9 hodin. Pravidelný a dostatečný spánek nám zajistí to, že budeme schopni fungovat po celý den, předejdeme zdravotním problémům, budeme daleko spokojenější a to se odrazí i na samotných školních výsledcích. Zdroje: Psychologicketipy.cz Orangeacademy.cz Anglictinain.cz Vzdělávací program pro učitele Univerzita Karlova Autor: Aneta K. Lektorka českého jazyka ve Škole Populo Stát se učitelem byl od malička Anetin sen. Věděla, že pomáhat ostatním lidem rozšiřovat si obzory a předávat jim užitečné informace je to, čemu se chce věnovat. Studuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy český jazyk a základy společenských věd. Ve Škole Populo působí jako lektorka českého jazyka. Aneta to bere to jako skvělou příležitost k získání cenných zkušeností. Ve svém volném čase ráda tráví čas s rodinou a přáteli, sportuje a několik let se věnuje tanci, zpěvu a hře na kytaru.
Zajímá vás, proč je důležité mít přehled o naší historii? Naše lektorky vám v tomto článku odhalí, že studium dějepisu může být zábavnou cestou do minulosti, která vás naučí chápat souvislosti a události, které formovaly svět, jak ho známe dnes. Dějepis v souvislostech Dějepis se bohužel stále ještě často vyučuje metodou „datum, jméno, událost“. Téměř ode všech dětí pak slyšíme, že je dějiny nebaví. Není divu. Studenti nerozumí tomu, proč bitva proběhla, proč v ní bojovaly tyhle strany, nechápou následky politické události, protože jim je nikdo neobjasnil. Našim cílem tedy je postupovat spíše stylem vysvětlování souvislostí. Příklad: V tudorovské Anglii byla těsně před reformací taková a taková situace. Král se chtěl rozvést kvůli dvorní dámě, požádal papeže o rozvod, ale ten mu nevyhověl. Roztržka mezi Londýnem a Římem se dál rozvíjela, časem už nešlo jen o soukromý spor, ale o samotnou podstatu víry. Vše skončilo roku 1534, kdy se Jindřich VIII. ustanovil hlavou anglikánské církve. Manželství s dvorní dámou nevyšlo, za další dva roky skončila na popravišti. To je však další příběh. Není to lepší, než jen nesouvislá poznámka o tom, že se Anglie bůhvíproč odtrhla od Říma? Když s někým sdílíme naše každodenní zážitky, také pouze nevybíráme jednotlivé situace ze dne, z nichž by druhý člověk nemohl pochopit, jak jsme k nim dospěli. Musíme druhé osobě dodat nutný kontext, aby mu bylo jasné, co jsme daný den opravdu prožili. A to samé platí u výuky dějepisu — jako učitelé se snažíme studentům předat zásadní příběhy z minulosti, které utvářely vývoj lidstva. Žáci by proto měli hlavně pochopit, že hrdinové těchto příběhů byli lidé žijící v konkrétním čase a prostoru, kteří zažívali příběhy, o nichž stojí za to se něco dozvědět. Naučte se historii s námi Ve Škole Populo se lektor věnuje vždy pouze jednomu studentovi, což zaručuje přizpůsobení na míru každému jedinci. Zakládáme si na přátelském přístupu a zábavné formě výuky. Díky zpětné vazbě od lektora po každé lekci navíc budete mít přehled o vašem pokroku. Poskytujeme konzultace ZDARMA. Chci umět dějepis Popularizace U dějepisu je popularizace zvlášť důležitá věc. Možností, kam se obrátit pro přístupnou historii, je dnes naštěstí spousta. Seriály, filmy, knihy, výtvarné umění, počítačové hry. Téměř ke každému historickému období najdeme to, co potřebujeme. Ale děti si rozhodně tvoří portrét doby spíše při vizuálním zážitku než jen při obyčejném teoretickém výkladu. Dějepis hrou Dějepis je jedna velká hra. Řada historických situací a událostí se dá nasimulovat, ať už s pomocí map, počítačových i stolních her nebo třeba divadelního představení. Studenti nejlépe chápou látku z praxe. Skandinávský styl výuky dějepisu například spoléhá na ztvárňování postav a rolí samotnými žáky. I přesto, že tato metoda je hůře proveditelná během doučování, je možné se snažit alespoň co nejvíce postavy králů a politiků žákům přiblížit. Čím jednodušší pro ně bude si přeneseně "obout boty" slavných osobností a pochopit jejich motivy, tím méně náročné pro ně bude si látku osvojit. Zábavné tipy pro „pasivní” výuku Níže doporučujeme pár tipů ze světa filmu a počítačů, které bývají pro studenty mnohem zajímavější než knihy a výklad ve škole. Přestože je samozřejmě nelze nahradit. Seriály 1) Medicejové – vládci Florencie (Itálie-Velká Británie, 2016) Seriál o nejvýznamnějším italském renesančním rodu z Florencie (ze kterého vzešly dvě francouzské královny). Obraz života velmi majetné bankéřské rodiny, která se i přes nešlechtický původ snaží ve velkém ovlivňovat politiku. Krásné ztvárnění renesanční Itálie z politického, uměleckého i společenského hlediska. 2) Viktoria (Velká Británie, 2016) Seriál velmi věrně zachycující období panování jedné z nejslavnějších královen v historii Británie, kterou ztvárnila Jenna Coleman. Soustředí se na rané roky vlády panovnice a zároveň skvěle popisuje znaky doby, v níž se celý příběh odvíjí. 3) Napoleon (Francie, Německo, Kanada, Itálie, 2002) Velice překvapivý umělecký počin. Napoleona totiž hraje Christian Clavier, obecně známý jako Asterix. Herec, kterého všichni znají z komediální role, se jako Napoleon proměňuje v charismatického panovníka s morálními zásadami, který umí strhnout davy. Slabinou seriálu jsou nereálně ztvárněné bitevní scény, nicméně bohatě to vynahradí Napoleonova politika. Císařovnu Josefínu hraje Isabella Rossellini, takže herecký koncert. 4) Koruna (Velká Británie, 2016-2022) Dozajista povinnost pro všechny fanoušky britské královské rodiny. Samozřejmě nechybí soukromé skandály, zvlášť v souvislosti s princeznou Dianou, ale seriál poskytuje také obraz vzniku moderní monarchie po nástupu Alžběty II. na britský trůn. Z nezkušené mladinké panovnice se postupně stává nejdéle vládnoucí královna v dějinách. Vyvíjí se ona samotná i Británie. To vše doprovázeno fantastickými kostýmy. 5) Andromeda (Kanada-USA, 2000-2005) Nejedná se primárně o historický seriál. Jde o sci-fi, které si Gene Roddenberry natočil jako „vedlejšák“ ke Star Treku. Jedna z hlavních postav ale pochází ze Země a seriál obsahuje řadu historických a filozofických odkazů. Vtipný a trefný pohled na naše dějiny očima jiných galaxií. 6) Downton Abbey (Velká Británie, 2010-2015) Pro vykreslení období začátku 20. století je vhodný právě seriál Panství Downton, který se zaměřuje na život na panství měnící se v průběhu let. Příběh začíná potopením parníku Titanic a provází nás přes turbulentní roky 1. světové války až do dvacátých let 20. století. Diváci mají možnost dozvědět se nejen o životě bohatých vrstev, ale rovněž něco o každodenním chlebu jejich služebnictva. Filmy 1) Královna Margot (Francie, Německo, Itálie, 2004) Zobrazení francouzských náboženských válek v 16. století. Skvělý kontrast francouzského královského dvora za vlády dynastie Valois, a na druhé straně totální náboženský fanatismus katolíků i protestantů. Film je určitě vhodný až od 15 let kvůli násilným scénám, které vzhledem k tématu obsahuje. 2) Marie Antoinetta (USA, 2006) Americké filmy o evropských dějinách jsou většinou spíše úsměvné, ale tento je výjimka. Sofia Coppola natočila životopis Marie Antoinetty vysloveně pro ženy. Nádherné kostýmy, interiéry, přepych královského dvora v kontrastu se životem těch nejchudších. Film sice končí těsně před vypuknutím francouzské revoluce, ale obsahuje mnoho náznaků toho, co se bude dít. 3) Černá kniha (Nizozemsko, Německo, Velká Británie, Belgie, 2006) Příběh o méně známých událostech nacistické okupace Nizozemí. Někdo zrazuje bohaté Židy, kteří se snaží utéct z Nizozemí, a posílá je přímo do náruče nacistům. Klasické schéma nacistický důstojník – krásná židovská špionka. Nicméně film je pojat jako inteligentní příběh s filozofickou rovinou, ne jako romantické drama. 4) Smrtihlav (Francie, Velká Británie, Německo, USA, 2017) Asi nejvydařenější snímek o atentátu na Heydricha, kterých bylo za posledních pár let natočeno několik. Jako vůbec první film v historii zobrazuje i samotného Heydricha. Vyhýbá se obvyklému schématu „přišel odnikud, vůbec nic o něm nevíme, je to nacista, jdeme ho zabít“. Zobrazuje i Heydrichův soukromý život a je vlastně pokusem o zamyšlení, jak se původně velmi inteligentní a vzdělaný člověk může obrátit k absolutnímu zlu. 5) Schindlerův seznam (USA, 1993) Dramatický film z období 2. světové války, který se věnuje tématu antisemitismu na jedné straně a hrdinství na straně druhé. Film uchvacuje rovněž i svou vizuální podobou. 6) Zachraňte vojína Ryana (USA, 1998) / Dunkirk (Velká Británie, Nizozemsko, Francie, USA, 2017) Téma 2. světové války neopouští ani filmy Zachraňte vojína Ryana či Dunkirk. Oba dva válečné téma zachycují z pohledu těch nejzasaženějších — tedy mladých vojáků. kteří ve válečné vřavě ztráceli někdy i vlastní lidství. Tyto filmy obsahují velmi brutální záběry, proto rozhodně nedoporučujeme studentům pod 18 let. 7) Kód Enigmy (Velká Británie, USA, 2014) Tento snímek rovněž velmi komplexně cílí na pokrytí více zajímavých témat. V popředí stojí až dobrodružné vyprávění o prolomení šifry nacistického komunikačního stroje a položení základu novodobé informatiky. Diváci vedle toho ale pronikají do problematiky mnohem složitější, kterou je pronásledování sexuálních menšin ve 20. století. A pro zaryté počítačové nadšence ještě něco málo… Počítačové hry à la starší klasiky 1) Battlefield Videohra, která zobrazuje boje první světové války. Vynikající z technického hlediska – perfektní zobrazení různých typů zbraní, starých tanků atd. Autoři jsou opravdu velkými fanoušky historie, až jim někteří hráči trochu vyčítají, že hra nemusí být až tak historicky dokonalá, ale hlavně zábavná. 2) Call of Duty Naprostá klasika, bitvy 2. světové války ze strany Spojenců. Hra už má nespočet nových úrovní, např. boje občanské války v Rusku. 3) Medieval Engineers Nebojová počítačová hra. Jde tu o stavby středověkých hradů a pevností. Hráč si může postavit v zásadě cokoli, postupem času přibývají i různé rafinované stavební materiály. A nejlepší je, že stavbu je možné následně i zničit. Zdroje: Vlastní zkušenosti lektorek Autor: Mgr. Zuzana A. Lektorka českého jazyka, dějepisu a společenských věd ve Škole Populo Zuzka ve Škole Populo učí od září 2018. Jejím cílem je ukázat studentům krásu literatury a historie, což vůbec nejsou nudné předměty, záleží pouze na učiteli. Velkou část jejího života tvoří knihy – pokud ji nenajdete s nosem zabořeným do knížky jakéhokoli žánru, dělá zrovna společnost svému příteli – knihovníkovi nebo mamince – knihovnici. Dalšími oblastmi jejího zájmu jsou balet, kočky a dění ve světových monarchiích, ne nutně v tomto pořadí. Kus jejího srdce patří také Wiki, staré, uslintané a fantastické německé ohařce. Sára A. Lektorka českého, anglického a francouzského jazyka, občanské výchovy, dějepisu a matematiky ve Škole Populo
Víte, jak to bývá na běžné vyučovací hodině – učitel vysvětlí učivo, zeptá se žáků, zda všemu porozuměli a následně jim zadá úkoly, na kterých si probrané učivo procvičí. Jenže, co když žák učivu rozumí, ale nevěří si, že ho dokáže adekvátně aplikovat? S tímto fenoménem se pravidelně setkáváme téměř ve všech předmětech („Nevím, jestli dokážu narýsovat pravoúhlý trojúhelník.“ „Určitě nebudu umět na písemce vypočítat rovnice.“), velmi často se objevuje v souvislosti s jazyky („Určitě řeknu anglicky něco špatně a ostatní mi nebudou rozumět.“ „Co když si nevzpomenu na důležité slovíčko nebo použiji nesprávný čas?“). V tuto chvíli už ani tak nejde o samotné učivo, ale o limitující přesvědčení. A protože přesvědčení bývají častokrát sebenaplňující, určitě je třeba jim věnovat pozornost a pracovat s nimi. Neredukujeme vyučování jen na samotné probírání látky Jakými kompetencemi disponuje dobrý učitel? Určitě dokáže srozumitelně vysvětlit učivo. Ve Škole Populo však vyučujeme způsobem, který také přispívá k navýšení sebedůvěry studentů. Dbáme na praktické uplatňování tohoto přístupu, protože díky němu dosahujeme skvělých výsledků. Často stačí upřímná pochvala, ocenění snahy a výkonu studenta. Důraz klademe na spokojenost a pokrok studentů – nezaměřujeme se na chyby samotné, ale na nalezení způsobů, jak chybám předcházet. Osvědčilo se nám, že bývá efektivní pracovat s předpokladem: „Neúspěch neexistuje, existuje jen zpětná vazba.“ Díky tomuto předpokladu vedeme žáky k tomu, aby se nedali odradit či demotivovat, když jim něco nevyjde podle jejich představ. — Lektorka Bohdana B. Konstruktivní práce s chybami V rámci dalšího příkladu můžeme opět zmínit lekce cizích jazyků. Ve Škole Populo jsme si vypěstovali cit na to, kdy je poukázání na chyby a jejich následné opravení skutečně konstruktivní. Zjistili jsme totiž, že pokud například student angličtiny (zejména začátečník) dělá během konverzace mnoho chyb, bývá kontraproduktivní jej při každé chybě zastavovat. Právě naopak, nejprve klademe důraz na to, aby se rozmluvil a aby mu při konverzaci nechyběla sebedůvěra (což bývá při učení se jazyku poměrně častou překážkou). Proto pečlivě vybíráme, na které chyby zaměříme pozornost, abychom žáky zbytečně nezabrzdili a na pokroku pracujeme postupně. Uvažujete nad individuálním doučováním? Ve Škole Populo se vám lektoři přizpůsobí na míru a po celou dobu lekcí se budou věnovat pouze vám. Získáte motivaci, sebedůvěru a také zpětnou vazbu po každé lekci. Mám zájem Ke konstruktivním metodám patří také povzbuzení žáka, aby si chyby všiml a opravil sám (v případě, že se jedná o chyby z nepozornosti). Podle našich zkušeností může takový postup přispět k vylepšení pozornosti žáků. Abychom žáky nezahltili učivem, dbáme na to, abychom si spolu s nimi plánovali obsah hodin tak, aby na sebe lekce logicky navazovaly. Učivu se věnujeme tak podrobně, jak to žák vyžaduje. Záleží nám na kreativitě studentů Při vyučování často stavíme na tom, co žáci už umí a zároveň povzbuzujeme jejich kreativitu. V praxi to může během jazykových lekcí vypadat například tak, že jim klademe otevřené otázky, díky nimž více přemýšlejí a zapojují tvořivost. Také pracujeme s různými materiály – může jít o klasická písemná cvičení (například doplňování slov do vět), barevné obrázky, které je třeba popsat a další. Na závěr stačí už jen shrnout, že často nejde čistě o naučení látky, ale o překonání překážek, které učení a aplikací vědomostí brání. Proto je důležité, aby učitel žáka aktivně poslouchal, věnoval mu pozornost a vyučovací proces přizpůsobil jeho potřebám. Ve Škole Populo je to pro nás samozřejmost, a proto je takový postoj u nás každodenní praxí. Přečtěte si, jak mohou rodiče účinně vyjádřit podporu svým dětem a posílit rodinné vztahy. Zdroje: Osobní zkušenosti lektora Gordon Neufeld, Gabor Maté: Držte si své děti Autor: Mgr. Bohdana B. Lektorka anglického jazyka ve Škole Populo Bohdana je absolventkou Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici, kde vystudovala angličtinu v oboru Překladatelství a tlumočnictví v kombinaci s Filozofií. Ve Škole Populo působí od září 2023 jako lektorka anglického jazyka. K jejím zájmům patří procházky v přírodě, čtení knih a koučink, který ji ohromil díky absolvování dvou kurzů. Koučovací přístup využívá někdy i v rámci lekcí. Učí srdcem a vyučování vnímá jako spolupráci žáka a lektora na společném cíli. Odměnou je pro ni možnost přispět ke spokojenosti žáků a ukázat jim, že hodiny mohou být zábavné – právě proto pro ni učení představuje smysluplnou práci. Rada se podílí na pozitivních změnách, k nimž patří i podpora žáků a lidský přístup v rámci učení.
Studium na střední škole s sebou nese akademickou výzvu, ale také emocionální zátěž. Příprava na přijímací zkoušky a maturitu je náročným obdobím, které ovlivňuje mentální pohodu, ale rovněž fyzické zdraví. Ve Škole Populo si uvědomujeme důležitost tohoto období pro naše studenty, proto klademe důraz na podporu celkové pohody. V tomto článku vám přinášíme tipy, jak si zachovat zdraví a pohodu během náročné přípravy na přijímací zkoušky či maturitu. Zvládnutí fyzického a psychického zdraví během náročného období Připravovat se na přijímací zkoušky či maturitu je nejen výzvou akademickou, ale také emocionální. Vědomí důležitosti těchto zkoušek a případný tlak okolí může přinášet stres, který ovlivňuje naši mentální pohodu i zdraví. Ve Škole Populo si uvědomujeme, že tato období jsou klíčová pro naše studenty, a proto klademe důraz na podporu celkového zdraví a pohody. Věříme, že student, který se cítí fyzicky i psychicky dobře, je schopen lépe zvládat výzvy, jež před ním stojí a dosáhnout tak úspěchu ve svých studijních cílech. Potřebujete pomoct s přípravou na přijímačky, nebo maturitu? Nabízíme vám individuální přístup a možnost přizpůsobení vašim požadavkům a časovým možnostem. Příprava může probíhat prezenčně na našich pobočkách nebo online z pohodlí vašeho domova. ✅ Vysoká úspěšnost žáků u přijímacích zkoušek i maturit! Mám zájem Vytvoření základů pro úspěšnou cestu Před samotnou přípravou na přijímací zkoušky či maturitu je nezbytné pečlivě si promyslet své cíle a plány. Naši lektoři ke každému studentovi přistupují individuálně a pomáhají mu vytyčit si cestu k dosažení studijních cílů. Společně s našimi studenty pracujeme na vytvoření efektivního plánu, který jim umožní rozvrhnout si čas tak, aby ho využili co nejproduktivněji. Škola Populo klade důraz na to, aby studenti nejenom studovali, ale také si dokázali odpočinout a načerpat energii do další fáze přípravy. Jsme přesvědčeni, že pečlivé plánování a příprava jsou klíčem k úspěchu v každé zkoušce či testu, a proto se snažíme naše studenty naučit dovednostem časového managementu a strategickému plánování, které jim pomohou dosáhnout jejich cílů. Péče o tělo i mysl Během intenzivní přípravy na přijímací zkoušky, či maturitu je důležité nezapomínat na péči o své tělo i mysl. Ve Škole Populo si uvědomujeme, že fyzická a psychická kondice studentů jsou neoddělitelně spojeny s jejich studijním výkonem. Proto klademe důraz na podporu pravidelné fyzické aktivity, která nejenom zlepšuje fyzickou kondici, ale také pomáhá uvolnit stres a napomáhá lepšímu soustředění během studia. Víte, že? Kromě fyzické aktivity je klíčová také správná výživa a dostatečný odpočinek? Ve Škole Populo věříme v sílu zdravé stravy, která tělu dodává potřebné živiny a energii. Stejně důležitá je i dostatečná hydratace, která pomáhá udržet mozek v optimálním stavu. Abychom studentům pomohli udržet si psychickou pohodu během náročné přípravy, věnujeme pozornost také péči o jejich mentální zdraví. Ve spolupráci s Metodickým centrem nabízíme studentům prostor pro vyjádření svých emocí, podporu při zvládání stresu a techniky pro udržení duševní rovnováhy. Věříme, že silná a zdravá mysl je klíčem k úspěšnému zvládnutí přípravy na přijímačky, či maturitu. Podpora a komunikace Ve Škole Populo víme, že podpora a komunikace jsou klíčové pro úspěšné zvládnutí náročné přípravy na zkoušky. Proto poskytujeme nejen vzdělání, ale také aktivně podporujeme naše studenty v jejich snaze dosáhnout svých cílů. Naši lektoři svým studentům naslouchají a kladou důraz na přátelský přístup. Věříme, že síla sdílení zkušeností lektora je nedocenitelná v procesu učení a přípravy na důležité zkoušky. Ve Škole Populo vytváříme prostředí, kde se studenti cítí podporováni a motivováni k dosažení svých nejlepších výsledků. Zvládnutí neúspěchu a obnovení motivace Je důležité uvědomit si, že neúspěch je součástí procesu učení. Pokud se student nesetká s požadovanými výsledky, ve Škole Populo mu poskytneme podporu a motivaci k tomu, aby se z této zkušenosti poučil a posunul se dále. Pomáháme studentům najít zdroje inspirace a opětovně obnovit svoji motivaci k dosažení cílů. Jak zachovat pohodu a zdraví v den zkoušky či maturitního testu I po dokončení přípravy je důležité udržet si klid a pohodu. Ve Škole Populo se zaměřujeme také na poskytnutí strategií a technik pro zvládání stresu v den přijímací zkoušky či maturity. Zdravé zvyky jsou klíčem k úspěchu Ve Škole Populo věříme, že zdraví a pohoda jsou základními pilíři úspěchu v životě. Proto se snažíme poskytovat našim studentům nejen vzdělání, ale i podporu a nástroje pro jejich celkový rozvoj. Zdroje: Osobní zkušenosti lektora The 7 Habits of Highly Effective People – Stephen R. Covey Autor: Lucie Z. Lektorka českého a anglického jazyka, matematiky a účetnictví ve Škole Populo Lucie je lektorkou českého a anglického jazyka, matematiky a účetnictví. Byť je nyní studentkou ekonomické fakulty na vysoké škole, ráda také tvoří a píše články. Ve volném čase se věnuje především seberozvojovým knihám a podcastům, kde nabývá vědomostí, které dále předává svým studentům na lekcích.
Skládali jste jednotné přijímací zkoušky nebo státní maturitu, narazili na název organizace CERMAT, ale nevěděli jste, co přesně má na starosti? Přečtěte si náš článek a dozvíte se vše, co vás ve spojení s touto organizací zajímá. Co znamená CERMAT a co je to za organizaci Zkratka původně znamenala Centrum pro reformu maturitní zkoušky. V současnosti se organizace nazývá Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. CERMAT zřídilo v roce 2006 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Co má CERMAT na starosti Organizace ve spolupráci s ministerstvem školství centrálně zastřešuje společnou část přijímacích zkoušek na střední školy a také maturity. Její odborníci vymýšlí jednotlivé testy a následně je vyhodnocují. Vypisování termínů nebo přezkoumávání výsledků však CERMAT nezajišťuje – to má na starosti přímo ministerstvo školství. Kdo vymýšlí testy Testy pro maturity nebo přijímací zkoušky vymýšlí experti z jednotlivých oborů. Mají za úkol komplexně prověřit znalosti žáků nebo studentů, zda odpovídají takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Právě to ale mnohé studenty při zkouškách překvapí, protože některá témata například nestihli ve škole probrat. Přímo při zkouškách proto mohou narazit na otázky, na které neznají odpovědi. Proto je nutné věnovat přípravě na maturitu nebo přijímačky mimořádnou pozornost. Potřebuji pomoct s přípravou na testy od CERMATU Pokud máte pocit, že vám učení na maturitu nebo přijímací zkoušky nejde tak, jak byste čekali, domluvte si s námi doučování. Rádi vám pomůžeme se vším, co budete potřebovat. Chci doučování Jak CERMAT testy hodnotí Záznamové archy testů se na školách skenují a posílají k centrálnímu hodnocení. Uzavřené odpovědi vyhodnocují speciální stroje. Právě proto je třeba vše zaznamenávat, tedy „křížkovat”, pořádně. Při chybném označení byť správné možnosti stroj odpověď vyhodnotí jako chybu. Otevřené otázky hodnotí speciálně školení pracovníci. Ti jsou instruováni, jak přesně odpovědi posoudit a jak poznat, zda je otázka zodpovězena dobře či špatně. V testech z češtiny jsou jako špatné hodnocené například neúplné nebo nečitelné odpovědi. U testů z matematiky je zase nutné zaznamenat při výpočtu kompletní postup. Pouhé uvedení výsledku, i kdyby byl správný, tedy nestačí. Příprava na CERMAT testy Každý rok ve Škole Populo připravíme stovky žáků k přijímacím zkouškám na víceletá gymnázia nebo střední školy. Zároveň u nás najdou podporu budoucí maturanti, kteří potřebují pomoct s přípravou na didaktické testy nebo ústní zkoušky u maturity. Neváhejte nás kontaktovat. Vyplňte poptávkový formulář a začněte s přípravou na přijímací zkoušky nebo maturitu včas. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Čeká vás těžká písemka nebo třeba přijímací zkoušky a cítíte, že na vás dopadá napětí? Poradíme vám, jak nebýt ze školy ve stresu a jak ho zvládnout. Základem je učit se včas, dobře jíst a samozřejmě odpočívat. Pomocnou ruku ale mohou podat i rodiče. Stačí, že nebudou na dítě zbytečně tlačit. Jak redukovat stres? Připravujte se na zkoušky dostatečně a včas Jednou z nejdůležitějších možností, jak stres omezit, je dostatečná příprava na písemky či zkoušky. Je proto dobré se učit v předstihu a po menších dávkách. Díky tomu zvládnete i velké množství učiva. Rychlé učení na poslední chvíli naopak situaci spíš jen zhorší. Dbejte na kvalitní spánek Velkou pomoc představuje odpočinek a hlavně kvalitní spánek. Ten by měl trvat kolem osmi hodin. Před spaním doporučujeme nekoukat do počítače nebo na televizi. Modré světlo, které monitory vyzařují, nás naopak nabuzuje. Lepší je třeba přečíst si knížku. Jezte vyváženou stravu, vyvarujte se těžkých jídel K psychické pohodě přispívá také vyvážená strava. Jezte pravidelně a po menších dávkách, do jídelníčku zařaďte hlavně ovoce a celozrnné pečivo. Tělu naopak ve vypjatějších obdobích neprospívají těžká a mastná jídla. Steak nebo hranolky si tedy nechte až na oslavu toho, jak jste písemku zvládli. Neseďte doma a hýbejte se Dbejte také na dostatečný pohyb na čerstvém vzduchu. Kratší, třeba půlhodinová procházka, má na načerpání nových sil mnohem větší vliv, než si myslíte. Najděte si proto každý den chvilku a projděte se. Kdo mi pomůže s doučováním? V případě, že potřebujete pomoc s doučováním či přípravou na přijímací zkoušky nebo maturitu, ozvěte se nám. Rádi s vámi vše v klidu a pohodě projdeme. Poptat doučování Homeopatika: ano, či ne? V souvislosti se stresem ze zkoušek se také objevuje otázka použití homeopatik. Vliv těchto léčiv zkoumalo mnoho odborníků. Zatím se však neobjevila jediná studie, která by jejich kladné účinky prokázala. Jejich použití je tedy čistě na vás. Jak se uklidnit před písemkou? Pokud už sedíte v učebně a počítáte poslední minuty či vteřiny do začátku testu, nemá smysl se stresovat. Do učení jste dali maximum a prošli jste si všechna témata, která se v písemce mohou objevit. Víc zkrátka udělat nemůžete. Pokud vás nervozita přece jen přepadla, zhluboka dýchejte. Myslete na to, že za pár desítek minut už bude hotovo. Kromě toho, nejste v takové situaci sami. Kolem sebe máte spoustu podobně nervózních spolužáků. Ty se ale raději snažte moc neposlouchat. Jejich nervozita může snadno přeskočit i na vás a vše jen zhorší. Myslete spíše na to, že když zkoušku před vámi zvládlo mnoho jiných lidí, vám se to podaří také. Jak mohou pomoci rodiče? Pokud jako rodiče vidíte, že váš potomek prožívá před písemkou stres, dejte mu především najevo, že jeho situaci chápete a jste mu oporou. Rozhodně nevytvářejte na dítě ještě větší tlak například s odůvodněním, že zkoušená látka je jednoduchá. Přehnaná očekávání mohou být totiž kontraproduktivní a žák či student bude ještě nervóznější. Snadno se pak může stát, že bude mít při písemce takzvané okno a donese ještě horší známku, než by bylo nutné. Podobně nebezpečné je i porovnávání. Mnoho rodičů se snaží dítě motivovat větami jako „Co je na tom složitého? Nám s maminkou tohle ve škole nikdy nedělalo problémy.” Studentovi tím však jen dokazují, že jeho situaci nechápou a vystresují jej o to víc. Co je pro jednoho jednoduché, může být pro druhého téměř nepřekonatelné. Jako rodiče byste proto měli dát najevo, že vaše láska a podpora na výsledku testu či zkoušek nestojí a vaše dítě budete mít rádi tak jako tak. Pokud učivu rozumíte, neváhejte nabídnout pomoc. Kde najdu v případě potřeby pomoc? Pokud cítíte, že při učení potřebujete pomocnou ruku, jsme tady pro vás. Už mnoho let jsme oporou studentům i rodičům při řešení školních starostí. Neváhejte si domluvit doučování a v klidu a pohodě se naučte všechno, co potřebujete. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Určitě jste někdy slyšeli, nebo dokonce sami vyslovili, některou z následujících vět: “Ale já na to nemám mozek.” “Mně to nejde.” “Já se učit neumím.” Žáci, žákyně, studenti a studentky právě tyto věty s velkou oblibou používají, obhajují jimi totiž vlastní nezdar. Často jde však právě jen o výmluvu, kdy je na vině spíše podceněná příprava. Ale jak to udělat, aby se dílo podařilo? Aby test dopadl nejhůře na trojku? A aby příprava byla dostatečná? Univerzální rada a postup neexistuje, přesto Vám na několika následujících řádcích představíme způsoby, které mohou žákům a studentům při přípravě pomoci. Potřebujete doučování? Každý den doučujeme ve Škole Populo stovky žáků a studentů. Pomáháme jim zlepšit známky, vysvětlit školní látku nebo je připravujeme k přijímacím zkouškám a maturitám. Objednejte si i vy své doučování. Chci výuku Pochopení, naučení, použití Na začátku je důležité určit několik důležitých součástí učebního procesu, který je rozdělen na pochopení a naučení učiva a jeho následné použití. Zaprvé jsou jimi samotní žáci. Každý z nich je jedinečný, učí se vlastním tempem a odlišně chápe souvislosti. Nelekejte se proto hned prvního neúspěchu. Zadruhé jde o motivaci, pozor však na její správné uchopení. To, že dítěti slíbíte odměnu v podobě věci či sladkosti, svůj účel sice splní, daleko lepší je ale domluvit se na nějakém zážitku. Vůbec nejlepší je vzbudit u žáků motivaci vnitřní, tedy že je motivuje vidina nově nabytých znalostí a volný čas na konci učebního procesu. Zatřetí jsou tu malé úkoly a drobné cíle. Nikomu neprospěje, když ho donutíte sedět hodiny za stolem a učit se. Vycházejte proto z toho, že lidský mozek se dokáže plně soustředit jen 20 minut, dalších 25 minut si opakuje nebo třídí myšlenky. Začtvrté zmíníme ideální dobu učení. Jak je vlastně dlouhá ideální doba učení? Pro někoho deset minut, pro druhého tři hodiny. Student, který rád počítá a matematika ho baví, stráví nad učebnicí třeba celé odpoledne a pořád bude chtít být ještě o něco lepší, naopak učebnici jazyků odhodí po pěti minutách. Právě v tomto směru se často nejvíce projevují zaměření a jedinečnost každého žáka. Zapáté tu máme známé pravidlo: “Řekni mi a já to zapomenu.” “Ukaž mi a já si vzpomenu.” “Nech mě si to vyzkoušet a já to pochopím.” Při učení není důležité jen „papouškovat“ nazpaměť naučená fakta, která náš mozek rychle zapomene, opravdu podstatné je umět daný jev nebo problematiku vysvětlit a vhodně použít. Učit se, učit se, učit se Pod pojmem “učit se” si každý představí něco jiného. Pro Markétu je učení spojeno se školní lavicí a osmi hodinami psaní. Pro Vojtu naopak znamená, že půjde ven a něco nového se dozví. Záleží na tom, jaké zkušenosti student s učením má. O alternativních způsobech vzdělávání jsme vydali celý miniseriál, v něm se dozvíte informace nejen o organizačních formách výuky. Základem úspěchu je, aby učení žáky bavilo. Pokud se budou nové věci dozvídat rádi a na hodinu se budou těšit, máte z velké části vyhráno. Každé učení by mělo být poutavé a smysly podněcující. Vlastní individualita Představme si nyní dvě situace a dva studenty. Markéta a Petr. Markéta se zavře ve svém pokoji s tím, že se bude učit. Vezme si do ruky sešit a bez jakéhokoli zájmu se dívá na řádky před sebou. Po nějaké době, neskutečně “dlouhé době”, asi pět minut, sešit zavře s tím, že už to umí, nebo s tím, že to nejde, a tak s tím končí. Následně sáhne po telefonu a zbytek už si dokážete domyslet. Petr se také nerad učí ze sešitů a zápisů, které mu někdo někdy nadiktoval. Raději proto sáhne po atlase či encyklopedii a dívá se na obrázky. Snaží se z nich pochopit, jak daná věc funguje a proč tomu tak je. Když má možnost, vyrazí ven a dívá se okolo sebe. Vždycky má konkrétní cíl a přímá konfrontace s okolím mu umožňuje pochopit přírodní procesy. Při pobytu venku nebo začtení se do knihy skoro vůbec nevnímá ubíhání času. Nezávisle na tom, jestli uběhlo pět minut nebo několik hodin, po telefonu sáhne až ve chvíli, kdy ví, že učivu rozumí. “Že danou věc umíme se pozná nejlépe podle toho, že ji dokážeme předat dál – vysvětlit komukoli jinému. A o tom celé učení je.” Na těchto dvou příkladech jsme si popsali dva typy studentů. Jeden z nich se neumí učit, proto sešit odloží velmi rychle a s výmluvou. Druhý naopak sešit nepotřebuje, rád si sám vyhledává potřebné informace a vzdělává se. Ne všichni studenti však zapadají do této představy. Existují také ti, kteří procvičování potřebují a sami se k němu prostě neodhodlají. Naučit se učit Takovým studentům je třeba pomoci, motivovat je a ukázat jim, že zas až taková hrůza to není. Naučte je učit se. Máme pro Vás samozřejmě pár tipů. Přesně daný počet cvičení. V případě, že žák nechce, časová hranice nepomůže. Nejlepší je zadat mu množství práce bez ohledu na čas. Pro představu uvádíme příklad: “Budeš se teď dvacet minut učit.” – Pro studenta naprosto demotivující věta. Sedne si ke stolu a bude se dívat na všechno okolo, jen ne do sešitu. A po dvaceti minutách má hotovo. Ani větou: “Jdi se učit, za dvacet minut tě přijdu vyzkoušet.” si moc nepomůžete. Ve výsledku se stane úplně to stejné, jako v předešlém případě. Pokud chcete na žáka vyzrát a donutit ho, aby se danou látku opravdu naučil, zkuste použít větu typu: “Podívej se na tu stránku, přečti si ji a pak mi povíš, o čem jsi se dočetl.” Zde se opravdu snažíme podnítit studentů v zájem a snahu o porozumění. Vhodné je také “Vypočítej tyhle tři příklady a pak půjdeme ven.” Neurčujete, jak dlouho se má žák učit, přesto mu dáváte jasně najevo, že se může na něco těšit. Úkol tak může zvládnout o mnoho rychleji. Důležitá je pravidelnost. Naučte žáka, že když se bude učit chvilku každý den, stačí jedno nebo dvě cvičení, rychleji to uteče a nové poznatky budou mít trvalejší hodnotu. A vždycky je dobré mít se na co těšit, i když půjde o úplnou drobnost. Učení tak půjde lépe a rychleji. Naučte žáka vybírat z textu to nejdůležitější. Učebnice jsou často přesycené textem, ale jen část z něj žáci opravdu potřebují. Nenuťte je, aby se učili všechnu tu „omáčku“ okolo. Vyberte jen to podstatné. Někomu pomáhají výpisky, někdo si raději vypíše kratší souvislý text. A pokud žák látku hned napoprvé nepochopí, zkuste sáhnout po jiném zdroji, internetu nebo encyklopedii. Velmi pomáhá také kreslení obrázků, i když třeba vůbec neumíte kreslit. Při učení se jazyků mluvte. Není nic horšího, než když žák neumí a bojí se „mluvit“. Jak na studium jazyků? Právě u nich jde především o dialog. Žáci často chápou gramatiku, umí si text přeložit do češtiny, zvládnout napsat slohovou práci. Ale když mají promluvit, dát dohromady své myšlenky a přeložit je do cizího jazyka, nevědí si rady a tápou. Mluvte s nimi a naučte je, že udělat chybu je přirozené. Každý z nás se učil chodit, mnohokrát jsme spadli a někdy se zachytili o předmět v naší blízkosti, přesto chodit umíme. Chtělo to spoustu pokusů, častokrát jsme „spadli na zadek“, ale zvládli jsme to. Stejně tak můžeme zvládnout i cizí jazyky. Není předmět jako předmět Celou dobu píšeme o tom, jak dlouho a jak intenzivně se učit, nebo jak žáka přimět ke spolupráci. Zapomněli jsme se však věnovat konkrétním předmětům a tomu, jak se naučit právě je. Ale ono to vlastně nevadí, protože všechny předměty jsou v tomto prakticky stejné. Představme si nyní mapu Evropu, namísto jednotlivých států však dejme konkrétní předměty. Některé spolu sousedí, jsou si blízké a tím pádem patří do stejné skupiny. Dějepis k zeměpisu a přírodopisu, angličtina k němčině, francouzštině nebo ruštině, výchovy k výchovám – tělocvik, výtvarka, občanka, výchova ke zdraví. Ale kam zařadit češtinu s matematikou? Odpověď je velmi jednoduchá. Byť se to nezdá, mají tyto dva předměty společného více než dost. V matematice se probírají grafy, v češtině větné rozbory, slovní úloha zase může vypadat jako příběh, jen ta čísla musíme v onom příběhu najít a správně s nimi naložit. Čeština a matematika jsou výjimečné a člověk si s nimi často láme hlavu. Přesto i matematika je jazyk. Kdekoli na světě řeknete jedna a jedna, vždycky to bude dvě. A čeština? U ní buďme rádi, že jsme Češi. Víte, jak je těžké naučit cizince česky? Připravit jej na důležité zkoušky právě z našeho jazyka? Úkol je náročný pro obě strany, ale úsilí se vyplatí. Když se může cizinec naučit česky, tak proč my bychom se nenaučili cizí jazyk? Náš článek obsahuje opravdu základní tipy a rady, jak naučit děti učit se, ať už během prázdnin či v průběhu školního roku. Ani prázdninové učení nemusí být mučení. Důležitý je čas a vytrvalost, které učení obětujete. Pokud se ani v případě Vaší veškeré snahy nepodaří dosáhnout požadovaných výsledků, zvažte možnost najít pro žáka lektora. S jeho výběrem Vám může pomoci Škola Populo, ve které dělají koordinátorky a lektoři vše pro to, aby student odcházel z lekce s úsměvem na tváři. Lektory má Škola Populo po celé České republice, dokáže Vám proto pomoci i v místě, kde nemá pobočku. Úplným závěrem mějte na paměti, že známky jsou jen předmětem hodnocení, ten test se nemusel podařit přesně tak, jak bychom chtěli, a vždy je čas na nápravu. Ve Škole Populo vám rádi pomůžeme s doučováním. Kontaktujte nás. Zdroje: Deník.cz Jakserychlenaucit.cz Promaminky.cz Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Nejen pro prvňáčky je návrat do školy po prázdninách náročný. I ostřílení školáci mohou mít v září problém zvyknout si opět na školní režim. Připravili jsme pro vás 6 tipů, jak zvládnout návrat do školy, ať už je studentovi 6 let, nebo už bude letos maturovat. Máte doma malého školáka? Přečtěte si, jak připravit dítě na vstup do ZŠ. Neptejte se „co bylo ve škole“, ale „jak ses dneska měl“ „Jak bylo v práci?“ Pracovně. Nepřipomíná vám to něco? Ani vy byste nechtěli, aby se vás partner den za dnes ptal na tu samou otázku. Proto se dětí neptejte „jak bylo ve škole“, odpověď by stejně byla dobře, nebo špatně. Raději se jich zeptejte, jak se dneska měli, co hezkého zažili, nebo zda s něčím nepotřebují pomoci. Určitě to ocení více než fádní otázky. Buďte dítěti oporou, nikoliv dozorcem Někdy to ve škole nejde podle představ a přestože se žák snaží, mohou se v žákajdě objevovat horší známky. V takové chvíli nepomůže, pokud na dítě nastoupíte s tresty a zákazy. Raději se snažte pochopit, v čem vězí problém špatných známek a nabídněte pomocnou ruku. Vyslechnout, motivovat, pomoci – tak by měla znít vaše mantra. Skřípe to? Zajistěte dítěti včas doučování Ve Škole Populo věříme, že každý prospěch se dá vylepšit včasným doučováním. Pokud student začne mít problémy s pochopením učiva, nečekejte, až situace vygraduje špatným vysvědčením. Raději nás hned poptejte pro doučování. Někdy stačí 10 lekcí, jindy je třeba intenzivnější výuka 2krát týdně. Na všem se společně domluvíme. A jaké jsou výhody doučování ve Škole Populo? Ruku na srdce, doučovat vlastní dítě není nic moc. Některé rodiče může domácí doučování stresovat, což může vést k vypjatým situacím nebo dokonce k hádkám mezi vámi a dítětem. Proto je lepší svěřit doučování odborníkům, nekazit si vztah rodič-dítě a trávit společný čas hezčími aktivitami, které máte doma všichni rádi. Hlásí se student na střední školu? Přihlaste ho na přijímačky nanečisto Pokud máte doma páťáka nebo deváťáka, kterého čeká přestup na střední školu či osmileté gymnázium, přihlaste ho na přijímačky nanečisto. Žák si vyzkouší didaktický test od CERMATu, který vyhodnotí naši lektoři a dostane podrobný rozbor řešení. Studenti buď mohou zažít autentickou atmosféru přijímaček a přijít se test zkusit osobně na jednu z našich poboček, nebo si test napsat doma. Vyzkoušejte si přijímačky nanečisto Výsledky našich studentů jsou fantastické! 94 % z nich bývá u přijímaček, díky našemu testování nanečisto, úspěšných. Přihlásit se na přijímačky nanečisto Dohlédněte, ať student dostatečně jí a spí Rohlík a sladká limonáda, nebo ještě hůř peníze na svačinu, za které si žák koupí ve školní kantýně sladkosti. Pokud nedostává tělo dítěte potřebné živiny, žák může být unavený, nesoustředěný a hyperaktivní. Dbejte proto, aby vaše dítě mělo každý den zdravou svačinu, inspirujte se našimi tipy. Tipy na zdravé svačiny pro děti Celozrnný chleba, kvalitní šunka, sýr, zelenina. Ovesná kaše, ovoce, oříšky. Bílý jogurt, granola, ovoce. Domácí muffiny, borůvky, čokoláda. Toasty, šunka, sýr, kečup, zelenina. Zaveďte pěkné rituály jako pizza večer nebo společné kino Školní týden je náročný. Taky občas nevíte, kam dřív skočit a jak zvládnout školu? Práce, škola, kroužky, domácí úkoly, úklid, příprava svačin, testy a písemky… někdy je toho zkrátka moc. Proto se nenechte strhnout každodenním kolotočem a zaveďte si doma společné rodinné rituály za odměnu. Takový páteční pizza večer, sobotní kino nebo třeba nedělní procházka, nejsou vůbec špatné. Máte nějaké další tipy, jak zvládnout návrat dětí do školy? Napište nám je na [email protected]. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Co vás napadne jako první, když se řekne léto? Je to vychlazený meloun, písečná pláž v Chorvatsku nebo třeba koupačka na českém Lipně? Ať už si s létem spojujete jakékoliv asociace, asi se shodneme na tom, že k létu patří především odpočinek. Co takhle ale letní dny kromě zahálky využít i k osobnímu rozvoji? Máme pro vás pár tipů na to, co dělat o prázdninách, aby vám nezlenivěl mozek. Pilujte angličtinu – ta se hodí vždycky Ruku na srdce, jak jste na tom s angličtinou? Kdyby se teď s vámi dal do řeči rodilý Angličan, zvládli byste s ním bez problémů pár minut pokonverzovat? Nebo byste zrudli až na zádech a přáli byste si být kdekoliv jinde než s ním? Mám zájem o výuku cizích jazyků Cizí jazyk se můžete začít učit kdykoliv, stačí se jen rozhodnout. Ve Škole Populo vyučujeme desítky světových jazyků. Vyberte si ten váš a kontaktujte nás. Chci doučování S cizími jazyky je to ošidné. Většinou nám absence znalosti řečí nevadí, dokud se nedostaneme do přímé konfrontace s cizím jazykem. V tomto případě s angličtinou. V průběhu roku asi takových situací moc nebude, ale na dovolené v zahraničí angličtinu – jakožto mezinárodní jazyk – určitě využijete. A je celkem jedno, jestli jedete do Chorvatska, do Itálie, do Španělska nebo do zmíněné Velké Británie. Na dovolené v zahraničí se hodí znát alespoň pár základních frází konverzace. Ideálně byste měli vědět, jak v angličtině vyřešit: Jak se dostat z letiště Jak si objednat v restauraci Jak se ubytovat v hotelu Jak si pronajmout auto / skútr Jak si zaplatit poznávací výlet A jak tedy s angličtinou konečně pohnout? Využijte volných letních chvil – doučování angličtiny je ideální tip na to, co dělat o prázdninách. S našimi vychytávkami navíc angličtinu dostanete rychle pod kůži. 1. Ve dvou se to lépe táhne – doučování s lektorem Upřímně, doučovat se angličtinu sám, je tak trochu nuda. Člověk musí zastat dvě role – být zároveň studentem i učitelem. Materiály nejen připravit, ale pak je i vypracovat a ideálně – rovnou je sám sobě i oznámkovat. Ve Škole Populo vám s doučováním pomůžeme. Vyučujeme formou 1:1, tedy jeden lektor na jednoho studenta. Díky tomu má lektor čas se během doučování věnovat jen studentovi a čas strávený doučováním angličtiny je maximálně efektivní. Angličtinu vyučujeme online přes internet nebo v našich kamenných učebnách po celém Česku. Vyzkoušejte nás – klidně jen na hodinku týdně – a uvidíte, že na příští dovolené budete při objednávání z jídelního lístku perlit. 2. Filmové večery bez dabingu – s anglickými titulky Patříte mezi milovníky filmů a seriálů? Zaveďte jednoduchou rutinu, která vám pomůže zlepšit angličtinu. Zapomeňte na dabing a všechny filmy a seriály si pouštějte v originále – buď s českými titulky, anglickými titulky nebo bez titulků. Tip pro vás: Nejlépe se nová slovíčka biflují z notoricky známých seriálů, které jste už viděli milionkrát. Podívejte se na seriál Přátelé, Sex ve městě, How I Met Your Mother nebo Simpsonovi v originále. Uvidíte, že vám budou slovíčka naskakovat a ani nepostřehnete, že místo zábavy se vlastně učíte. 3. Grilujte a pečte – ale jen podle anglických receptů Léto přeje lehkým receptům. Grilované speciality, lehké saláty, ovocné bublaniny, svěží nanuky… receptů, které můžete přes léto vyzkoušet, je spousta. Obohaťte slovní zásobu slovíček o jídle a začněte vařit podle anglických receptů. Mezi úžasné zahraniční kuchaře, kteří recepty publikují v angličtině, patří například britský kuchař Jamie Oliver, izraelský kuchař Yotam Ottolenghi nebo francouzský cukrář Cedric Grolet. Všichni pánové recepty zveřejňují jak na internetu, tak na sociálních sítích (Instagram) nebo na Youtube. Pokud některé surovině nerozumíte, přeložte si jí pomocí překladače a zkuste si slovíčko zapamatovat. ¿Hablas español? Rádi byste se přes prázdniny zdokonalili v jiném jazyce, než je angličtina? Ve Škole Populo vám rádi pomůžeme s doučováním dalších cizích jazyků. Španělština, němčina, francouzština, ruština, italština, polština, čínština nebo třeba český jazyk pro cizince. Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Tak si užijte léto a kdykoliv budete mít pocit, že byste s doučováním cizích jazyků potřebovali pomocnou ruku, neváhejte se obrátit na Školu Populo. Jsme tady pro vás kdykoliv a věříme, že každý žák může dosáhnout skvělých výsledků. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Přemýšlíte, jak dětem zpříjemnit výuku doma, a zároveň je něco hodnotného naučit? Zkuste školu hrou! V dnešním blogu vám ukážeme pár tipů na zábavné aktivity, které zároveň nenásilnou formou učí, aniž by to děti za učení vůbec považovaly. Nejen, že je budou školní povinnosti bavit, ale také si nové informace zafixují snadněji a prakticky bez námahy, kterou by musely vynaložit při klasickém učení s učebnicí. Doučování ve Škole Populo Naši zkušení lektoři učí všechny předměty základních škol. Objednejte svému dítěti doučování a dejte mu náskok před ostatními. Mám zájem o výuku Jaké hry a aktivity vybrat Zábavná a hravá forma procvičování se dá vymyslet pro každý předmět. Většina těchto aktivit se svým charakterem hodí převážně pro děti na prvním stupni ZŠ, které hraní ještě stále ocení. Nicméně možná najdete i pár tipů, jak zabavit i vaše starší děti. Začněte tím, že si vzpomenete, jaké hry vás jako děti nejvíce bavily a jaké hry mají rády vaše děti. To je základ, na kterém se dá dobře stavět, a který vám pomůže získat inspiraci při výběru možných aktivit. Fantazii se totiž meze nekladou. Univerzální hra: Pexeso Mezi oblíbené dětské hry patří bez pochyb pexeso. A právě pexeso se dá využít ve všech předmětech: v angličtině jej využijete při učení slovíček, když na jednu kartu z dvojice napíšete anglické slovíčko a na druhou kartu jeho český překlad. Stejně tak můžete pexesové karty využít pro česko-latinské názvy do biologie, názvy prvků a jejich značky do chemie a mnoha dalšími způsoby. Stačí si vždy vytvořit dvojice, které k sobě patří, a následně je využít stejně jako obrázkové pexeso. Nehledáte však dva totožné obrázky, ale související dvojice. Matematika hrou Pro prvňáčky, kteří se učí počítat základní matematické operace, je dobré zvolit nějaké zástupné předměty, které mají spočítat, a vymyslet k tomu vtipný doplňující příběh, který děti pobaví. Za imaginární čísla tedy lze dosadit například zvířátka. Místo strohého počítání 2 minus 1 můžete například říci: “Na dvoře si hráli 2 psi, ale jeden ucítil čerstvě upečený koláč, a tak se za ním rozběhl ze dvora pryč. Kolik psů tedy zůstalo na dvoře?” Stejný systém zástupných předmětů jde krásně použít při učení zlomků. Místo, pro děti často těžko uchopitelných, lomených výrazů můžete využít koláče: “Jeden koláč je celek, když jej rozdělíme na 6 stejných dílů, získáme šest šestin koláče. Když z něj pak 3 dílky sníme ke svačině, kolik dílků koláče nám zbyde?” Skládání slov a vět Dalším tipem pro procvičování převážně českého jazyka je skládání slov a vět z jednotlivých písmen. Určitě si pamatujete, jak jste takové kartičky s písmeny používali v první třídě. Vyrobte si je i doma a zkuste je pomocí magnetů připevnit na lednici. Můžete tak přímo v kuchyni zábavně trénovat doplňování měkkého či tvrdého i/y, mě/mně nebo v angličtině trénovat zdvojené souhlásky. Rodič je žák, dítě je učitel Můžete si také zkusit zahrát na školu, ale obráceně. Vy, jako rodiče, budete žáci a vaše děti budou vašimi učiteli. Nechte je, ať vám vysvětlí například, jak to bylo s husitskými válkami nebo jak funguje fotosyntéza. A nebojte se ptát na doplňující otázky, které musí děti v rolích učitelů zodpovědět. Děti si tak nahlas zopakují, co vědí, vašimi otázkami je přinutíte nad problematikou přemýšlet v souvislostech a navíc budou mít skvělý pocit, že vás mohly něco nového naučit. Nebojte se jít ven S blížícím se létem se také nabízí procházky do přírody, které mohou sloužit jako názorná ukázka učiva prvouky, biologie či přírodopisu. Ať už dětem budete ukazovat stromy a květiny nebo poznávat ptáky podle zpěvu či zbarvení, vaše děti si informace zapamatují určitě snáze, než učením se z učebnice. Další venkovní aktivitou pro prvňáčky pak může být počítání předmětů, na které venku narazíte. Například kolik růžových tulipánu máte na zahradě, kolik je tam těch žlutých a kolik jich je dohromady. Popřípadě spočítat kolik slepic má soused na dvorku. Využít můžete také bublifuk a nechat děti počítat vyfouknuté bubliny, než prasknou. Jak může pomoci Škola Populo Aktivit a her, které můžete se svými dětmi vymyslet je nepřeberné množství. Nebojte se vyzvat přímo děti, aby vymyslely nějakou zábavu, při které si zopakují či procvičí školní učivo. Samozřejmě ale chápeme, že na tyto nadstandardní aktivity někdy rodiče nemají kvůli dalším povinnostem čas nebo energii. A jak jsme již několikrát uváděli, rodiče nejsou učitelé a my je do této role nechceme nutit. Naopak vám rádi podáme pomocnou ruku při doučování či přípravě na zkoušky. Naši lektoři mají mnoho let praxe s dětmi a dokáží tak rychle odhadnout, jaký styl výuky sedí konkrétnímu žákovi. A mnohdy jsou to právě tyto zábavné aktivity a hry, které dokáží dítě přimět, aby o dané problematice přemýšlelo úplně jinak. Pokud tedy máte pocit, že vám Škola Populo může být nápomocná, budeme rádi, když se nám ozvete pomocí nezávazného kontaktního formuláře na našich webových stránkách. My se vám obratem ozveme zpět a sestavíme pro vás individuální studijní plán přímo na míru vašim požadavkům. A nebojte, vše zvládneme i online z pohodlí vašeho domova, a to i na poslední chvíli před koncem školního roku. Těšíme se na vás! Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Obecná pravda Blíží se termín závěrečných písemek vašich ratolestí a vy byste rádi měli kontrolu nad jejich znalostmi a případně jim pomohli? Poradíme vám, jak na to. Nejdůležitější věc je nepodceňovat průběžnou přípravu. Naprosto si uvědomujeme, že to je velmi neoblíbená věta všech žáků a studentů, ale bohužel je to opravdu tak. Závěrečné písemné práce mají za úkol ověřit znalosti posledního pololetí, někdy i celého roku. Takový objem informací je tedy téměř nemožné vstřebat během pár dnů. A my ani tento přístup nedoporučujeme. Výhodu v přípravě na závěrečné písemky mají ti žáci, kteří se pečlivě připravovali během celého roku. Příprava na konec školního roku je tak pro ně spíše opakováním, kdy se jim již nabyté informace vybavují rychleji. Ve velkém funguje asociace a celkově jde spíš o oživení již známého. Ale nebojte, všechno se dá zvládnout. Potřebuji doučování Objednejte doučování svému dítěti a dejte mu možnost zlepšit si známky nebo řádně se připravit na písemky. Ve Škole Populo doučujeme předměty základních, středních i vysokých škol. Chci výuku Začít včas je základ Především je důležité začít s přípravou včas. Ať už se s dětmi učíte vy, rodiče, nebo se děti učí samy, je dobré si přípravu na jednotlivé předměty dobře časově rozvrhnout. Pokud už teď znáte termíny závěrečných písemek, vytvořte si vlastní „písemkový“ kalendář. Zaznamenáte si do něj kdy a ze kterého předmětu budete písemku psát. Díky tomuto kalendáři budete mít přehled a nebudete se stresovat tím, abyste na něco nezapomněli. Stejně tak je dobré si udělat pořádek v učebnicích, sešitech, pracovních listech a dalších poznámkách, které jste za daný rok či půlrok nasbírali, a které vám budou sloužit jako základní zdroj informací. A kdy je s přípravou potřeba začít? To samozřejmě nelze obecně říct, doporučujeme ale věnovat se přípravě na závěrečné písemky alespoň 1 měsíc, během kterého spojíte učení se společným procvičováním. Určit v jaké látce či předmětu má žák největší mezery se dá nejjednodušeji podle průběžných výsledků během celého školního roku. Známky samozřejmě nejsou jedinou směrodatnou informací, nicméně vám mohou určit problémový předmět či jen určitou látku nebo oblast v daném předmětu. Dalším důležitým faktorem je pocit samotného dítěte. Možná nedokáže říct, která látka mu dělá potíže, ale může mít pocit, že z některých písemek má větší strach, než z těch ostatních. I to může indikovat, že si žák v daném předmětu není jistý a bude raději, když mu pomůžete. Proto radíme si s dětmi promluvit a dát na jejich subjektivní pocity. I to vás může navést správným směrem. Nebojte se zkusit něco nového Poté už se můžete přiklonit také k dalším, mnohdy méně obvyklým, alternativám učení. Dle průzkumů vyhovuje každému člověku jiný styl učení. Někdo si lépe pamatuje psané slovo, někdo si látku předříkává nahlas, jiný zase preferuje učení ve skupině, vysvětlování někomu dalšímu nebo komplexní audiovizuální zážitek. A právě to nabízí nejrůznější výuková videa na YouTube. Tam najdete videa od učitelů, lektorů, ale i od nadšených amatérů, kteří se v problematice vyznají a rádi své zkušenosti předají dál. Výhodou těchto videí je, že dost možná narazíte na někoho, kdo látku vysvětlí způsobem, který vašim dětem vyhovuje lépe než ten, kterým jim byla látka podaná ve škole. Do vyhledávače stačí napsat, jaká látka či předmět vás zajímá a z výsledků si jistě vyberete. Vedle videí můžete na internetu také najít spoustu výukových a procvičujících materiálů, které mohou přípravu na písemky ozvláštnit a podat ji zábavnou formou. Zde doporučujeme například portál Škola s nadhledem, který nabízí nepřeberné množství online procvičování pro první i druhý stupeň základní školy a věnuje se základním předmětům od českého či anglického jazyka, přes matematiku až po prvouku, a to vše přehledně rozdělené do tematických okruhů. Po celou dobu přípravy nezapomínejte také na přestávky. Nenuťte děti sedět u učení několik hodin v kuse. Nejen, že časem ztrácí míru soustředěnosti, mohou si také k učení vytvořit nechuť, která se dá jen těžko zvrátit. Dovolte dítěti během učení jít ven, pohrát si nebo jakkoli jinak “vypnout”. A pokud mu chybí motivace, zkuste nabídnout malé odměny za splněné úkoly či dobře zvládnuté zkoušení. Zmrzlina či oblíbená večeře je vždy dobrá volba. Jak může pomoci Škola Populo Na závěr bychom rádi podotkli, že důležité je nepřebírat zodpovědnost za učení na sebe. Příprava na písemky a učení je především povinnost vašich dětí. Vy, jako rodiče, můžete nabídnout pomocnou ruku, vysvětlit, vyzkoušet a podobně, hlavní zodpovědnost však musí zůstat na vašich dětech. Při vysvětlování také nezapomínejte na to, že děti vnímají svět jinak než vy. Je tedy dobré zvolit různé způsoby vysvětlování, snažit se vysvětlovat jednoduše a neztrácet trpělivost. I to může vaše dítě zbytečně stresovat a vytvářet v něm dojem, že není dost chytré či dobré, pokud problematiku nepochopí hned a napoprvé. Rodiče však nejsou učitelé a nemůžeme tedy po vás chtít, abyste se jimi ze dne na den stali. Proto jsme ve Škole Populo naplno připraveni vašim dětem pomoci se všemi předměty základních škol, a to nejen s přípravou na písemky, ale i s průběžným doučováním problematických předmětů. Naši zkušení lektoři rychle poznají, jaký individuální přístup musí k vašemu dítěti zaujmout tak, aby pro něj bylo učení co nejméně náročné. Pro doučování vám nastaví individuální plán na míru vašim potřebám, který se však může v průběhu spolupráce měnit v závislosti na pokrocích vašeho dítěte. A to vše samozřejmě zvládneme také online z pohodlí vašeho domova. Pokud byste tedy vaše děti rádi svěřili do rukou odborníků s mnohaletými zkušenostmi, neváhejte nás kontaktovat na našich webových stránkách. Rádi pomůžeme vám i vašim dětem, abyste závěr školního roku zvládli beze stresu a s úsměvem na tváři. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Novoroční předsevzetí. Pro někoho strašák, pro někoho motivace, jak se pohnout tím správným směrem. Z výzkumů vyplývá, že předsevzetí týkající se vzdělání se objevují mezi deseti nejčastějšími. Nejvíce se pak lidé chtějí vzdělávat v jazycích. Nový rok ve Škole Populo Stejně jako fitness centra a posilovny i my ve Škole Populo zaznamenáváme po Novém roce větší poptávku ze strany dospělých právě na základě jejich novoročních předsevzetí. Pomocnou ruku ve vzdělávání totiž nenabízíme jenom žákům a studentům, ale i všem dospělým, kteří se z nejrůznějších důvodů rozhodnou prohlubovat své dosavadní vzdělání či začít s něčím úplně novým. Začněte v novém roce s námi Doučujeme všechny předměty základních a středních škol. Vysokoškoláky učíme vybrané předměty a zároveň vyučujeme desítky světových jazyků. Neváhejte se na nás kdykoliv obrátit. Chci doučování S každým novým klientem přichází i nový příběh Hezké na práci s dospělými je to, že každého z nich k nám přivádí jiný příběh. Někteří přicházejí s poptávkou doučování účetnictví či ekonomie kvůli nové práci nebo zkouškám, někteří chodí na lekce práce s počítačem, protože si chtějí i v pokročilém věku rozšířit obzory a jiní chodí proto, že se jejich život mění o 180°. Pamatujeme si příběh starší dámy, která se začala učit španělsky, aby si mohla popovídat se svými vnoučaty, která žila ve Španělsku a česky bohužel neuměla. Další klientka se začala učit italsky, aby si mohla popovídat s partnerovými rodiči. A vůbec největší příběh, který si pamatujeme, je o manželském páru, který se natolik zamiloval do Itálie, že se začal učit italsky a následně se do Itálie odstěhoval. Jak pomůže Škola Populo Chápeme, že dodržet vlastní předsevzetí může být někdy náročné, jsme ale přesvědčeni, že každé vzdělání za trochu času a píle jistě stojí. Nikdy není pozdě se začít učit a zdokonalovat tam, kde potřebujete. A už vůbec není nutné to dělat pro někoho jiného. Věnujte čas sami sobě, vyčleňte si pár hodin týdně jen pro sebe a naučte se to, po čem toužíte. A pokud si k tomu vyberete toho správného parťáka, půjde to téměř samo. Ve Škole Populo vám proto nabízíme plnou podporu během studia, učební plán na míru, možnost online výuky, přizpůsobíme se vašim časovým možnostem i pokrokům během studia. Podívejte se na naši kompletní nabídku doučovaných předmětů nebo cizích jazyků. V novém roce 2021 se těšíme na stávající i nové klienty a na spoustu nových příběhů, které spolu s nimi objevíme. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Pololetí se pomalu blíží a spolu s ním také pololetní písemné práce a testy, kterých není málo. V takové situaci, ale i před každou jinou písemnou prací, je důležité vědět, na co se s vaší ratolestí zaměřit a co všechno den před zkouškou stihnout. Děti se těchto zkouškových období často bojí a jsou ve stresu. Pomoc rodičů, jejich důvěra a dobrá organizace přípravy jim však může pomoci zvládnout všechno levou zadní. Potřebujete doučování? Ve Škole Populo již několik let doučujeme všechny předměty základních i středních škol. Naši zkušení lektoři úspěšně připravují žáky na písemky, diktáty nebo na přijímačky. Objednejte si své doučování. Chci výuku To, co nejvíce pomáhá, je správné soustředění energie na to, co je opravdu důležité. Přečtěte si našich 6 tipů, které mohou vašemu dítěti pomoci s přípravou na jakoukoli zkoušku. Zopakujte s nimi, co už znají Jestli vaše dítě čeká zkouška v následujících 24 hodinách, není dobré, aby se pokoušelo naučit něco nového. Pod tlakem a stresem z blížící se zkoušky není dětský mozek schopen přijímat a vstřebávat další informace. Je mnohem lepší, když si děti budou opakovat to, co už znají, a budou si například pročítat svoje starší poznámky. Děti si také mohou projít zadaní předešlých písemek od daného vyučujícího, aby byly seznámené se stylem jeho otázek a způsobem hodnocení. Mnohým pomáhá, když si pro lepší zapamatování vymyslí nějakou mnemotechnickou pomůcku, kterou mohou při testu použít. Příklady známých mnemotechnických pomůcek: Římské číslice Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města LaCoDoMo Vitaminy rozpustné v tucích zADEK Čísla IZS Policie 158 (8 jako pouta) Hasiči 150 (0 jako rybník) Záchranná služba 155 (5 jako invalidní vozík) Počty dní v jednotlivých měsících počítáme na kloubech rukou. Kloub znamená 31 dní. Kromě výše zmíněných “berliček pro paměť” si samozřejmě každý běžně vytváří své vlastní pomůcky na základě vlastní fantazie a asociací. Odměňte je za poctivou přípravu Jestli je vaše dítě nervózní (kdo by se divil!), je důležité jej za odvedenou práci odměnit. A pokud mu uvaříte jedno z jeho nejvíce oblíbených jídel, určitě mu uděláte radost. A jako dezert oblíbená zmrzlina. Zvedněte jim sebevědomí Ať už vaše dítě čeká maturita nebo jsou pod tlakem kvůli splnění podmínek pro přijetí na vysněnou vysokou školu, je naprosto normální, že o sobě studenti po zkoušce pochybují. I když jim nemůžete zabránit v tom, aby cítili obavy (pokud ovšem nemáte kouzelnou hůlku), připomínejte jim, co všechno už dokázali, a že tuto zkoušku zvládnou stejně tak. Všechna tato pozitivní ujištění z vaší strany jim pomohou myslet mnohem více pozitivně. Sebevědomější postoj = soustředěný mozek. Povzbuďte děti, aby šly brzy spát Možná budou mít děti nutkání k tomu, aby zůstaly celou noc vzhůru a biflovaly se, ale to může mít spíše negativní dopad na jejich výkon u zkoušky. Povzbuďte je k tomu, aby šly brzo spát a měly alespoň 8 hodin spánku. Probudí se tak odpočatí a nabuzení čelit výzvě, která je čeká. Připravte si vše potřebné ke zkoušce Pokud si děti celý den pročítají poznámky, může pro ně být vítanou a důležitou přestávkou nachystání a sbalení všeho potřebného na zítřejší písemku. V každém případě je dobré si s sebou vzít i několik náhradních propisek. Jestli píšou zkoušku z matematiky, měly by si dvakrát zkontrolovat, je potřeba zkontrolovat jaké pomůcky budou potřebovat (kalkulačka, pravítka, kružítko, tabulky apod.). Zkoušky mohou také mít striktní pravidla ohledně telefonů, takže se ujistěte, že o tom děti vědí a uloží si telefony bezpečně do batohu nebo do skříňky před tím, než vstoupí do místnosti. V případě, že budete mít vše nachystané večer před zkouškou, mohou se děti ráno vzbudit s klidným pocitem a vyrazit do školy bez zbytečného stresu. Hodně štěstí všem! Tato dodatečná podpora z vaší strany jako rodiče v období zkoušek bude – bez ohledu na to, zda si vaše dítě myslí, že si vede dobře či špatně – pro vaše děti znamenat opravdu hodně. A jestli máte pocit, že by vaše dítě ocenilo soukromé lekce, neváhejte nás kdykoliv kontaktovat! Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Stalo se vám už někdy, že jste seděli doma u stolu před otevřenou učebnicí, snažili jste se soustředit, ale ne a ne si látku zapamatovat? Možná se vám v tuhle chvíli vybaví scéna ze známého filmu Jak básníci přicházejí o iluze, ve které Zdeněk Svěrák nadšeně představuje Bronštejnovu metodu logického uspořádání předmětů na pracovní ploše. Ve filmu je to velká legrace, ve skutečnosti na tom ale přece jen něco je. A pořádek na pracovní ploše není zdaleka jediným faktorem, který ovlivňuje míru soustředěnosti při učení. Vytvořte si správné pracovní prostředí Vhodné pracovní prostředí ovšem nezahrnuje pouze uspořádaný stůl se správně umístěnými hromádkami knih. Někomu vyhovuje stůl úplně prázdný, někdo dává skutečně přednost úhledným hromádkám potřebné literatury a pomůcek. Jasné v každém případě je, že by na stole nemělo ležet nic, co vás při učení může rozptylovat. Místo polehávání v posteli či na pohovce tedy zasedněte k pracovnímu stolu a hurá do toho. Potřebuji doučování Ve Škole Populo odučíme tisíce lekcí týdně a naším hnacím motorem jsou klienti a lektoři. Všichni tvoří skvělé prostředí, ve kterém je radost opakovat školní látku nebo se učit novým předmětům či jazykům. Chci výuku Omezte technologie Dalším výrazným rozptýlením bývá často mobilní telefon. Ať už jsou to přibývající upozornění na nové e-maily, upozornění ze sociálních sítí nebo zprávy všeho druhu. Všechna tato upozornění nás rozptylují a nutí nás neustále přerušovat soustředění a odbíhat od učení. Mozek tak není schopen se do tématu plně ponořit a uvědomovat si všechny souvislosti. Zajistěte si přísun čerstvého vzduchu Přísun čerstvého vzduchu je nutný pro správné okysličení mozku. Tuto radu jistě znáte už od svých babiček. Ať už si tedy na sebe čas od času otevřete okno nebo se půjdete během učení projít či alespoň posedíte na zahradě či balkonu, dodáte tak svému tělu potřebné okysličení. Nezapomínejte na přestávky a pohyb Přísun čerstvého vzduchu si můžete také zajistit krátkou procházkou, kterou během učení podniknete. Tím si také dopřejete pohyb, který po hodinách strávených v sedě jistě uvítáte. Přestávky jsou důležitým zdrojem odpočinku, který vaše záda i mozek potřebují. Zkuste však zvolit takovou aktivitu, která mozku umožní opravdu relaxovat. Vynechejte během přestávek sociální sítě či televizi. Raději se projděte, protáhněte se, uvařte si čaj či něco dobrého k snědku. Připravte si dobré jídlo a pití Pitný režim i přísun vitaminů také není radno podceňovat. Volte vodu nebo čaj, dejte si oblíbenou kávu nebo si připravte třeba ovocnou šťávu či smoothie. K tomu zakousněte ovoce nebo zeleninu, výborné na paměť jsou také oříšky. Kdo chce, může náročné období zkoušek podpořit doplňky stravy jako je třeba ginkgo biloba. Zkuste paměť podpořit hudbou Někdo se nejraději učí v naprostém tichu, někdo dokáže ruch okolí bez problémů ignorovat a někomu naopak vyhovuje relaxační hudba. Na internetu najdete spoustu playlistů skladeb určených přímo k podpoře paměti a učení. Stačí zadat heslo „learning music“. Nestresujte se Jsme si vědomi toho, že vyvarovat se stresu během náročného období zkoušek a pololetních testů je jen těžko možné, přesto se nemusíte hroutit. Pokud přípravě věnujete dostatek času, nebudete se snažit naučit se vše na poslední chvíli a budete dostatečně opakovat, je vaše šance na úspěch velká. A i kdyby se vám to na první pokus nepodařilo, vždy existuje možnost jak si známku opravit. Lektoři Školy Populo jsou připraveni vám i v této době poskytnout plnou podporu v přípravě na důležité zkoušky či pravidelně v předmětu, ve kterém si nejste jistí. Kontaktujte nás a objednejte si své doučování. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Mnoho rodičů se vinou koronaviru ocitlo v nelehké situaci, která se týká důležitého tématu - vzdělávání jejich dětí. V návaznosti na současnou situaci české školství čelí nelehkému úkolu. Musí zajistit vzdělání co nejvíce žákům, a přitom co nejdůkladněji dodržovat všechna bezpečnostní a hygienická opatření. To vše ke spokojenosti rodičů, školáků i učitelů samotných. Otázka školní docházky v letošním školním roce je však pro mnoho rodičů a jejich dětí stále aktuální. Závěr školního roku 2019/2020 O něco jasnější vyhlídky již mají žáci devátých a maturitních ročníků a také žáci prvního stupně základních škol. Vzhledem k tomu, že se přijímací zkoušky i maturity v České republice v letošním roce konat budou, mohou deváťáci a maturanti navštěvovat svoje školy individuálně za účelem přípravy na zkoušky již od pondělí 11. května. Žáci prvního stupně mají možnost prezenčního studia v omezeném režimu také, a to od pondělí 25. května. To vše na bázi dobrovolnosti. Potřebuji doučování Naši lektoři učí všechny předměty základních, středních i vysokých škol. Doučování může probíhat na našich moderních pobočkách nebo online z pohodlí vašeho domova. Chci výuku Pro žáky druhého stupně základní školy a středoškoláky tak jiná, než distanční forma vzdělávání, není možná, do škol se totiž na základě rozhodnutí vlády vrátí zřejmě až v září. Ne všichni učitelé s ní ale mají zkušenosti. Důležitou roli kromě toho hraje také vhodné domácí prostředí a motivace žáka k samostudiu. Středoškolská pedagožka a současně lektorka matematiky a fyziky ze Školy Populo v Ostravě Mgr. Andrea Valchářová v tomto směru doporučuje: „Všeobecně by rodiče neměli výhradně spoléhat pouze na samostudium svých dětí. Naopak, měli by se je snažit v učivu co nejvíce podporovat, chválit je za splněné úkoly a opakovat s nimi probírané učivo. Zároveň je důležité zajistit studentům pomoc ve chvíli, kdy není v jejich silách dané učivo správně vysvětlit.” Jak dále uvádí, pomoc může přicházet ve formě konzultací s pedagogem z kmenové školy či ve formě odborného doučování. „Studenti obecně lépe spolupracují s nezávisle zainteresovaným člověkem, než s vlastním rodičem. V tomto ohledu bych mohla doporučit individuální formu doučování právě ve Škole Populo ať už se jedná o klasické doučování, přípravu k přijímacím zkouškám, nebo o přípravu k maturitě.” S čím vám můžeme pomoci Škola Populo přichází mimo jiné s nabídkou komplexního doučování. To cílí především na žáky prvního stupně, není však problém zajistit jej také žákům druhého stupně základní školy. Díky komplexnímu doučování získá vaše dítě individuálně sestavený program, který mu pomůže lépe pochopit témata, na která samostudium nestačí a vylepšit znalosti tam, kde je třeba. Program sestavíme na míru na základě jeho přání a požadavků. Nabízíme tím jedinečnou možnost doučovat komplexně více předmětů. Pokud ale potřebujete pomoci s jedním určitým předmětem, jazykem či konkrétní probíranou látkou a komplexní doučování tedy není nic pro vás, můžete využít některou ze spousty dalších forem doučování, které Škola Populo nabízí. Pokud to k nám na pobočku máte daleko, nevadí, výuka může zcela bez problémů probíhat online. Ať tak či tak, stále platí, že se lektor vždy věnuje pouze vašemu dítěti a jeho individuálním potřebám. Jak se dostat zpět do vyjetých kolejí Doučování se Školou Populo nemusí probíhat pouze v odpoledních hodinách, jak tomu většinou bývá. Studenti mohou na naše pobočky docházet nebo se s našimi lektory spojovat online také v dopoledních hodinách. Ideálně dvakrát až třikrát týdně. Doučování s námi tak může reálně nahrazovat běžnou školní docházku. To navíc dětem pomůže dostat se zpět do školního režimu a připomenout si denní zvyklosti související se školní docházkou. Motivace k učení už tak nebude záviset pouze na samotném dítěti či jeho rodičích, ale bude jej motivovat také jeho lektor, který mu zároveň pomůže udržet v paměti již naučenou látku a dosavadní znalosti procvičovat. Po zářijovém příchodu do školy tak budou děti vystaveny znatelně menšímu stresu a nejistotě než kdyby se se studiem potýkaly samy. Porozumění, spolupráce, trpělivost Je důležité si uvědomit, že neobvyklá společenská situace postihla všechny bez výjimek. Na jedné lodi se náhle ocitli učitelé, studenti i rodiče. Jediným řešením této nelehké situace je proto vzájemné pochopení, spolupráce a trpělivost. Aby školní výuka, doučování a samostudium probíhalo tak, jak má, tedy ke spokojenosti studentů, rodičů a pedagogů, je třeba brát mimo již zmíněné vhodné prostředí a motivaci ohled také na další nezbytnou součást studia. A to je pozitivní přístup k učivu a schopnost relaxace. S tím souhlasí také Andrea Valchářová: „Student by se neměl obávat neúspěchu, stejně tak by se neměl demotivovat tím, že něco nejde. Měl by si naopak věřit. Zároveň by měl dostatek času věnovat odpočinku a případně procházce na čerstvém vzduchu.” A co o prázdninách? Vzhledem k aktuální situaci jsme odstartovali novou formu doučování - Letní školu. Jejím cílem je osvěžit žákům všechno to, co se během posledních několika měsíců naučili samostudiem. Procvičí a utuží tak znalosti, které podle rámcového vzdělávacího programu spadají do druhého pololetí příslušných ročníků. Skupiny žáků se schází jednou týdně na 90 minut po dobu celých letních prázdnin. Věříme, že společnými silami dokážeme tuto nelehkou zkoušku zvládnout, aniž by zabránila kvalitnímu vzdělávání. Jsme připraveni pomoci komukoli, kdo má pocit, že to s námi zvládne lépe. Pokud máte zájem o doučování, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Začala druhá polovina května, za normálních okolností období školních výletů a blížícího se uzavírání školní docházky. Letos je však všechno jinak. Řada žáků se v letošním školním roce ke klasické školní výuce už nevrátí a v podstatě má tak jedinečnou možnost užívat si volné dny s minimální školní zátěží, které zpečetí letní prázdniny. Nebezpečně klidné léto Jakkoliv se může zdát tato situace v očích žáků zcela ideální, důsledky tohoto stavu již nyní pomalu, ale jistě, vyplývají na povrch. Žákům chybí motivace, učivem jsou zatížení minimálně, a to přes veškerou snahu učitelů. Léto tentokrát nenabízí žákům zasloužený oddych od školy, ale jen další odklad učení, což znamená prohloubení absence znalostí potřebných do dalšího školního roku a také ztrátu návyků, které jsou součástí pravidelné školní docházky. Zatímco nyní se tato skutečnost stále ještě může jevit jako planá hrozba, opětovným nástupem do dalšího ročníku se veškeré mezery mohou projevit velmi rychle. Nabízí se pouze jedna možnost, jak se těmto nepříjemným vyhlídkám vyhnout - letní škola. Mám zájem o doučování Potřebujete zlepšit známky nebo jen pořádně vysvětlit školní látku? Naši lektoři každý rok odučí tisíce lekcí a dovedou naše žáky k jejich cílům. Objednejte si také své doučování. Chci lekce Letní škola v Populu Že učení lze pojmout i pro žáky zajímavou a efektivní formou, která má své výsledky, dokázala Škola Populo již mnohokrát v rámci individuální formy doučování. A stejně jako v případě realizace individuálních kurzů, i nyní přichází Škola Populo s řešením doslova na míru situaci, které čelí nejen samotní žáci, ale také jejich rodiče. Přechází vaše ratolest na druhý stupeň a stále neumí desetinná čísla? Čeká vás maturitní ročník a chybí vám znalosti nutné k vypracování maturitních otázek z angličtiny nebo z němčiny? Potom je řešením právě Letní škola. Nebo-li skupinové letní kurzy zaměřené na opakování látky, která měla být probrána podle rámcového vzdělávacího programu ve druhém pololetí tohoto školního roku. V praxi se jedná o kurzy otevírané na kamenných pobočkách Školy Populo v Olomouci, v Praze, v Brně a v Ostravě. Jsou určeny pro žáky základních a středních škol s kapacitou 2 až 4 studentů ze stejného ročníku v jednom kurzu. Výuka probíhá 1 x týdně, od 29. června do 21. srpna. Během 90 minut si studenti zopakují a procvičí učivo z druhého pololetí a navíc poznají nové kamarády. Z hlediska předmětů je možné vybrat si z matematiky, českého jazyka a dále také z angličtiny a němčiny. Cílem těchto kurzů je především opakování a ujasnění učiva, které museli žáci nastudovat buď zcela samostatně, nebo za pomoci svých rodičů. Nejedná se tak o výuku, která by účastníkům zajistila výhody a náskok v učivu oproti ostatním vrstevníkům. Děláte to jen sami pro sebe. Jedním z dalších cílů je rovněž opětovné získání školních návyků, jako je například pravidelná školní příprava, kladný přístup k učivu nebo obnovení motivace se vzdělávat. To vše prostřednictvím pro žáky atraktivní a zábavnou formou výuky, která tak doslova propojí příjemné s užitečným. Nový školní rok bez obav a stresu Celé druhé pololetí přináší jak žákům, tak rodičům řadu netradičních situací, novinek a bezpočet změn, jejichž výsledkem je především zmatek. Letní prázdniny jsou to jediné, co zatím zůstává beze změny. Bezstarostně strávený čas, který je jejich nedílnou součástí však letos představuje spíše další nežádoucí odklad povinností, kterým se nakonec žádný student nevyhne. Letní skupinové kurzy ve Škole Populo nabízí žákům i rodičům možnost, jak strávit léto příjemnými aktivitami v kombinaci s těmi užitečnými. Další školní rok tak nemusí být spojen se strachem z neznalosti staršího učiva a se stresem ze špatného prospěchu. Pokud máte zájem o doučování, neváhejte nás kontaktovat. Naopak, díky pravidelnému opakování a vysvětlení učiva z tohoto pololetí může být příští školní rok snazší, než se v tuto chvíli zdá. Jak říká moudré přísloví: Opakování je matka moudrosti. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Určitě jste se už někdy učili, nemyslíme teď ale chodit, mluvit nebo jíst příborem, naopak máme na mysli řízený učební proces a pociťovanou nutnost se potřebnou látku naučit. V takovém procesu proti sobě stojí dvě možnosti učení. První možností je přesně slovo od slova „odvykládat“ napsaný text, naučit se něco, čemu ani za mák nerozumíte. Druhou variantou je pochopení učiva, jeho osvojení. Celý cyklus vzdělávání je prolínání výše dvou výše uvedených možností učení, biflování versus pochopení. Biflování vs. pochopení v praxi Než začneme, ukažme si biflování a pochopení na konkrétní situaci, představme si studenty Renatu a Zbyňka. Zatímco Zbyněk se nejlépe učí prakticky, tedy tím, co vidí a slyší, a učebnice pokládá za naprostou zbytečnost, Renata se v průběhu školních let naučila učebnice přesně “papouškovat”. Ani jeden z těchto způsobů není úplně špatný ani úplně správný, někdy se prostě potřebujeme zadaný text slovo od slova naučit, jindy je zase nutné konkrétní věc pochopit. Každý člověk preferuje při svém učení jiný postup, strategie a učební metody. K vyřešení konkrétního problému či učební úlohy je ale většinou nezbytné danou látku pochopit, samotná teoretická fakta často nestačí. Máte zájem o doučování? Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních, středních i vysokých škol. Naši lektoři žáky připravují na přijímací zkoušky nebo je doučují potřebnout školní látku. Chci výuku Biflování v českém školství České školství je z velké části postavené na výkladu učitele spojeného s naučením se učiva studentem. často se na učení pohlíží jako na „lití informací studentům do hlav“. Doslova studentům servírujeme informace, které se mají naučit. Díky přesně danému rozsahu učiva a učebním plánům mají učitelé na výuku jen omezený čas. Však to znáte, naučit, napsat test, pak to hned zapomenout a učit se dál. Typický průběh studia. V dnešní době se studenti mnohdy neučí jak látku pochopit, porozumět a následně vysvětlit. Studenti se učí strany a strany teorie, protože to po nich prostě někdo chce. Mnoho žáků a studentů také neumí vyhledávat a vyhodnocovat potřebné informace. Při psaní seminární práce často nerozlišují, který informační zdroj vhodný je a který naopak není, a náhodně využívají Wikipedii nebo první výsledky, které jim nabídne hodný “strýček Google”. Učení jako proces Proces učení je neuvěřitelně komplikovaný a pokud chceme dosáhnout co nejlepších výsledků, je zapotřebí se učit efektivně, spojit biflování s pochopením, naučit se vybavit si dané informace ve spojitosti s nějakou aktivitou nebo předmětem. V článcích na tomto blogu se čas od času věnujeme právě stylům učení a tomu, jak se správně učit, jak naučit děti učit se, jak se naučit učit, jak se učit lépe a rychleji nebo jak na studium jazyků a co dělat, když to do té hlavy neleze. Každý z těchto článků obsahuje rady, tipy a důležité informace, které si nyní shrneme. Důležitá je motivace Myslíte si, že motivace žáků není podstatná? Že ji student při učení nepotřebuje? Mýlíte se. Motivace jde ruku v ruce s procesem učení. Pokud se má žák něco naučit, musí vědět proč. Jednoduché odpovědi typu: “Protože prostě musíš!” nebo “Já jsem se to taky musel naučit!” přitom nestačí. Žáci potřebují vědět, k jakému cíli je daná látka dovede a co získají tím, že se budou učit. Nezapomínejme také na pravidelnost Velkou roli při učení hraje pravidelnost, jasné stanovení toho, kdy a co se budu učit. Není důležitá doba, kterou učením strávíte, ale počet úkolů, které vypracujete. Zaměřte se proto na stanovení cíle. Například: Každý den vypočítám tři příklady. Každý den se naučím jednu kapitolu z učebnice. Nezaměřujte se na kvantitu, ale na kvalitu. Mnemotechnické pomůcky Když byli Braniboři v Čechách, dala Prodaná nevěsta jménem Libuše Viola Daliborovi Hubičku u Čertovy stěny. Dozvěděly se to Dvě vdovy a bylo po Tajemství. A náhle znáte všechny opery od Bedřicha Smetany. Podobnou mnemotechnickou pomůcku si můžete vytvořit skoro úplně na všechno, nejlepší je přitom vytvořit si ji úplně sám. Helena nemá arašídy, krysa Xenie jí je roztrousila. Že vám to nic nepřipomíná? Podívejte se tedy pozorně, Helena Nemá Arašídy, Krysa Xenie jí je Roztrousila. – Vzácné plyny: helium, neon, argon, krypton a radon. Změna prostředí Pokud studentovi učení opravdu neleze do hlavy a trápí se, může výrazně pomoci změna prostředí. Zkuste se přesunout na jiné místo v rámci bytu nebo domu, zkuste učení v parku nebo třeba ve veřejné knihovně, najděte si takové místo, kde se vám bude co nejlépe soustředit, kde se budete cítit dobře. Techniky, pomocí kterých si i Vy můžete zlepšit paměť Klíčů a cest k dokonalé paměti je několik, zlepšit paměť můžete například pomocí příběhů, na které se soustředíte. Jsou ale i další možnosti, jak si okamžitě zlepšit paměť. Geniálním trikem je využití tajemství paměťových cest. A ani lidské tělo jako nástroj k zapamatování, není k zahození. Nevěříte? Tak to zkuste, možná i vám taková škola paměti pomůže. Parťák, který poběží „studijní maraton“ s vámi Myslíte si, že nikdo takový neexistuje? Nebo vás naopak hned někdo napadl? Pokud ne, o někom bychom věděli. Známe řadu lidí, kteří neběží jeden, ale hned několik pomyslných maratonů ročně. Neomezují se přitom na roční období nebo na to, který ročník zrovna žák studuje. Pochopení ve Škole Populo Ve Škole Populo se zaměřujeme na problémové oblasti každého studenta, snažíme se najít jeho slabiny a vyplnit je. Naši lektoři jsou odborníky ve svém oboru, to však ale neznamená, že už všechno umí. I oni se stále učí, s každým dalším studentem se i oni sami posouvají o dál. Studenti i lektoři se učí navzájem. Studenti si zaplňují své mezery v učivu a lektoři zjišťují, jak s danými studenty pracovat, vylepšují své pedagogické dovednosti. Ve Škole Populo dbáme na to, abychom měli ty nejlepší lektory, kteří doučují rádi a s úsměvem na tváři. Ve chvíli, kdy přijdete do Školy Populo, ucítíte pozitivní energii, přátelskou atmosféru a přítomné koordinátorky vás přivítají s úsměvem. I každá lekce je taková, zkrátka chceme být pozitivní. Nezaměřujeme se na to, aby student učivo uměl nazpaměť, ale aby ho pochopil. Potom víme, že naše činnost není zbytečná. Proto pokud potřebujete poradit, doučit nebo se jen chcete na něco zeptat, neváhejte se na nás obrátit. Můžete k tomu využít naše kontaktní formuláře, online chat, zavolat nám a nebo se za námi stavte rovnou na pobočku. Naše koordinátorky se vám budou rády věnovat. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
“Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu. Kdybyste nám pětku dala, ryba by Vám nechutnala.” To jsou typická slova a přání, která si mnoho lidí vybaví v souvislosti s nadcházejícími svátky. Žáci se nechtějí učit a nejraději by podnikali všelijaké výlety, účastnili se akcí, na školu přitom raději ani nemyslet. Jenže ne vždy lze tato přání vyplnit. Nebo se snad mýlíme? A když už jsme u toho, co byste odpověděli na otázku: “Jde dohromady učení a Vánoce? A může se žák učit tak, aby o tom nevěděl?” Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v článku. Potřebujete doučování? Věnovat doučování jako vánoční dárek není vůbec špatný nápad. Co je přeci víc, než investice do vzdělání svého dítěte? Objednejte si doučování ve Škole Populo. Chci výuku Dospělí, děti, studenti, každý si Vánoce představuje jinak … Klid, pohoda a čas strávený s rodinou, tak si Vánoce představuje většina dospělých. Naopak Ježíšek, stromeček a mnohdy ne moc oblíbený kapr představuje Vánoce z pohledu dětí. Skripta, učení a pramálo volného času a odpočinku, to by zase mohla říci většina studentů. Jak se učit o Vánocích Své o tom ví i Eva, která se každé Vánoce pilně vzdělává, aby lednové zkoušky zvládla napoprvé. Přesto, že jí učení zabírá většinu volného času, najde si chvíli i na rodinu. A aby jí to učení šlo hezky od ruky, využívá řadu učebních technik. A právě o ně se s Vámi dnes podělíme. A myslete na to, že se můžeme učit lépe a rychleji. Přečti a opakuj – asi nejrozšířenější a nejznámější metoda. Spočívá v tom, že si část textu přečtete, a poté se ji pokusíte co nejpřesněji zopakovat. Přečti a napiš – dalším ze způsobů, jak si informace zapamatovat, je jejich přečtení, zapamatování a zapsání. V některých případech se úspěch dostaví okamžitě, jindy musíte učivo přepsat i několikrát. Přepiš – někomu také vyhovuje přepisování učiva, jenže kdo na to má čas? Přepsat jednu stránku lze, přepsat jich deset – tak na to se už většina studentů netváří moc přívětivě, a přepsat celá skripta – tak na tohle se studenti netváří už vůbec. A my se jim ani nedivíme, však komu by se chtělo přepisovat učebnici o desítkách až stovkách stran? Vlastní učebnice – asi tou nejlepší kombinací výše zmíněných metod je vlastní učebnice. Že jste to ještě nezkoušeli? Chyba! Vezměte si rychle papír a tužku a jdeme na to. Vlastní učebnice stojí za to! Už jen název “vlastní učebnice” nezní příliš vábně, avšak tato metoda učení opravdu může v učení pomoci, a to nejen studentům středních či vysokých škol. Kombinuje zároveň text, obrázky a barvy, ale hlavně samotné její tvoření napomáhá mozku si nové informace zapamatovat. Postup je vlastně úplně jednoduchý a vytvoření takové učební pomůcky rozhodně nezabere více času než neustálé opakování učiva. Pokud tedy se tedy chcete efektivně učit, pusťte se do jejího tvoření. Budete potřebovat papíry, propisky, tužky, a když nějaké najdete, tak i pastelky nebo fixy. Mazi studenty jsou také oblíbené zvýrazňovače, i ty prokáží obrovskou službu. Dále jsou nezbytné materiály, ze kterých chcete čerpat, knihy, učebnice, skripta, vlastní poznámky nebo prezentace, které učitelé zveřejňují. Všechny si je rozložte kolem sebe a začněte prvním tématem. Napište název a klíčové body, které si potřebujete zapamatovat. Můžete použít také obrázky, které na papír nalepíte. Nepište souvislý text přes celé řádky, zkuste odrážky, a podobně jako je tomu na počítači, pěkně kolem obrázků. Ve chvíli, kdy obrázky i text nalezly svá místa, přichází na řadu barvy – zvýrazňujte a podtrhávejte. Pokud si máte zapamatovat nějaký graf, zvýrazněte si každé jeho políčko jinou barvou. A myslete na souvislosti. Čím větší “blbost” a “podivnost”, tím lépe si ji lidský mozek zapamatuje. Velmi užitečné jsou proto tipy Jakuba Poka a jeho Školy Paměti. Ve videích vysvětluje, jak si za pomoci velmi neobvyklých obrazů zapamatovat to, co potřebujeme. Při učení využívejte fantazii … Fantazie se určitě nebojte a i přesto, že neumíte moc kreslit, kreslete. V případě, že škrábete jako kočka, stejně pište. Někteří dokonce tvrdí, že pomáhá i zpěv, takže si klidně zpívejte. Ať už bude vaše zvolená metoda jakákoliv, bude jen vaše, a určitě bude dobrým základním kamenem pro úspěch. Nad vlastní učebnicí plnou informací se ale zbytečně nezdržujte, zařaďte do ní právě to podstatné. Kudrlinky a vlnovky, všelijaké ozdůbky, ty si nechte na jindy. Tady je nejdůležitější obsah. Z vlastní knihy se vám bude mnohem lépe učit a snáze si zapamatujete informace. Při jejím psaní propojíte čtení, opakování nahlas, psaní i zvýrazňování. Zapojíte tedy nejméně tři smysly – zrak, hmat a sluch. V případě opakování jsou to jen zrak a sluch, v případě přepisování jen zrak a hmat. A pokud si knihu jen čtete, a ještě potichu, zapojíte jen zrak. A to je dost málo, nemyslíte? Vlastní vytvořené materiály využívají i žáci, kteří jsou vzděláváni některými z alternativních metod vzdělávání nebo jsou vzděláváni doma. Vytvářejí si vlastní portfolio a ke svým sešitům nebo učebnicím mají opravdu blízký vztah. Například žáci Waldorfské pedagogiky se učí číst z čítanky, kterou jim vytvoří rodiče, proto si jí váží. Stejně tak si i vy můžete vážit svého díla, protože mu věnujete čas. A má to jednu velkou výhodu, bude vás to bavit. Knihy, videa, skripta Dalšími podpůrnými prostředky při učení jsou pro Evu videa, kterých na internetu najde nepřeberné množství. Evě také pomáhá přečíst si stejnou látku, ale v jiné verzi. Každý učitel učí jinak, píše jinak, vysvětluje jinak. Sáhnout můžete po skriptech nebo učebnicích z různých škol, které taktéž najdete na internetu, stačí hledat. K tomu, abychom pochopili daný problém, někdy stačí změnit styl, jakým se na problém díváme. Učím se, aniž bych o tom věděl Naproti Evě je tady ale ještě Adam, který navštěvuje základní školu a nejraději ze všeho odhodí aktovku do kouta a sedne si k počítači. Nějaká škola ho vůbec nezajímá. A když se má učit, je to většinou katastrofa. Přesto i na takové žáky lze vyzrát, aniž bychom si to uvědomovali, nebo spíše aniž by si to žáci uvědomovali. Vánoce jsou ideálním prostředkem, jak začít děti učit psát a počítat, vzdělávat je v tradicích a připomenout tak sami sobě, proč vůbec Vánoce slavíme. Asi většina z nás zdobí na Vánoce stromeček, a i když se najdou tací, kteří zdobí třeba fíkus, nechme děti, ať si jej nazdobí samy. Už jen to, že jim řeknete: “Dopředu pověs tři modré baňky a dej tam pět hvězdiček,”je donutí počítat. Zapojte děti do výroby ozdob z papíru, není to tak těžké a návodů naleznete spoustu. A třeba i z obyčejného mlsání cukroví můžete udělat matematickou operaci. Co třeba dát dětem za úkol dát si na talířek tolik kusů toho, tolik onoho a tolik tamtoho cukroví. Nebo přinést určitý počet lžiček ke kávě nebo čaji. Využijte všeho, co dítě rádo dělá, a zkuste do toho zapojit matematiku. Češtinu můžete využít třeba u psaní dopisu Ježíškovi, který vyloženě nesnáší pravopisné chyby. A vánoční pohádky? I ty se dají využít, především na paměť a pozornost. Podívejte se na ně společně a nechte dítě převyprávět, o čem pohádka byla, kdo byl zápornou a kdo kladnou postavou nebo jak se hlavní postava jmenovala. A nezapomeňte se ho zeptat na vlastní názor. Když už nastane ten očekávaný den D a dítě se nedočkavě vrhne ke stromečku, můžete ho nechat rozdávat dárky podle jména, procvičí si tím čtení. Zabrat může dostat také jeho trpělivost, protože své dárky rozbalí až na úplný konec. Jde dohromady učení a Vánoce? Nyní se tedy pokusme odpovědět na onu základní otázku: “Jde učení a Vánoce dohromady”? Z předešlých řádků vyplývá, že jde. Jen se na ono učení musí jít rafinovaně. Zkuste se uvolnit a nemyslet na to, kolik stran textu nebo skript na naučení vám ještě zbývá. Místo věty: “Mám ještě dvaadevadesát stran…,” použijte větu: “Mám už jenom dvaadevadesát stran.” Uvidíte, že změna jednoho slova dokáže zázraky. No… zázraky asi ne, ale odlišnému pohledu na věc určitě prospěje. Závěrem Vám chceme popřát klidné svátky bez nehod a s úsměvem na tváři. Nezapomínejte ale na učení a pokud se Vaše dítě chystá na střední školu nebo víceleté gymnázium, nepodceňujte přípravu. Než se nadějete je tady leden a přijímačky se blíží. Máte zájem o doučování? Neváhejte nás kontaktovat. Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních, středních i vysokých škol. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
V tomto miniseriálu postupně představujeme nejrůznější způsoby, jak mohou učitelé vyučovat, nebo naopak jak mohou být studenti či studentky vyučováni. V zásadě můžeme tyto způsoby rozdělit na dvě skupiny. Organizační formy výuky a alternativní školství. A právě Waldorfské pedagogice, která je alternativního školství součástí, se budeme v tomto článku podrobněji věnovat. TRADIČNÍ VS. ALTERNATIVNÍ ŠKOLY Abychom se mohli v systému lépe orientovat, nejprve v krátkosti představíme dělení již zmíněných forem výuky. Jak bylo dříve předesláno, způsoby výuky můžeme rozdělit do dvou skupin: První skupinou jsou klasické školy se svými organizačními formami výuky. Tento typ výuky jistě znáte. Učitel se může postavit před třídu a provádět výklad, zadat studentům či studentkám samostatnou práci, rozdělit je do skupin nebo je individuálně vzdělávat. Druhá skupina je o poznání méně rozšířenější. Důvodů je hned několik, především pak to, že rodiče často přistupují ke vzdělávání konzervativně a od škol očekávají, že budou jejich děti vyučovat stejně, jako byli sami vyučováni. Přesto si alternativní školství našlo i v České republice své zastánce, především pro způsob, jakým jsou žáci na těchto školách vzděláváni. V České republice mohou žáci a studenti navštěvovat dva typy škol. Do první skupiny patří Waldorfská škola, Montessori škola, Daltonská nebo také ScioŠkola. Do druhé skupiny řadíme Lesní nebo přírodní školy, Zdravou školu nebo Začít spolu. Všechny tyto školy mají ale jedno společné, a to odlišný způsob vzdělávání žáků a studentů. Těm jsou často vytvářeny materiály „na míru“ a učí se bez pomoci klasických učebnic. Studentům je tak dána možnost svobodně se rozhodnout a samostatně se rozvíjet. Potřebujete doučování? Naši zkušení lektoři doučují všechny předměty základních a středních škol. Neváhejte se na nás kdykoliv obrátit a objednejte si své doučování ve Škole Populo. Chci výuku Rudolf Steiner a první školy Waldorfská pedagogika staví na myšlenkách Rudolfa Steinera, rakouského filozofa, esoterika a sociálního myslitele. Ten vybudoval svou první školu na přání Emilia Molta, spolumajitele a ředitele továrny na cigarety Waldorf-Astoria, roku 1919 ve Stuttgartu. Tato škola měla původně sloužit pro děti dělníků již zmíněné továrny. Postupně se však tato metoda začala šířit a vznikaly další školy v Německu, Švýcarsku nebo ve Velké Británii. Svůj útlum zažily školy v období druhé světové války, kdy byly buď uzavřeny vedením, nebo zakázány státem. Po válce počet těchto škol začal opět vzrůstat. V České republice se Waldorfské základní a mateřské školy objevily až po roce 1989, střední školy pak počátkem nového tisíciletí. Vlastní individualita Na rozdíl od klasických škol se Waldorfská škola vyznačuje tím, že nepředává studentovi jen znalosti, ale rozvíjí i jeho tvůrčí schopnosti a sociální dovednosti. Učitelé také zohledňují vlastní individualitu každého studenta, proto jsou na seznam vyučovaných předmětů přidány také předměty tvůrčí – umělecké, které dávají studentům možnost vyniknout v tom, co je baví. V hudební výchově se už od první třídy všichni žáci učí hrát na flétnu a zpívat. Hra na hudební nástroj je také součástí každodenního vyučování v blocích. Výuka v blocích Tyto bloky obvykle trvají tři až čtyři týdny a jejich cílem je plné soustředění studenta na jeden předmět. Po tomto bloku následuje blok výuky jiného předmětu. Bloky vyučování obvykle zahajují a trvají cca dvě hodiny do velké přestávky. Vyučují se tak předměty jako matematika, český jazyk, přírodověda nebo dějepis. Po přestávce následují 45 minut dlouhé hodiny cizích jazyků nebo jiných předmětů. Slovní hodnocení Žáci se ve Waldorsfských školách také nesetkávají s tradiční formou hodnocení, nýbrž s hodnocením slovním. Toto hodnocení dává vyučujícímu možnost zdůraznit studentovy slabiny nebo naopak přednosti. Výjimkou je přestup studenta či studentky na střední školu, v takovém případě je slovní hodnocení doplněno ještě klasickými známkami. Studenty při výuce nemotivují známky, ale jejich vlastní zájem něco se dozvědět. Absence klasických učebnic Při výuce nejsou používány klasické učebnice. Učitel vytváří a vybírá materiály žákům „na míru“, na výrobě materiálů se však podílejí i rodiče a to například v první třídě, kdy svým dětem vytvářejí jejich první čítanku. Ta se skládá z obrázků a básniček. Cílem je, aby si k tomuto materiálu děti vytvořily vztah. Namísto učebnic si studenti zapisují své poznatky do sešitů a vytváří si tak svou vlastní učebnici. Pomalejší výuka čtení a psaní Díky tomu, že žáci nepotřebují ke své výuce učebnici, vzniká prostor pro pomalejší výuku čtení a psaní. V prvním ročníku se žáci postupně seznámí se všemi písmeny abecedy, v polovině druhého ročníku pak přichází na řadu čítanka od rodičů. Psát se žáci učí souběžně s výukou písmen, nejprve píší písmena samostatně, později v jednotlivých slovech z nich složených. Nejprve se žáci učí psát tiskacími písmeny, ve třetí třídě pak psacím písmem. Brzká výuka cizích jazyků Typická je také výuka dvou cizích jazyků již od prvního ročníku základní školy. Nejprve se žáci učí jazyk formou mluvenou (písničky, básničky, říkadla) a až ve čtvrtém ročníku je k této formě přidána i forma psaná (gramatické jevy, slovosled apod.). Tvůrčí činnost všech žáků Důraz je také kladen na tvůrčí činnost, žáci vytvářejí vlastní výrobky (vlastní oděv, předmět ze dřeva, předmět z kovu). Všechny tyto činnosti vykonávají všichni bez rozdílu pohlaví. Do výuky jsou zařazeny i předměty jako eurytmie (pohybové umění typické pro waldorfské školy) a kreslení forem (kreslení různě symetrických obrazců volnou rukou). Výuka zážitkem Výuka pomocí zážitku, i o to waldorfská pedagogika usiluje. Proto se žáci a studenti každou novou látku učí maximálně živě, obrazově a pomocí fantazie. Například výuka násobilky probíhá za pomoci rytmické aktivity spojené s pohybem. Přirozená autorita učitelů Učitelé mají ve svých třídách přirozenou autoritu a se svými studenty se zdraví i loučí podáním ruky. Preferován je jeden třídní učitel po celou dobu studia, v případě základní školy od prvního až po devátý ročník. Tento učitel také ve své třídě vyučuje maximální počet předmětů. Slavení svátků a slavností Kromě netradiční výuky je také kladen důraz na slavení svátků a slavností, v nichž se studenti zabývají především jejich smyslem pro člověka a ponaučením. Součástí školního roku jsou také jarmarky, slavnosti a akademie, na kterých studenti představují své výrobky nebo předvádějí dramatická umění. V osmém ročníku také žáci nacvičují představení, které několikrát sehrají, a s nímž vystupují i na divadelním festivalu waldorfských škol v Písku. Učitelé, žáci a rodiče – tři základní pilíře vzdělávání Waldorfské školy zapojují do svých aktivit i rodiče. A to nejen tvorbou čítanky pro ty nejmladší. Rodiče jsou vedle žáků, studentů a učitelů jakýmsi třetím pilířem vzdělávání. Rodiče se zapojují do všech aktivit školy, pomáhají při pořádaných akcích a aktivně se účastní třídních schůzek konaných každý měsíc. Na těchto školách je často vyžadována úhrada zvýšených nákladů na výuku, školné. Kritika waldorfské pedagogiky Waldorfská pedagogika se i přes svou snahu odlišit se od klasického vzdělávacího systému stále setkává s kritikou. Především však absence klasického známkování a brzká výuka cizích jazyků. Dalšími z kritizovaných bodů jsou také duchovní stránka vzdělávání, absence učebnic a příliš velká odpovědnost třídního učitele. Závěrem je nutno říct, že každá škola má svá pozitiva, body ve kterých vyniká, a svá negativa, naopak něco, co je potřeba zlepšit. Při výběru školy je však důležité zjistit, zdali přesně tato škola bude budoucímu žákovi, žákyni, studentovi, studentce vyhovovat. Zároveň je výběr školy i o přesvědčení rodičů, o tom jakým stylem chtějí, aby bylo jejich dítě vyučováno. „Nesmíme vychovávat lidi spokojené se sebou, uzavřené do svého nitra, nýbrž musíme vychovávat lidi, kteří mohou svobodně a otevřeně předstupovat před svět a kteří mohou svobodně a otevřeně jednat ve smyslu toho, co je prospěšné světu.“ R. Steiner Potřebujete doučování? Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních a středních škol. Naši zkušení lektoři vedou individuální lekce, během kterých s žákem řeší školní látku, připravují se na písemky nebo na přijímací zkoušky. Vždy záleží na potřebě každého žáka. Pokud máte zájem o doučování, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit. Zdroje: Metodický portál RVP.CZ Wikipedia Waldorfská škola Olomouc Waldorfská škola Semily Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
V tomto miniseriálu se zabýváme organizačními formami výuky. Ať už se bavíme o kterékoli z nich, všechny mají jedno společné, a to dítě v centru pozornosti. Tento seriál by nebyl kompletní, kdybychom se nezmínili o průkopnici nové metody školní výuky a jejích poznatcích. V tomto článku se tedy budeme zabývat Marií Montessori a jejím originálním způsobem výuky. Potřebujete doučování? Každý rok ve Škole Populo pomůžeme tisícům žáků pochopit školní látku, zlepšit známky nebo se dostat na střední školu. Objednejte si taky své doučování. Mám zájem o výuku Maria Montessori K pochopení Montessori pedagogiky je nutné zabývat se především její představitelkou. Ženou, která věřila, že dokáže změnit svět. A i přesto, že její život se několikrát otřásl v základech, nikdy se své práce nevzdala a každé své rozhodnutí směřovala na podporu vzdělávání dětí. Studium Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 ve městě Chiaravalle ve střední Itálii. Už od dětství ji zajímala věda, nebyla tedy dívkou, jakou by si tehdejší společnost představovala. V té době totiž bylo běžné, že dívky se učily domácím pracím a soustavně se připravovaly na život v domácnosti, po boku svých úspěšných manželů. Přesto si šla Maria za svým a pilně studovala. I přes nelibost okolí dokázala, že je hodna dosáhnout cíle, který si stanovila. Roku 1896 úspěšně odpromovala na Univerzitě v Římě a stala se tak úplně první ženou lékařkou v Itálii. Univerzitní klinika Její práce začala v Univerzitní psychiatrické klinice v Římě, kde se setkala s dětmi označovanými jako choromyslné. Marii se tento přístup nelíbil a ještě více se jí nelíbilo, že tyto děti měly zůstat na okraji společnosti. Začala je tedy pozorovat a zjistila, že pokud jim poskytne dostatek podnětů, začne se jejich mozek přirozeně učit. Děti dělaly ve svém chování, ale i vzdělání pokroky. Proto učinila tehdy velmi odvážný krok, nechala děti napsat srovnávací testy. Zamlčela však, že jsou z tohoto ústavu. Výsledky testů všechny překvapily a Maria začala zkoumat, proč tomu tak je. Jejím životem však otřáslo hned několik událostí, v první řadě skutečnost, že se musela vzdát svého dítěte. V té době se neslušelo, aby byla žena svobodnou matkou. Další v pořadí byla skutečnost, že si její životní láska vzala někoho jiného. Maria se tedy plně ponořila do práce a svého syna jen občas navštěvovala. Teprve když byl její syn větší, vzala si jej k sobě a uváděla ho jako adoptivního syna nebo synovce. Od té chvíle byli téměř pořád spolu. Dům dětí Později se zabývala vzděláváním léčebných pedagogů a pracovala jako dětská lékařka. Mimo to také studovala antropologii a psychologii. Své poznatky poté využila při práci s dětmi, především v Domě dětí, který byl určen pro chudé děti předškolního věku. Montessori je pozorovala a výsledky svých pozorování využila v praxi. Opírala se tehdy o to, že děti jsou přirozeně zvídavé a rády se učí, pokud jim poskytneme podněty, kterými by se mohly zabývat. Maria děti zaměstnávala praktickými činnostmi, jaké mohly vidět u dospělých. Bylo to například utírání prachu nebo zametání. Zjistila, že děti dělají tyto činnosti rády, protože si pak připadají více jako dospělí. Tyto děti se také dokázaly samy rozhodovat a plně se soustředit na právě vykonávanou činnost. Kniha o Montessori pedagogice Maria Montessori své poznatky zaznamenala do knihy o pedagogice. Právě tato publikace jí vynesla světovou slávu. Maria navštívila nejrůznější státy a šířila své poznatky vzděláváním budoucích pedagogů. Nezalekla se ani v době, kdy přišla první světová válka, právě naopak. Stále větší naději na světový mír vkládala do dětí, které se budou schopny samy a svobodně rozhodovat. Doba fašismu však pro Marii představovala další ránu, tentokrát v podobě zavření Montessori škol. Její knihy a podobizny se pálily a její metoda zůstávala v zapomnění. V tomto období nalezla Maria útočiště v Indii. Kde dále šířila a rozvíjela své metody výuky. Závěr života Po válce se opět vrátila do Evropy, protože však bylo její učení zapomenuto, začala od začátku a i ve svých více než sedmdesáti letech znovu vzdělávala budoucí pedagogy. Zemřela ve věku 81 let v Nizozemsku. Její práce a soukromý život byly více než propojeny, jedno navazovalo na druhé. Centrem její pozornosti bylo dítě. A právě dítě je středobodem celé Montessori pedagogiky, která je zcela odlišná od tradičního pojetí vzdělávání. Montessori vzdělávání Ať už je to Montessori školka, Montessori základní škola nebo Montessori střední škola, všechny tyto vzdělávací instituce se řídí několika stejnými principy, díky kterým probíhá vzdělávání přirozeně. Žáci neberou učitele jako autoritu, ale jako rovnocenného partnera. Pokud se chcete o těchto principech dozvědět více, podívejte se na videa Jak funguje Montessori škola? a Montessori v kostce. Montessori třída Montessori třída je místo připraveného prostředí. Prostor bývá uspořádán do koutků, kde se mohou žáci samostatně učit. Nábytek je uzpůsoben potřebám žáka, především tedy svou velikostí. V Montessori třídě nenajdete lavice, ani katedru. Důraz je kladen na to, aby si žák mohl svobodně vybrat místo, kde bude pracovat. Učivo je přirozeně řazeno od jednoduchého k tomu složitějšímu a klade důraz především na svobodný a samostatný rozvoj žáka. Ten si také svobodně vybírá, které aktivitě se bude v danou dobu věnovat. Smíšené věkové skupiny Součástí Montessori výuky jsou také smíšené věkové skupiny, ve kterých vzniká prostor pro kooperaci, a žáci se od sebe mohou vzájemně učit. Platí, že co umí žák vysvětlit, tomu také rozumí. Díky obvyklým skupinám podle trojročí (tříleté věkové rozpětí mezi žáky v jedné třídě) se žáci učí toleranci, trpělivosti a úctě k ostatním. Partnerský přístup Partnerský přístup umožňuje žákům vybudovat si sebeúctu a vlastní hodnotu. Tito žáci dodržují dohody, dokáží si sami hledat informace a vytvářet si vlastní názor. Umí spolupracovat a podpořit někoho, když to opravdu potřebuje. Ticho a klid Důležitým prvkem jsou také ticho a klid. V Montessori školách nenajdete učitele, ale jakési průvodce, kteří pomáhají žákům při jejich objevování. Pomůcky, které žáci používají, uspokojují jejich aktuální potřeby a vedou je k plnému soustředění na danou činnost. Klid pomáhá žákům se efektivně učit. Dalšími klíčovými dovednostmi jsou slušnost, úcta, schopnost pomáhat si a spolupracovat. Žáci dokáží v klidu vyřešit spor nebo ovlivňovat to, co zažívají. Místo a řád V tomto systému má všechno své místo a svůj řád. Díky tomu se žáci dokáží v prostoru snadno orientovat. Vědí, kde co najdou. Zároveň si váží toho, že daná věc je na svém místě. Rádi se zapojují do úklidu, protože vědí, že danou věc bude právě na tomto místě hledat příště někdo jiný. Od celku k detailu Montessori postupuje od celku k detailu. Celé vzdělávání začíná pohledem na celek, dále se výuka zaměřuje na jednotlivosti. Výuka se nedělí na jednotlivé předměty (český jazyk, matematiku, anglický jazyk a další), ale zůstává v blocích, které zahrnují všechny obory, které se vzájemně propojují. „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Život je o krocích, o nabývání samostatnosti a nezávislosti. Proto Montessori systém pomáhá dětem k fyzické samostatnosti a starším žákům vybudovat si intelektuální nezávislost. Děti se učí, že nemusejí čekat na pokyn a instrukce. Podporuje je, aby přemýšlely, kladly si otázky a hledaly na ně odpovědi. Aby byly schopné utvořit si svůj názor. Montessori znamená vědět, co děti potřebují. Montessori pomůcky a organizace práce umožňují žákům prožít uspokojení z vykonané práce. Dokáží se sami rozhodovat a zodpovídají za svá rozhodnutí. Žáci se mohou stát tím, kým chtějí být.Smyslem Montessori není žáky něco naučit, ale zjistit, co potřebují vědět. Potřebujete doučování? Pokud potřebujete doučování, neváhejte se obrátit na Školu Populo. Doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Během individuálních lekcí se lektor vždy zaměří na potřeby žáka. Každý rok pomáháme tisícům žáků dosáhnout jejich studijních cílů. Zdroje: Wikipedia Zdravi.euro.cz Kouzelné školy Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
V tomto miniseriálu postupně srovnáváme organizační formy výuky. Ať už se jedná o výuku individuální, individualizovanou, hromadnou nebo skupinovou, každá z nich má své klady a zápory, výhody a nevýhody. V minulých článcích jsme se právě těmito formami výuky podrobněji zabývali. Každá z nich je něčím specifická, každá je svým způsobem jedinečná. V tomto článku se budeme zabývat výukou kooperativní. Na následujících řádcích ji podrobněji rozebereme a nabídneme Vám možnost se o ní dozvědět více. Co jsou to organizační formy výuky? Pro čtenáře, kteří se nikdy dříve s pojmem organizační formy výuky nesetkali, rádi tento pojem znovu vysvětlíme. Organizační formy výuky jsou souborem způsobů, jak a s kým vyučující pracuje a kde výuka probíhá. Pokud bychom se tedy zabývali například výukou ve skupinkách, kdy žáci řeší určitý úkol a upevňují si tím učivo, jedná se o výuku skupinovou. Pokud se však učitel ve výuce zaměřuje více na spolupráci a získávání nových poznatků, jde o kooperativní formu výuky. Máte zájem o doučování? Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních a středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Pokud máte zájem o doučování, neváhejte se na nás obrátit. Chci výuku Skupinová versus kooperativní výuka Skupinové výuce jsme se věnovali již v minulém článku, ve kterém jsme ji srovnávali s výukou hromadnou. Protože je však podobná výuce kooperativní, zmíníme se o ní i nyní. Když uslyšíme název skupinová výuka, představíme si právě skupiny studentů, kterými se tato forma výuky vyznačuje. Učitel zadá studentům určitý úkol a ti jej pak ve skupinách plní. Je to především použití skupiny jako organizační formy, která je společná pro skupinovou a kooperativní výuku. Kooperativní nerovná se skupinová výuka Skupinová výuka je ve školství velmi rozšířená, má však určité nedostatky a minusy. Oproti této výuce se výuka kooperativní snaží tyto nedostatky eliminovat. Je při ní využíváno vztahů a spolupráce studentů pro zefektivnění učení každého z nich. Kooperativní výuka podporuje výkon žáků (zlepšování paměti), lepší argumentaci, dedukci apod., slovní zásobu a plynulost řeči, komunikaci s ostatními a volbu strategie při řešení obtížných situací. Na začátku je to učitel, který žáky vede při učení k úspěchu. Žáci se pak ve skupinách učí a sami se zdokonalují, aby na konci tohoto procesu uměli úkol úspěšně vyřešit sami. Kooperativní výuka musí být učitelem zvolena tak, aby z ní žáci měli větší užitek než při samostatné práci. Znaky kooperativní výuky: Aby kooperativní výuka fungovala, mělo by být dodrženo několik základních znaků. 1. Práce tváří v tvář – třída je rozdělena do několika skupin, které jsou „namíchány“ ze žáků nadanějších i pomalejších, chlapců i dívek apod. 2. Vazba mezi žáky – žáci se učí vzájemně, pospolu. Jednotlivec je úspěšný jen tehdy, pokud uspěje skupina. A naopak, skupina je úspěšná jen tehdy, pokud uspěje jednotlivec. Pokud tedy práci jeden člen skupiny „vzdá“, skupina nemá šanci uspět. Existuje několik možností, jak spolupráci žáků napomoci. Jsou jimi například: a) Společný cíl – Aby skupina uspěla, musí každý přispět několika nápady. Týmovým cílem je, aby každý ze skupiny porozuměl učivu. Všichni ze skupiny se budou na vytvoření práce nějakým způsobem podílet. b) Odměna – Pokud se do úkolu zapojí všichni ze skupiny, dosáhne skupina na určitou odměnu (body v testu navíc, volný čas, méně domácích úkolů apod.). c) Jediný zdroj – žáci dostanou jen jeden pracovní list, jednu knihu nebo jednu pomůcku do skupiny, o kterou se musejí podělit d) Pracovní role – každý žák dostane při plnění úkolu specifickou roli, například jeden žák čte text, zatímco druhý zapisuje odpovědi nebo jeden bude stříhat, druhý lepit apod. 3. Odpovědnost jednotlivce – Každý žák by měl mít ve skupině své místo a prostřednictvím spolupráce by mělo docházet k jeho rozvoji. Ze vzájemného učení by měli mít užitek všichni členové skupiny. 4. Spolupráce žáků – učení se daří v případě, že žáci ve skupinách dovedou spolupracovat 5. Reflexe skupinové činnosti – úspěch skupiny závisí také na tom, že se členové skupiny zvládnou dohodnout na prvcích úkolu, například co v prezentaci ponechat a co změnit Možnosti spolupráce Možností spolupráce mezi žáky může být několik. Níže Vám představíme několik z nich: Obrať se na svého souseda – Žáci se obracejí na svého souseda ve třídě s žádostí o pomoc např. při řešení úkolu nebo vysvětlení pojmu. Mysli a sdílej – Žáci individuálně přemýšlejí nad odpovědí na otázku. Následuje diskuze a žáci si obhajují svůj názor. Skupiny čtou – Tříčlenné skupiny čtou pospolu texty a odpovídají na otázky, které se textu týkají. Jeden žák přitom text čte, druhý odpovídá na otázky a třetí jeho odpovědi kontroluje. Na závěr této aktivity se všichni na pracovní list podepíší a stvrdí tím, že s odpověďmi souhlasí. Kontroloři – Žáci jsou rozděleni na dvojice, každá z nich vypracovává úkol. Odpovědi, si navzájem žáci ve skupině kontrolují. Řešitelé problému – Žákům ve skupinách je přidělen problém, na který hledají řešení. O tomto řešení mohou rozhodnout společně, avšak každý z nich musí umět vysvětlit postup, jakým problém řešili. Skupinová zpráva – Žáci společně zkoumají určité téma, každý z nich je odpovědný za jeden zdroj a napsání několika informací. Zprávu píší žáci společně, avšak každý je odpovědný za ním přispěné informace. Při ústním podání zprávy se zapojují všichni žáci a vzájemně si pomáhají. Shrnutí Pokud kooperativní výuku shrneme, jedná se na rozdíl od skupinové výuky o nutnou spolupráci, interakci mezi členy skupiny. Tyto skupiny jsou většinou malé a právě tato skutečnost umožňuje žákům co nejlepší upevnění jejich znalostí. Při organizaci kooperativní výuky je důležité: – nastavit studentům cíle, a to nejen věcné – tedy porozumění, ale i sociální – dovednost požádat druhého o pomoc, – utvořit skupiny různorodé, aby se studenti mohli vzájemně motivovat, – zvolit správný úkol, který je studentům předkládán, – sledovat činnost skupin a zasahovat pouze v případě, že si s řešením neví rady nikdo ze skupiny. – využívat různých způsobů hodnocení, nejen hodnocení učitele, ale také hodnocení žáků mezi sebou nebo sebehodnocení žáka. Závěrem ještě zdůrazňujeme, že každý žák či student potřebuje při svém učení motivaci. Tou nemusí být jen hmotná odměna, ale i dobrý pocit z toho, že něco dokázal. Pokud žáci či studenti nerozumění některé části učiva, je vhodné zajistit výuku individuální, při které se nejen doučí nepochopené učivo, avšak především si budou jisti sami sebou a tím, že jejich řešení je správné. Při hledání individuálního doučení učiva vám může pomoci i Škola Populo. Má-li student nějaké nepochopené učivo, je vhodné jej co nejrychleji dovysvětlit, aby mohl dále pokračovat ve studiu spolu se třídou a zbytečně se neztrácel. Neváhejte a objednejte si své doučování. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Individuální, individualizovaná, hromadná, skupinová, týmová, kooperativní nebo montessori výuka. V minulém článku jsme srovnávali výuku individuální s výukou individualizovanou. V jednom ze článků předešlých jste se mohli dozvědět o organizačních formách výuky. Tedy o tom, jak mohou být žáci vyučování nebo naopak, jak je mohou učitelé vyučovat. Na následujících řádcích najdete rozdíly mezi hromadnou a skupinovou, neboli frontální, formou výuky, kterým se právě v tomto článku budeme podrobně věnovat. Co jsou to organizační formy výuky? Pojem organizační formy výuky jsme již v minulých článcích vysvětlovali, přesto jeho význam, pro ty, kteří je ještě nečetli, rádi zopakujeme. Jakkoli může tento pojem vypadat nepředstavitelně nebo svým způsobem až exoticky, skrývá se pod ním velmi jednoduchá realita. Je to určitý soubor způsobů, jak může být výuka uspořádána. Uspořádání výuky je tedy to, s kým a jak vyučující pracuje a kde výuka probíhá. Pokud bychom se zaměřili na uspořádání výuky ve většině základních škol, zřejmě bychom narazili právě na výuku frontální. Kterou si za chvíli podrobněji vysvětlíme. Potřebujete doučování? Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Objednejte si své doučování. Chci výuku Skupinová a hromadná výuka Jak už jsme psali výše, v tomto článku se budeme podrobněji zabývat vysvětlením skupinové a frontální výuky, jejich pozitivy, ale také negativy. „Když jsem poprvé slyšela pojem frontální typ výuky, představila jsem si frontu v obchodě u pokladny. To se při frontální výuce postaví studenti do fronty? Nebo jak to tedy je?“ Pokud tento pojem neznáte, zřejmě si představíte něco podobného. Této otázce se však musíme zasmát a podrobněji vysvětlit, co to vlastně ta frontální neboli hromadná výuka vlastně je. Frontální výuka S frontální neboli hromadnou metodou výuky pracoval už Jan Amos Komenský, který vytvořil systém hromadného vyučování. Při tomto typu výuky pracuje učitel najednou se všemi studenty. Všichni se tedy učí stejnou formou stejné učivo. Předpokládá se, že studenti budou stejného nebo podobného věku (rozdíl vzniká například při odkladu nástupu do první třídy základní školy). Frontální vyučování může probíhat například hromadným vysvětlováním, vyučováním, jednoho učiva učitelem, formou samostatné práce, kterou učitel hromadně zadá, společným opravováním domácích úkolů nebo společným shrnutím učiva. Vyučovací hodiny mají 45 minut a jsou odděleny přestávkou. Zasedací pořádek určuje uspořádání učebny a žáci jsou při výuce usazeni na stejném místě po celý školní rok. V přední části učebny je tabule, u které má své místo učitel. Vyučování studentů výhradně formou výkladu učitele bývá často kritizováno. Stává se, že si učivo studenti dostatečně neprocvičí, proto jsou jejich znalosti omezené a učivo tedy příliš neovládají. Kvantita tedy převažuje nad kvalitou. Studenti a studentky si často učivo zapamatují a zautomatizují, aniž by věděli, proč tomu tak je a znali souvislosti. Příliš rychlý nebo naopak pomalý výklad učitele také bývá často kritizován. Stává se, že pomalejší studenti nestíhají nebo se ti nadanější „nudí“. Výuka tak nepřináší požadované výsledky. Lidský mozek dokáže vnímat monotónní výklad přibližně dvacet minut. Následně pozornost posluchačů klesá a ti mohou „spát s otevřenýma očima“. Problém tedy nastává také ve chvíli, kdy vyučující monotónně vysvětluje učivo delší dobu, žáci ztrácí pozornost a je na vyučujícím, jak si s nastalou situací poradí. Buď může nepozornost žáků trpět, nebo je může neustále napomínat, a tím přerušovat svůj výklad. Pomalejší žáci si z tohoto výkladu zapamatují jen část a nadanějším často přerušování výkladu vadí. Proto je delší výklad taktéž kritizován. Frontální výuka může být efektivní, zejména v případě, že vyučující každou hodinu ověřuje znalosti studentů, žáci si společně kontrolují úkoly, neustále opakují a procvičují si učivo pod dohledem vyučujícího. Ten jim poskytuje zpětnou vazbu, upozorňuje je na chyby a znovu procvičuje problematické učivo. V České republice je navíc hromadná forma výuky často od vyučujících očekávána ze strany rodičů a prarodičů, kteří byli sami touto formou výuky vzděláváni. Skupinová výuka Jsou to skupiny studentů, kterými se tento typ výuky vyznačuje. Vyučující rozdělí studenty do menších skupin a ti pak plní různé úkoly. Skupiny se mohou skládat z nadanějších nebo naopak pomalejších žáků, nebo mohou být nadanější žáci s těmi pomalejšími promícháni. V posledním případě, tedy pokud je skupina různorodá, může docházet k výrazným posunům u pomalejších žáků. Žáci nadanější je povzbuzují a oni se jim chtějí přiblížit. Tento typ výuky učí žáky vzájemné toleranci, spolupráci a argumentaci. Když chtějí něco ve společném úkolu prosadit, musejí o pravdivosti svého tvrzení přesvědčit ostatní. Žáci také soustředí pozornost na učení a zbaví se strachu ze špatné známky. Skupinová výuka je vhodná při procvičování a upevňování si učiva. Pokud se však při výuce zaměřujeme více na spolupráci, nejedná se už o výuku skupinovou, nýbrž o výuku kooperativní, na kterou se zaměříme v jednom z následujících článků. Pozitiva frontální výuky Výuka se zaměřuje na klíčové části učiva a systematické postupy Učivo je vysvětlováno názorně a srozumitelně Hromadný výklad šetří čas Při vysvětlování učiva vyučujícím se žáci téměř nesetkávají s chybnými tvrzeními Kritika frontální výuky Znalosti žáků mohou být povrchní, žáci tedy nemusejí učivo dokonale ovládat Třída nepostupuje v učení stejně rychle, jsou zde pomalejší a nadanější žáci Klesající pozornost žáků při delším monotónním výkladu Žáci nejsou rozvíjeni v dovednosti samostatně se učit Argumenty pro skupinovou výuku Zvýšená aktivita žáků Zapojení všech žáků při práci ve skupinách, spolupráce Zvýšení sebevědomí žáků, argumentace Přebírání odpovědnosti za vlastní chyby Učení se vzájemné toleranci Získání zpětné vazby Vzájemná kontrola ve skupině, případné vyjasnění si nejasností Větší zájem o vypracovávaný úkol, o probírané učivo obecně Argumenty proti skupinové výuce Žáci se často zaměřují pouze na svou práci a práci ostatních skupin nevěnují pozornost Obtížná kontrola žáků učitelem, pozornost učitele je roztříštěná Skupiny mohou být hlučné Žáci pracují nerovnoměrně, někteří pracují více, jiní méně Někteří žáci nemusejí vzájemně spolupracovat Shrnutí Kdybychom tedy skupinovou a hromadnou výuku shrnuli, zjistili bychom, že se vzájemně liší. Stejně tak i ostatní typy výuky. Pokud učitel správně zhodnotí složení a schopnosti třídy jako celku, může zvolit typ výuky, který přinese skvělé výsledky. Není přitom možné všem studentům maximálně vyhovět. Student, studentka, případně jeho či její rodiče, by vždy měli dbát na to, aby znalosti získané ve výuce dostatečně opakoval, opakovala, a případně se látku doma doučil, doučila. Především u hromadného, frontálního, vyučování je opakování, domácí procvičování a samostudium nutností. Učitel zde nepůsobí individuálně, jako u individuální nebo individualizované výuky, ale hromadně. Je tak jen na studentech, aby si své znalosti individuálně upevnili. Při nepochopení učiva studentem, studentkou, je vhodné najít lektora, který učivo vysvětlí, procvičí, a který pomůže studentovi, studentce, učivo pochopit. Jednou z možností, kde lektora hledat, je Škola Populo. Pokud budete mít vy nebo vaše dítě problém s pochopením učiva, neváhejte se na Školu Populo obrátit. Zdroje: Wikipedia Ve škole Didaktika českého jazyka Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Léto nám skončilo a žákům základních a středních škol začíná výuka. Učitelé znovu předstoupí před třídu a žáci a studenti usednou do školních lavic. Každý učitel učí jinak, někdo je na hodinu vybaven učebnicí a pracovním sešitem, někdo prezentací nebo učitel přichází s tím, že žáci budou pracovat ve skupinách. Jak vyhovují různým učitelům různé styly výuky, tak je tomu tak i se studenty či studentkami. Jakou formou mohou učitelé vyučovat? Případně jak mohou být studenti vyučováni? To se dozvíte v tomto článku. Co je to organizační forma výuky? Tohle je zřejmě otázka, kterou si klade většina z vás. Když lidé poprvé slyší tento pojem, většinou si nedokáží nic představit. Pod tímto pojmem se skrývá uspořádání výuky, tedy to, s kým a jak vyučující pracuje a kde výuka probíhá. Členění organizační formy výuky: Individuální výuka Hromadná výuka Individualizovaná výuka Projektová výuka Skupinová výuka Týmová výuka Potřebujete doučování? Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Chci výuku Individuální výuka Individuální výuka je běžná například ve Škole Populo, ať už se jedná doučování nebo o výuku cizích jazyků, je pravidlem, že ve Škole Populo probíhá výuka jeden na jednoho. Studentovi či studentce je poskytnut individuální přístup a dostatek času na pochopení učiva. Cílem individuální výuky není odučit žáka a odejít, ale naučit učivo žáka tak, aby ho pochopil. Žák i učitel tak výuku nebo doučování končí s dobrým pocitem a s vědomím, že se posunuli o krok blíže ke stanovenému cíli. Hromadná výuka Už z názvu této formy výuky je patrné, že je určena pro skupinu studentů. Nejčastěji se hromadná forma výuky používá ve školách. Ve skupině studentů stejného věku je probíraná stejná látka a studenti řeší stejné úkoly ve stejném čase. Na rozdíl od výuky individuální zde nemá vyučující čas věnovat se jednotlivým studentům, výuka tedy probíhá hromadně. Individualizovaná výuka Individualizovaná výuka probíhá stejně jako hromadná nejčastěji ve třídách. Odlišuje se však tím, že vyučující látku nevysvětluje. Žáci pracují samostatně nebo ve skupinách. Učitel má roli pomocníka a rádce. Poskytuje žákům rady a návody pro samostudium. Žákům jsou připravovány problémy, při jejichž řešení si ověří, do jaké míry se danou látku naučili. Učitel také žáky individuálně zkouší. Projektová výuka Projektová výuka předkládá žákům určitý úkol k vyřešení, ten žáci sami nebo ve skupinách zpracovávají. Tento projekt má určitý cíl a smysl. Žáci si při jeho zpracování prohloubí znalost učiva a naučí se dovednosti jeho samostatného zpracování. Důležité je, aby žáky práce na projektu bavila a byli motivovaní jej dokončit. Skupinová výuka Při skupinové výuce jsou žáci rozděleni do menších skupin, ve kterých společně pracují na jednom úkolu. Práci ve skupině si společně naplánují, rozdělí a při plnění úkolu si vzájemně pomáhají a radí si. Zároveň se učí argumentovat a tolerovat názory ostatních. Práce ve skupině zlepšuje průběh učení a žáci mohou dosáhnout lepších výsledků. Učitel je zde podobně jako při individualizované nebo projektové výuce v roli rádce a pomocníka. Dohlíží na skupiny a pomáhá při organizaci jejich činností. Týmová výuka Při týmové výuce spolupracuje tým učitelů, kteří tvoří tematické celky a učební plány. Tento tým pracuje s různě velkými skupinami studentů. Učitelé mohou vyučovat společně stejnou skupinu studentů v jeden čas, nebo pracují společně, ale nemusí vyučovat stejné studenty. Pro týmovou výuku je nezbytně nutná kvalitní příprava. Učitelé si musí rozumět a spolupracovat, aby dosáhli co nejlepších výsledků. Výuka online Další formou výuky je výuka online, ta může probíhat individuálně nebo ve skupinách. Student či skupina studentů se každý připojí na internet a pomocí sdíleného hovoru probíhá výuka. Tato forma výuky je vhodná pouze pro některé studenty. Student a vyučující mohou být od sebe různě daleko a oba se musí koncentrovat na probírané učivo. Pokud má student tendenci dělat cokoli jiného, učivu nevěnuje plnou pozornost a výuka ho „nudí“, je pro něj vhodnější zvolit jinou formu výuky. Organizační formy výuky se také mohou třídit z hlediska času, např. vyučovací hodina (45 minut), vyučovací hodina praxe SOŠ (60 minut), exkurze, nebo podle hlediska místa výuky, např. nespecializovaná (tradiční) učebna, specializovaná učebna (laboratoř, tělocvična, jazyková učebna), sportovní hřiště, školní pozemek. Doučování ve Škole Populo Pokud potřebujete doučování, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit. Naši zkušení lektoři se věnují žákům základních i středních škol, studentům i dospělým. Individuální výuka se vždy řídí dle požadavků klienta. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Čísla, vzorce, peníze, daně, výplaty, účetnictví, tabulky a mnoho dalšího. To si představí lidé, když se řekne ekonomie. Už samo o sobě právě tohle slovo mnohým nahání hrůzu, někdy dokonce větší než předmět matematika, která obsahuje alespoň tu geometrii, kde si mnozí mohou vylepšit skóre. Obecně asi největším strašákem je pro studenty a studentky středních škol a gymnázií maturita. Mnozí se jí obávají a u řady z nich vzbuzuje dokonce strach. A co teprve, když tahle dvě slova, maturita a ekonomie, spojíte do sousloví maturita z ekonomie. A právě té se v tomto článku budeme věnovat. Školní zkouška Maturita z ekonomie je zkouškou školní, profilovou, proto je plně v režii středních škol. Záleží přitom na oboru, který studujete. Podle něj se odvíjí množství otázek a okruhů, které se k maturitě máte naučit. Eliška s Veronikou jsou studentky obchodní akademie, každá z nich však studuje jiný obor. Eliška ekonomické lyceum a u maturity ji čeká 25 ekonomických otázek. Veronika má situaci trošku komplikovanější, protože studuje cestovní ruch a čeká ji kombinovaná maturita složená konkrétně z 19 ekonomických otázek a z 6 dalších ohledně cestovních kanceláří. Potřebujete doučování? Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Objednejte si své doučování. Chci výuku Každý obor má ekonomii jinak náročnou a je mu přidělena také různá týdenní hodinová dotace. To v praxi znamená, kolik hodin předmětu každý týden máte. Proto se setkáváme s čistě ekonomickou maturitou, tzv. „mixem“, nebo ji obor nemá u maturity vůbec. Rozhodnutí, zdali ji do školní části zařadí, závisí na řediteli konkrétní školy. Tipy, jak uspět Při učení na jakoukoli zkoušku je důležité postupovat systematicky a u ekonomie to platí především. Jde o to myšlenky si správně utřídit a než začnete s jakoukoli přípravou, pořádně si své kroky promyslete. Níže vám nabídneme několik tipů, jak postupovat, abyste u této zkoušky uspěli. 1. Sešity Listy papíru, blok, sešit nebo eurosložky, zkrátka cokoli, kam jste si zapisovali poznámky z hodin ekonomiky. Však to znáte, učitel něco povídá, vy ho v některých případech ani neposloucháte, a jen bezduše opisujete, co napsal na tabuli. Právě tyhle poznámky se snažte najít, je možné, že se budou krčit někde pod hromadou jiných materiálů nebo budou zastrčené někde v pozůstatcích z dob minulých. Vyhrabejte je! V tuto chvíli jsou tím nejdůležitějším, co máte. Pokud ani po dlouhém hledání nevíte, kde by mohly být nebo jste si jistí, že jste je vyhodili, neváhejte a požádejte spolužačku nebo spolužáka o pomoc. Určitě vám sešity z ekonomie rádi půjčí na opsání. 2. Opisujte, nekopírujte Nejlepším pomocníkem, jak si část učiva zapamatovat, je jeho opisování. Pokud tedy potřebujete nějaký materiál namnožit, přepište si ho. Nemáme nic proti kopírování, i to je někdy potřeba, ale v rámci opakování si najděte čas na to, abyste si učební materiál ručně přepsali. 3. Vytvořte si portfolio Pokud už materiály máte, začněte s vypracováváním ekonomických otázek. Ty najdete na webových stránkách školy, případně vám je poskytne vyučující. Každou otázku si napište na samostatný list papíru a pečlivě si ji označte. Pokud maturujete z „mixu“ otázek, poslouží skvěle barevné štítky, na něž si napíšete předmět, ze kterého otázka je. Ke každé otázce si vypište všechno, co k ní víte. Pokud si nejste jistí, používejte učebnice nebo doporučenou literaturu. Na internet se obracejte vždy jako na posledního rádce. Strýček Google může být sice v některých oblastech vítaným pomocníkem, často vás však může poslat špatným směrem. Dávejte si na něj proto pozor a všechny informace si raději několikrát ověřte. Pokud je u otázky příklad, neváhejte si napsat také vzor výpočtu. Každý papír vložte do samostatné eurosložky. Pokud dáte složky k sobě a přehledně je seřadíte, bude se vám v nich lépe a rychleji hledat. 4. Sami sebe zkoušejte Mluvte nahlas. Někomu pomáhá sednout si před zrcadlo, jinému zase, když to říká někomu jinému. Nebo si můžete před sebe posadit plyšové hračky a „učit je“ jako ve škole. Zbavíte se tím trémy, učivo si zopakujete a zažijete. Pomůže vám také, když si zadání konkrétních otázek napíšete na malé papírky a vždy si jeden vylosujete, je pak jen na náhodě, v jakém pořadí budete učivo opakovat. 5. Přepisujte Další tipem, který vám může pomoci, je psaní. Vytáhněte si konkrétní ekonomickou otázku a napište si na papír všechno, co víte. Výsledek potom porovnejte s vámi vypracovanou otázkou a sami sebe opravte, použijte třeba červenou propisku stejně jako učitel. Můžete tak sami zhodnotit své znalosti. „Umím na tuto otázku odpovědět?“ „Mám ještě malé mezery?“ „Nebo se mám tuto otázku ještě doučit?“ 6. Den před zkouškou se neučte Určitě jste to už slyšeli a my vám to rádi ještě jednou zopakujeme. Jeden den před zkouškou je už pozdě na to, abyste se učili, pokud to neumíte doteď, učení na poslední chvíli Vám moc nepomůže. V hlavě budete mít ještě větší zmatek než předtím. Raději jděte ven, vyrazte na výlet nebo se sejděte s kamarády. Tipů a triků, jak se lépe a efektivněji učit, je celá řada. Nezapomeňte na to, že to, co se učíte, vás musí zajímat. Vypěstujte si vůli k učení, práce poté půjde lépe. Bonusem bude i to, že se vám zlepší paměť, jen musíte vědět, jak na to. Žádný strach, ono to dobře dopadne! Pokud se přípravě budete opravdu poctivě věnovat, vždycky si něco zapamatujete. Tady platí přímá úměrnost, čím více budete opakovat, tím větší budou vaše vědomosti. Ale pokud vám učení už od začátku neleze do hlavy a Vy víte, že přípravu sami nezvládnete, neváhejte a zvolte lektora. Lektor je člověk, který vám rozumí. Stejně jako Vy si prošel obdobnou zkouškou, proto se vám nebude smát, pokud nebudete znát odpověď. Společně se pustíte do příprav a lektor vám dovysvětlí vše, co bude potřeba. Jednou z možností, kde ho hledat, je Škola Populo. Koordinátorky doučování vám najdou vhodného lektora, ať už jste z kterékoli části České republiky. Navrhnou vám intenzitu lekcí přímo na míru, zodpoví všechny vaše otázky a vymyslí dokonalé řešení přímo pro vás. Své pobočky má Škola Populo v Praze, Brně, Olomouci, Plzni, Hradci Králové a Ostravě, avšak lektory má po celé České republice, využít můžete také online výuku, kterou taktéž nabízí. Pokud doučování hledáte nebo vás cokoli zajímá, neváhejte se na Školu Populo obrátit. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Studium a nabyté znalosti jsou jednou ze základních podmínek k dosažení kvalitního zaměstnání a potažmo i úspěšné životní kariéry. Všichni musíme strávit většinu dětství a mládí ve školní lavici a současný trend ve vzdělávání tuto laťku posunuje až do dospělosti. Vysoké školy jsou proto již dnes skoro nutností a univerzitní vzdělání si mnozí musí dodělávat i v dospělém věku. Chcete se naučit cizí jazyk nebo potřebujete doučování? Od roku 2014 ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních a středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Učí se u nás žáci, studenti i dospělí. Chci výuku Ten, kdo chce dosáhnout kvalitního vzdělání, se musí nejen hodně učit, ale musí se učit i efektivně. A právě zde má naše školství menší deficit. Učební plány jsou sice velmi komplexní a poskytují dětem soustavný výklad látky z mnoha humanitních a přírodní věd, nicméně techniky, jak se mají efektivně učit, spočívají v pouhém memorování dat. Není proto divu, že ani několik hodin denně, které studenti stráví ve škole, nestačí k tomu, aby si látku zapamatovali a zejména se ji naučili správně chápat. Přitom by stačilo tak málo. Třeba nějaký předmět, který by s nimi nacvičoval různé metody, jak se lépe učit, memorovat data a zejména to, k čemu příslušné informace vlastně využít. Bohužel je tomu právě naopak a od žáků se očekává, že si nějakou techniky studia vyvinou sami, a to ideálně ve volném čase. Protože k něčemu podobnému samozřejmě jen tak nedojde, uvedeme si níže alespoň základní okruhy, jak se lze lépe učit. Systém Když se pouštíme do nějakého náročného úkolu nebo do něčeho, do čeho se nám moc nechce, musíme si nejprve udělat konkrétní plán, jak dosáhneme cíle a vytvořit si systém práce, jak budeme postupovat. Mnohdy k tomu však nestačí pouze si sednout za stůl, otevřít učebnici a nahlas si číst. V první řadě je potřeba vybudovat si pozitivní návyky. Pokud cítíme při studiu nechuť, nedonutí nás k jeho opakování nic. A právě návyk je něco, co pracuje za nás. Nevyvoláváme jej svou vůlí, ale postupnou prací a opakováním a on se nám pak začne připomínat se sám. Nejčastěji má podobu jen nějaké připomínky v podobě myšlenky nebo pocitu v těle a nutkání něco vykonat. Pokud někdo například pravidelně cvičí každé ráno, vytvoří si návyk, který mu bude každé ráno připomínat, že je čas rozhýbat tělo. A není k tomu potřeba příliš dlouhý čas, protože návyky se budují poměrně rychle. Důležitou věcí je bezpochyby jedno místo nebo pokoj, kde se pravidelně učíme. To místo nám musí být nějakým způsobem příjemné (např. nás nesmí tlačit židle nebo být málo osvětlené). Dalším požadavkem je časový limit. Představa, že nás čeká několik hodin studia odradí kohokoliv, ale představa, že mu musíme vyhradit jen třeba 20 minut a pak zase dalších 20 minut někdy večer, zase takové drama není. Posledním prvkem je vedení si úhledných zápisků, třeba v podobě školních sešitů. Náš mozek se totiž učí velmi dobře tím, že informace přepisujeme a kreativně je tak zpracováváme (třeba kreslí i obrázky). Přístup a forma jakou si vedeme sešit, může odrážet i naši schopnost si látku zapamatovat. Komu se chce učit ze sešitu, v němž je chaos, škrtání a škrabopis? Paměť Mnohdy se však stává, že i ten nejlepší systematik, co se učí pravidelně a vede si úhledné sešity, musí zasednout za stůl na delší dobu a nahrnout si do hlavy velkou spoustu informací. Blíží se totiž zkoušení, písemky nebo dokonce přijímací zkoušky na střední školu či maturity. Dítě, které bylo zvyklé se učit vždy jen část probrané látky, musí najednou zvládnout doslova vše. První problém, na který student narazí, je, že si požadované informace jednoduše není schopen zapamatovat. Typickým příkladem jsou seznamy spisovatelů a děl, které napsali. Pokud jde někdo dělat zkoušku z celé české a světové literatury, jsou to často stovky jmen. Podobně je tomu i u historických dat, jmen králů, ale i například chemických sloučenin. Jsou to data, které si nelze logicky odvodit, ale je potřeba si jen nějak zapamatovat. Existuje mnoho mnemotechnických pomůcek, ale asi nejefektivnější z nich je metoda loci nebo také metoda mentálního paláce. Ta pracuje s naší prostorovou pamětí a místy jako jsou byty a domy, v nichž žijeme nebo cesty, kterými pravidelně chodíme. Na nich si musíme zafixovat několik výrazných prvků (např. obrázek na zdi nebo dopravní značku) a s nimi vizuálně asociovat informace, které si chceme zapamatovat. Tyto asociace mohou být i úplně iracionální a často i komické. Mnohdy platí, že čím směšnější jsou, tím lépe si je naše paměť uchová. Nicméně metoda loci funguje velmi dobře na krátkodobou paměť a je vhodná spíše pro memorování seznamů nijak nesouvisejících dat. Abychom si věci pamatovali dlouhodobě a v souvislostech, je potřeba jim porozumět a vidět, jak reálně vypadají nebo fungují. Ideální prostředkem k nabytí takových informací je internet a zejména zdroje jako YouTube, kde nalezneme mnoho kvalitních videí, které vysvětlují například fyzikální jevy v praxi, ukazují jak počítat matematické příklady nebo informace o nějaké historické události. Jejich velkou výhodou je jasnost, stručnost, zábavnost a důraz vizuální informace a zkušenost. Motivace Studium však umí být nudné a ubíjející i pro ty nejnadšenější studenty a dítě může mnohdy ztratit základní motivaci, proč se mu vlastně vůbec věnovat. Mnoho dětí se velmi správně ptá, k čemu je to vše dobré a jaký to má smysl? Proč se snažit mít lepší známky a dostat se na tu nejlepší školu? Pokud si dítě klade takového otázky, nepřímo míří k další otázce, která souvisí s tím, co vlastně bude v životě dělat nebo jaké bude jeho povolání. Samozřejmě zvolit si zaměstnání na základní nebo střední škole často není úplně reálné, ale studium lze nasměrovat například k tomu, co bude dítě studovat na vysoké škole. Třeba takoví medikové musí ovládat přírodní vědy, studenti práv zase vědy společenské a ekonomové matematiku. U všech tří zmíněných si navíc musí student nastudovat i mnoho dat navíc, protože vysoké školy počítají s jistou formou zájmu o dotyčnou látku a obor. Pokud potřebujete doučování, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit. Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Jak na svou paměť? Ve dvou předchozích dílech seriálu jsme si řekli něco málo o tom, co potřebuje každý student k tomu, aby se vůbec něco úspěšně naučil. V první řadě musí mít nějakou elementární motivaci, protože studium látky se mu nesmí úplně hnusit a musí si najít něco, co jej alespoň trochu oslovuje. Za druhé si pak musí studium rozumně rozložit, nechtít se naučit vše na jeden zátah, ale umět si udělat nějaký plán, aby se jeho mozek nezačal bouřit a bránit se zvýšené námaze. Pomiňme banální rady, které spočívají často v tom, že si má dítě v pokojíčku uklidit, dodržovat pitný režim, sem tam si otevřít okno a jít se projít. Tyto věci se sice hodí, pokud si chceme od studia na chvíli ulevit nebo si jej zpříjemnit, ale samotnou látku nás nenaučí. Máte zájem o doučování? V případě, že potřebujete pomoct s doučováním, přípravou na přijímací zkoušky nebo na maturitu, objednejte si své doučování ve Škole Populo. Chci výuku Nyní jsme totiž již ve fázi, kdy se student začal opravdu učit, jde mu to a baví jej to, ale jeho paměť tolik informací jednoduše neunese. Přesně k tomuto existují paměťová cvičení, která pracují s obrovskými rezervami naší paměti, jež nevyužíváme. Jednoduše řečeno vedou k tomu, že si náš mozek bude za jistých podmínek pamatovat velké seznamy dat a ty se nám budou vybavovat přesně tehdy, když je budeme potřebovat. Vzpomínání pozpátku Mnohdy se stane, že se musíme naučit látku nebo seznam dat, které nejsou provázány logicky, ale velmi volně. Naše mysl i paměť však mají logiku rády a jsou schopny, pokud jim dáme dostatek potřebných pojítek, vygenerovat souvislosti, které nám pomohou si vzpomenout na cokoliv. Uveďme si k tomu hezké přípravné cvičení. Večer, když vás již nečekají nějaké nové zážitky nebo další novinky, se pokusíte si v paměti rekonstruovat celý den. Je však potřeba postupovat pozpátku. Upomínáte se tedy na vše, co jste během dne dělali, ale vycházíte ze současného momentu. Ideální formou je si své vzpomínky psát na papír (v celých větách nebo jen bodově). Brzy zjistíte, že si vybavujete i ty nejmenší detaily, včetně dojmů nebo myšlenek, které jste z nich měli. Ovšem pozor, druhý den si je budete vybavovat už jen s obtížemi a další dny to bude skoro jako byste vzpomínali na dávnou minulost. Mnozí lidé tuto techniku objeví, pokud si píší deník nebo si v dospělém věku revidují diář. Ačkoliv neslouží přímo ke studiu, ukáže vám, jak vaše paměť funguje a jak velké kapacity má. Ti, co si tuto metodu vyzkouší opakovaně, za čas také mohou zjistit, že jejich mysl je pozornější k detailům v jejich okolí, což se bude hodit k technice paměťových paláců, které uvádíme níže. Mnemotechnické pomůcky Při studiu se často každý setkává s tím, že je potřeba si např. zapamatovat mnoho jmen autorů nebo umělců, které je potřeba nekomolit a reprodukovat u zkoušky správně. Mnohdy je také potřeba si je pamatovat v rámci nějaké skupiny, protože se jedná o jistou generaci spisovatelů. Jak si je však má člověk zapamatovat, když mezi jejich jmény není žádná souvislost? V první řadě je dobré je slyšet opakovaně nahlas. Většina z nás má dobrou sluchovou paměť, protože ji musíme cvičit v každodenní komunikaci a musíme si pamatovat, co nám lidé zrovna říkají nebo nám řekli před nějakou dobou. Pokud se učíme libovolný seznam jmen, je dobré si je znovu a znovu nahlas opakovat. Z tohoto důvodu je například zásadní, že žák musí chodit na hodiny, kde příslušná jména nebo data někdo nahlas dokola opakuje. Až později na vysoké škole zjistí studenti, co to znamená učit se na zkoušku z předmětu, na který nechodili a většinu jmen tedy nikdy neslyšeli. Pokud si však seznam nejste schopni zapamatovat ani tímto způsobem, pomůže vytvoření umělých souvislostí. Jména si lze zapamatovat pomocí jejich komolení nebo uvádění do souvislostí s věcmi, které se snadno zapamatují. Pokud se někdo jmenuje třeba Kocourek, je pro většinu z nás snadné si jeho příjmení pamatovat, protože si jej asociujeme s obrazem kočky. Pokud se však někdo jmenuje Dvořák, je potřeba si jej asociovat buď velmi obecně, například jako toho, kdo má “velmi obyčejné příjmení”, nebo si jej představit jak se někomu “dvoří”. Často pomůže i asociace na známou osobnost, jako je například herec Josef Dvořák. Výsledky těchto asociací mají často podobu bizarních a chaotických představ a nesmyslů. Naše paměť však na podobné postupy slyší, funguje lépe a dokonce je i vyhledává, protože jsou často komické a zábavné, což se u nudného studia docela hodí. Paměťový palác Pokud se však setkáte s opravdu dlouhým seznamem a nejsou to jména osobností, u kterých si můžete dohledat jejich fotky, ale třeba seznam nějakých naprosto běžných slov, pak je tu k dispozici ještě jedna podstatně komplexnější metoda. Je to metoda známá již řeckým a římským řečníkům, jako byl Cicero nebo Quntilianus, a kterou používají i lidé se “zázračnou pamětí”. Říká se jí metoda loci nebo metoda trans, ale nejčastěji je známa jako paměťový palác. Její podstatu naznačuje latinské slovo loci, které znamená místo nebo jakou lokaci. Je to tedy metoda, která vychází z naší schopnosti zapamatovat si cestu, po které opakovaně každý den chodíme nebo ji známe. Pokud máme totiž tuto cestu dobře prochozenou (nejčastěji k domovu, do školy, do práce nebo na autobus či tramvaj), naše paměť si je schopna ji otisknout a vybavit na požádání. Důležitým prvkem je i mnoho detailů a věcí, které na ní potkáváme. Jsou to například květiny, stromy, barevné cedule nebo sochy, ale i věci rozbité nebo pokažené. Jednoduše cokoliv, co je nějak výrazné a vtáhne naši pozornost a upoutá naši paměť. A protože se nám taková cesta otiskla do naší paměťové stopy, není poté nic snazšího, než si k těmto místům v představivosti vizuálně přiřazovat věci, které si potřebujeme zapamatovat a dávat je do nějakých zajímavých souvislostí. Ideálním cvičením je zapamatování si například nákupu, který si nenapíšeme, ale jednotlivé věci, které chceme koupit, asociujeme s příslušnými místy. Pokud je na naší cestě například zahradní plot s hroty a my si potřebujeme pamatovat, že musíme koupit červená jablka, pak si představíme, jak je jedno z těchto jablek na plotě napíchnuté. V dnešní době máme, oproti starým Římanům, i mnoho užitečných technologií, které nám naši práci usnadní. Postačí si tedy najít nějaké video na YouTube, kde nám někdo natočí nebo nafotí místo, kam sám chodí. Na video je potřeba se pozorně podívat, čímž si jej zapamatujeme, a pak vyzkoušet. Hledáte doučování? Rádi vám pomůžeme. Neváhejte nás kontaktovat a společně vše domluvíme k vaší plné spokojenosti. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Jak pěstovat vůli k učení? Každý asi zná příklad ideálního žáka, který se neustále učí a vše, čeho dosáhl, získal jedině svou nezlomnou pílí a dřinou. Sice ho to nemuselo úplně bavit, ale získal si respekt učitelů a díky němu měl i samé jedničky. Pro učitele se stal vzorem a ostatním dětem byl nabízen jako příklad, jak se správně učit. A pokud se nějaké dítě ptalo, co je tím, co jej žene dál – byla to vedle jiného jeho “silná vůle” ke studiu. Většina dětí se takto jistě zkoušela učit, ale jen málokdo byl ochoten něco podobného dobrovolně podstupovat. Látka, kterou bylo nutno se našprtat, byla většinou nudná a ona “síla vůle” spočívala v tom v sobě potlačit přirozenou touhu si hrát, jít na chvíli ven za kamarády nebo jen tak lelkovat a znalosti jednoduše vysedět. Co když je však tento model silné vůle úplně špatný a její nabytí je v reálu podstatně snazší. Co když každý z nás si může osvojit, a to i v dětském věku, pár postupů a triků, jak si zvyšovat kapacitu své vůle a dosahovat identických úspěchů jako oni bájní a nezlomní šprti? Potřebujete doučování? V případě, že potřebujete pro své dítě doučování, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit. Doučujeme všechny předměty základních, středních i vysokých škol. Chci výuku Silnou vůli si lze vytvořit Se silnou vůlí se člověk nerodí, silnou vůli je potřeba si vypěstovat. Zásadní informací, kterou bychom v tomto ohledu měli znát, je, že silná vůle se nebuduje během nahodilých úkolů, které nás donutí k vyšším výkonům. Buduje se spíše pomalým tempem v rámci úkolů, které nám nezaberou moc času a kde ani nezaznamenáme, že musíme něco obtížného překonávat. Pěstování vůle tedy není o tom se do něčeho nutit a překonávat silně nepříjemné pocity, ale často o pravém opaku. Naše rezervy volní energie jsou totiž skoro neomezené a jediné, co nám brání v jejím plném využití, jsme my sami, přesněji řečeno náš mozek. Náš mozek totiž vyhodnocuje a určuje, kolik vůle nám na příslušný úkol nadávkuje, a když mu dojde trpělivost, dá nám to znát velmi jasně v podobě poklesu energie a nechuti něco dělat. Svůj mozek musíme tedy vycvičit a často na něj použít i různé triky, které jej udrží v ideální náladě a chodu. Dávkování Jedním z prvních přístupů, jak si začít pěstovat silnou vůli, je si práci začít dávkovat. Pokud je před vámi tedy nějaký náročnější úkol, nepouštějte se do něj hned bez předběžného plánování, ale naopak si jej rozložte do menších úseků. Samozřejmě je potřeba znát deadline, kdy jej musíte dokončit. Něco jiného je úkol, na který máte celý týden, a něco jiného je úkol, který musí být zítra hotov. V obou případech jej však lze nějak segmentovat a věnovat se mu po částech. Proč něco takového dělat? Náš mozek si totiž velmi snadno poradí s úkoly, které nejsou zase tak náročné, trvají krátce a nezačnou hned nudit. Pokud si tedy stanovíte dejme tomu jednu hodinu denně, kdy se musí prostudovat jistý úsek látky, pak máte k dispozici zbytek dne pro jiné činnosti a náš mozek nám během této hodiny poskytne překvapivě vysokou míru energie a vůle. Důležité je stanovit si nějakou hranici či limit. Pokud si například řekneme, že nyní přečteme pětinu textu a dáme si na to hodinu, náš mozek se bude na tuto pětinu soustředit lépe, než kdybychom chtěli přečíst celý text. Nebo si naopak můžeme říct, že přečteme během této hodiny celý text velmi rychle a povrchně, ale zatrháme si důležité pasáže a v dalších hodinách se už budeme věnovat jenom těmto pasážím. Pokud se budete snažit a nebudete během této hodiny studia nebo práce zbytečně prokrastinovat, budete překvapeni, že na další podobně vymezený úsek vám váš mozek nebude již klást takový odpor, začne vám vycházet vstříc a za čas začne při podobné námaze nabízet i pozitivní emoce. Vůle k větším úkolům Tyto pozitivní emoce poté promění i váš přístup k náročným úkolům, které jsou často limitovány i časem. A to stejné platí u dětí! Například na písemku, která dítě čeká zítra, se bude učit systematičtěji a rychleji a nebude zaplavováno pocity paniky a nervozity. A s podobnými menšími úspěchy se budou měnit nejenom jeho studijní nebo pracovní návyky, ale i jeho osobnost. Tato proměna bude spočívat zejména v nárůstu jeho sebevědomí. Silné sebevědomí také souvisí s tím, že se naučí regulovat vlastní volní energii. Když bude potřeba zabrat a pracovat celý den, tak to prostě udělá. S vaší pomocí si rozloží úkol na menší části a postupně je všechny absolvuje. To se mu bude hodit zejména během přípravy na obtížnější zkoušky, jako jsou přijímačky, maturity nebo reparáty. V mnoha případech se o vybudování těchto návyků umí postarat i lektor, který by jej mohl doučovat a s vašimi instrukcemi i vést k větší metodičnosti a systematičnosti. Proto není na škodu si na pomoc přizvat i někoho jiného třeba na doučování. Objednejte si své doučování ve Škole Populo. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
To, co se učíte, vás musí zajímat Každý z nás byl vychováván v představě, že čím déle se učíme, tím více toho budeme umět. Přímá úměra v případě studia a memorování látky však jaksi neplatí. Tedy kvantita hodin strávených nad učebnicí neodpovídá tomu, kolik látky si zapamatujeme. I přesto musí děti denně absolvovat minimálně čtyři vyučovací hodiny ve škole a s věkem počet hodin může narůst až na šest až sedm za den. Studium tedy dítěti pohltí většinu pracovního týdne a ukousne ještě z volného času po škole a o víkendech, protože se předpokládá, že se bude učit i doma. Na tom, že to není úplně funkční, se asi všichni shodneme. V tomto seriálu zkusme popsat alespoň některé efektivnější metody vhodné k motivaci dítěte, aby se učilo kvalitněji, efektivněji a bez přílišného skřípění zubů. Potřebujete pomoct s učením? Naši lektoři během lekcí předávají žákům a studentům způsoby, které mohou zvolit pro efektivní učení. Objednejte si doučování ve Škole Populo. Chci doučování Učíme se efektivně? Jednou z nejsmutnějších stránek času stráveného ve škole je, že nás nikdo nenaučí postupy, jak se učit efektivněji. Lidská mysl je zjednodušena jen na jakýsi trychtýř, do něhož je potřeba nalít nebo vyloženě natlačit co nejvíce informací. Lidská paměť je zase skladiště, kde je potřeba jen udržovat pořádek, protože kapacity by měly být nekonečné. V praxi to znamená, že pokud dítě něco neumí, pak si toho buď do hlavy natlačilo málo, nebo si ve svém „paměťovém skladu” neuklidilo. Pokud mu však látka do hlavy neleze nebo mu z ní rychle mizí, je rada, jak to napravit, prakticky vždy stejná – více se učit. Pedagogické metody totiž nikdy neselhávají, dítě se musí jen více snažit. Nebo ne? Co nás zajímá, to si pamatujeme Většina z nás určitě někdy v nějaké podobě u sebe objevila zvláštní paměťovou schopnost. Věci, které nás baví, si pamatujeme do naprostých detailů, a to často i ve vizuální podobě a ti nejnadšenější jsou schopni citovat slovo za slovem z paměti. Takové dítě si do detailu pamatuje, co se stalo ve všech dílech jeho oblíbeného seriálu. Pohádkové knížky nebo dětské komiksy zná nazpaměť a často si pamatuje jejich čísla nebo to, co bylo na jednotlivých obálkách. Oblíbené písničky nebo legrační básničky opakují s dokonalou přesností nebo si pamatují detaily pohádky, kterou jim rodič vykládal včera a které stačil úspěšně zapomenout a pozměnit. Věci, které děti však nebaví, si jednoduše nepamatují. Univerzálním činidlem paměti je tedy veliký zájem o danou problematiku. Pokud nás něco baví a absolutně nás to do sebe vtahuje, naše paměť podlehne a začíná fungovat jako přesný nástroj, který zaznamená každý detail. Dokonce i po letech zjišťujeme, kolik detailů si pamatujeme z příběhů, které jsme viděli nebo četli jako malé děti. Jak to aplikovat na školní látku? Potíž může nastat, pokud budeme chtít podobné metody aplikovat na školní látku. Ta totiž v dětech moc zájmu nevzbuzuje. Odpověď je snadná. Je to forma, v jaké je látka podávána. Stačí se jen podívat do učebnic nebo sešitů, které používá vaše dítě nebo jste kdysi měli ke studiu vy. Autoři učebnic, často akademické kapacity ověnčené mnoha tituly, jako by nebrali v potaz, že je píší pro malé děti, které je potřeba zaujmout. Dítě, a často ani dospělý, si neumí pod abstraktními a složitými termíny z fyziky a chemie představit něco konkrétního a klasickou výukovou metodou proto zůstává kapitoly přepisovat a učit se je nazpaměť. Než tedy začneme do dětí hustit poučky a data např. z chemie nebo biologie, je potřeba jim ukázat, jak úzce se studium chemických prvků nebo zvířecí říše dotýká jejich životů. Nemusí to být hned výroba třaskavin či chov jedovatých plazů, ale stačí alespoň něco trochu praktického. Učitelé mají dnes velkou výhodu v tom, že je k dispozici mnoho vizuálního materiálu z internetu, o kterém se jejich starším kolegům ani nesnilo. Děti, které mívají často tendenci k závislosti na počítači, mohou onu závislost využít alespoň trochu konstruktivně a vyhledávat si informace samy. Budete se divit, kolik z nich je toho schopno a kolik z nich to bude bavit. Je to definitivní řešení? Bezpochyby nikoliv, protože studijní látka bude stát vždy za zábavnějšími pohádkami, kreslenými seriály a počítačovými hrami. Na druhé straně i to málo, které dokáže dítě nějak zaujmout a vytvořit v něm emoci, zůstane v jeho paměti déle, než pouhé biflování nazpaměť. Příště si povíme něco o tom, jak na paměť a co jsou to paměťové triky. Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Pokud potřebujete doučování, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit. Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Alternativní vzdělávání u dětí může začít již v předškolním věku. Lesní mateřské školy neboli zkráceně lesní školky patří k asi těm nejznámějším a nejzajímavějším formám takovýchto z přístupů. Jak název napovídá, výuka lesních školek neprobíhá v uzavřených budovách, ale venku, ideálně někde v lese a stávají se stále populárnějšími. Alternativní přístupy k předškolnímu vzdělávání se v našich zemích objevily poměrně nedávno. Jejich popudem byla nespokojenost mnoha rodičů s formou a úrovní klasických státních školek, a také nedostatkem volných míst v nich, a to často i ve spádových oblastech. Mnohé lesní školky vznikly proto jako iniciativa samotných rodičů, kteří se dali dohromady a udělali si školku pro své děti. Časem, jak zájem rostl, se mnoho takových lesních klubů a podobných iniciativ zprofesionalizovalo a začalo přijímat i cizí děti. Lesní školky se staly formou alternativního vzdělávání, které probíhá v rámci RVP (rámcového vzdělávacího programu) a MŠMT jej uznává. Povinnou předškolní výuku, která je postrachem rodičů od minulého roku, musí dítě ovšem absolvovat v klasických státních školkách. Většina rodičů to však řeší formální dohodou s nějakou z nich, kam dítě zapíší, a ono pak chodí do lesní školky. V současnosti probíhá také zápis do registru MŠMT, který by měl lesním školkám zajistit příspěvek na školné, mnohé se tomu však vyhýbají, protože normy ministerstva jsou pro ně svazující (např. supervize na hygienickým zařízením nebo forma stravování dětí) a zůstávají v tomto ohledu nezávislé. Mnozí rodiče si tedy raději připlatí a investují do kvalitní formace dítěte a uvítají i minimální dopad regulací MŠMT. Potřebujete pomoct s předškolní výukou? Naši lektoři ví, jaký způsob výuky zvolit pro malé předškoláky. Pokud potřebujete doučování a pomoc s předškolní přípravou, neváhejte nás kontaktovat. Mám zájem Odkud se lesní školky vzaly? Idea a koncepce lesních školek pochází ze Skandinávie. Za jejich neformální zakladatelku je považována Dánka Ella Flatau, která se svými čtyřmi dětmi jednoduše pořádala výlety do lesa a ke své skupině přibírala další rodiny s dětmi, až jejich komunita začala připomínat školku. Oficiálně bývá vznik tohoto hnutí rokem 1954, ale jsou i další země jako Švédsko, Norsko a Německo, kde se lesní pedagogika výrazně formovala a rozšířila se i do Kanady, USA, Ruska a Japonska. Jak to v lesní školce funguje? Ideální lokací pro každou lesní školku je samozřejmě nějaké místo blízko lesa nebo kdekoliv v přírodě, kde je to do lesa kousek. Mnohé lesní školky se však nacházejí i v centrech měst a vyrážejí s dětmi na výlety. Les je pro tuto alternativu přirozeným prostředím, v němž se naše děti, podobně jako děti přírodních národů, mohou velmi snadno naučit existovat a odnést si mnoho vědomostí a zkušeností, které by ve městech nezískaly. Lesní pedagogika také popírá mnoho zažitých představ, že děti je potřeba úzkostlivě hlídat a chránit a dává jim naopak větší volnost. Nezasvěcený pozorovatel se pak může lesní školky často i leknout, protože děti se mohou chovat podle své přirozenosti, jsou samozřejmě často divoké a hlučné, válejí se v kalužích a blátě, jsou tedy špinavé, a lesní pedagogika se je nebojí např. učit pracovat s ostrými noži již v raném věku. Dětem v lesních školkách je dávána větší svoboda, anarchii je však bráněno tím, že jsou vedeny ke spolupráci, nikoliv soutěživosti. Děti jsou díky lesu více samostatné a to i ve věci toho, jak se zabaví. Program nebývá většinou organizován do nějakých řízených činností, ale počítá se s tím, že si hry děti vymyslí samy, přímo v terénu. Mnohé školky proto chtějí, aby si děti z domu nenosily vlastní hračky. Základní důraz kladou lesní školky na pobyt venku, a to po celý rok a za každého počasí. Děti proto musí být vybaveny kvalitním nepromokavým oblečením a do přírody se chodí i za deště nebo, když sněží. Budova školky pak slouží dětem pouze jako základní zázemí, kde je teplo a kde odpočívají, spí nebo se stravují. Hlavní porce času se tráví ovšem mimo ni. Mnohé lesní školky volí i alternativu v tom, kde mají ono zázemí a to v podobě např. jurty, zahradní chatky či maringotky. Výhody pobytu venku rozvíjí hrubou motoriku u dětí a tvořivost, potvrzuje se také, že tyto děti jsou méně nebo kratší dobu nemocné. Pobyt venku je vhodný i pro děti trpících hyperaktivitou. Velký důraz je kladen na stravování. Lesní školky si nevozí jídlo z jídelen, kladou důraz na zdravou výživu a často se lze setkat s vegetariánskou stravou. Kapacita lesních školek bývá omezená, zejména tím, že jeden pedagog může dohlížet maximálně na osm dětí, ne více. Lesní školky se vydávají i za kulturou do divadla nebo i do muzea. Lesní školky se začaly objevovat asi před desíti lety i v České republice a jejich počet přibývá. Ačkoliv to není jistě volba pro každého rodiče, ten, kdo se rozhodne své dítě do nich zapsat, nebude litovat. Potřebujete předškolní přípravu? Rádi vám pomůžeme, objednejte si doučování ve Škole Populo. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
V minulých dílech jsme stručně popsali jak fungují Montessori a Waldorfské školy, v této části došla řada na třetí typ alternativy k základnímu vzdělání, na niž rodič může narazit, a tou jsou Scio školy. Co jsou to Scio školy? Společnost Scio byla založena v roce 1995 Ondřejem Štefflem s cílem vytvořit univerzální rozdílové testy pro přijímací zkoušky na střední i vysokou školu po vzoru USA. Od toho, co se přijímacích i maturitních testů chopila společnost Cermat, se začalo Scio věnovat od roku 2015 alternativnímu školství a v tomto ohledu se profiluje doposud. S tím souvisí i aktivní kritika klasického školství, školních osnov, státních přijímaček a maturit společnosti Cermat, pro kterou je Scio známo a je i mediálně vidět. Jen pro úplnost, slovo scio je z latiny, je to sloveso a česky jej lze přeložit jako vědět, znát, rozumět, domnívat se nebo i umět. Sloveso je v singuláru první osoby, znamená tedy doslova “vím”. Potřebujete doučování? Naši zkušení lektoři doučují všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Pokud potřebujete doučování, neváhejte nás kdykoliv kontaktovat. Mám zájem Jaká je metodologie Scio škol? Scio školy nemají oproti Montessori a Waldorfu tak pregnantně formulovanou metodologii. Jejich přístup je více realistický, pragmatický a utilitární. Berou si tedy prvky z různých alternativ a nebrání se zkoušet nové metody, případně i měnit svůj přístup podle toho, co funguje a co nikoliv. Scio školy totiž vznikly z reálné poptávky dětí i rodičů po lidštějším a méně mechanickém a autoritativním přístupu ve školství. Ten se v praxi navíc moc neosvědčuje, protože neexistuje záruka, že si žáci klasických škol ke studiu vytvoří pozitivní přístup, budou mít úspěch v životě nebo dalším studiu. Své vize a hodnoty definují Scio školy jen do několika velmi obecných termínů jako např. svoboda, morálka, otevřenost, optimismus, aktivita a odvaha a z nich odvozují své další přístupy k výuce. Scio školy nepoužívají klasické učebnice, které považují za zbytečné nebo zastaralé, a reagují tak na rozvoj moderních technologií a zejména internetu. Dítě je zajímá jako individualita, k níž je potřeba najít vždy osobitý přístup. Dítěti je tedy dáván větší prostor v angažování se na podobě výuky a vztahu k pedagogovi. S tím souvisí i snaha dítě spíše motivovat a správně vést, aby se vzdělávalo samo, než je navádět podle osnov. Dítě tedy není známkováno a nemá ani domácí úkoly. Učitelům se říká průvodci a dítě si s nimi buduje osobní přátelský vztah, tedy nikoliv autoritativní. Jak to v praxi vypadá? Podobně jako většina altenativních škol i Scio školy se snaží proměnit tradiční třídy do ideálnější a příjemnější podoby. Scio školy jsou tedy většinou otevřený prostor, police jsou zaplněné pro děti stimulujícími předměty, děti nemusí nutně sedět v lavicích, výuka připomíná hru a absentuje notoricky známé zvonění. První třídy bývají často oddělené, nicméně již druhá a třetí třída bývá již pohromadě. Aby se děti ze všech tříd vzájemně poznaly, mívají i paralelní formu tříd – tzv. koleje, kdy jsou děti z různých tříd jeden den spojeny do skupinek, nejčastěji podle svých zájmů. Jistou kontroverzi však budí Štefflova relativizace nároků školních osnov, kdy bez obalu říká, že je stejně nikdo není schopen fakticky naplnit a žák ani zvládnout. Scio školy s nimi nakládají proto jen velmi volně. Základní předměty jako matematika, český jazyk, angličtina a také tělocvik, jsou vyučovány separátně, zbytek je však zahrnut pod předmět “Svět v souvislostech”, kde v jednotlivých projektech děti prakticky aplikují často abstraktní látku např. z fyziky, chemie, dějepisu, zeměpisu, apod. Podobně jako u většiny alternativních škol není na děti v první třídě vyvíjen takový nátlak, aby se naučily dokonale psát, číst a počítat. Neznamená to však, že by děti byly v něčem zaostalé, jsou spíše vedeny jinak. Mnohdy se číst i psát naučí spontánně, motivováni rychlejšími spolužáky nebo vlastním zájmem si číst dětské knížky, co je baví. Scio školy do osnov zapojují metody jako Hejného matematiku, která nahrazuje zastaralé teorie množin, na které jsme byli všichni dlouho zvyklí. Snaha dítě vyslyšet a vyhnout se tak frustraci, stresu nebo dokonce šikaně, se ve Scio školách řeší otevřeným přístupem a prostorem, ale také tzv. shromážděním, kdy má jednou za týden celá škola jakési plénum, kde mohou děti diskutovat nebo navrhnout změny nebo pojmenovat to, co je trápí. Zásadním elementem Scio škol je také komunikace školy s rodičem. Rodič je každý týden pravidelně informován o průběhu výuky, škola mu není uzavřena, ale pokud chce, může se v ní sám angažovat. Forma třídních schůzek se jmenuje tripartita, tedy jednání ve třech (učitel a oba rodiče) a probíhá soukromě, tedy vždy s jednou rodinou, včetně dětí, které mohou být přítomny. Pro koho jsou Scio školy vhodné? Scio školy jsou vhodné pro rodiče, kteří mají o alternativní výuce nějaké povědomí a jsou přesvědčeni a připraveni na to, co obnáší. Mnozí, kdo hledají jen nějakou privátní elitní školu mohou být zaskočeni tím, že Scio školy kladou větší důraz na emoční a osobnostní vývoj dítěte, než na jejich exkluzivní přípravu na střední a vysoké školy. Oproti jiným alternativám je u Scio ta výhoda, že nelpí na nějaké jasně definované ideologii a metodologii a jsou ochotny se vyvíjet, což jistě stojí za úvahu. Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Objednejte si své doučování. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Minule jsme si řekli něco málo o Montessori školách a dnes nás čeká další typ alternativy, která se u nás těší velké oblibě, a tou je antroposofická pedagogika, která je známější jako waldorfská pedagogika či zkráceně Waldorf. Na první pohled by se mohlo zdát, že Montessori a Waldorf jsou v zásadě velmi podobné systémy výuky, protože oba kladou důraz na stejné věci. Týkají se zejména přístupu k dítěti, které je vnímáno od počátku jako individualita. Z toho vychází poté modelování osnov, které vycházejí vstříc jeho věku, nikoliv naopak. To platí zejména pro první stupeň, který klade velký důraz na výuku formou hry a volnější režim jejího průběhu, kdy dítě není nutno ihned striktně „lámat” nebo „zvykat”, jak je to běžné na mnoha klasických školách. Oba systémy jsou si podobné však jen vnějškově, to, co je odlišuje, je filozofie přístupu a oblast poznání, z nichž čerpají. Zatímco tedy Montessori je založena na vývojové psychologii a klasické medicíně, Waldorf vychází z antroposofie, která je z větší části postavena na duchovních a jasnovidných poznatcích jejího zakladatele Rudolfa Steinera. Zatímco tedy Montessori je postavena na racionálním základě, Waldorf je jednou nohou v esoterice. Ale nelekejte se, waldorfská pedagogika je zformulována do velmi věcné a praktické podoby. Je tedy plně funkční a uznávána MŠMT. Potřebujete doučování? Naši zkušení lektoři doučují všechny předměty základních a středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Objednejte si své doučování. Chci výuku Kdo to byl Rudolf Steiner? Abychom však pochopili velmi specifickou povahu waldorfské pedagogiky, musíme si říct alespoň několik základních informací o jejím zakladateli Rudolfu Steinerovi (1861 – 1925). Steiner se narodil v Rakousku-Uhersku (v dnešním Chorvatsku) a sám sebe popisoval jako dítě, které mělo dar jasnovidnosti. Tento zvláštní vklad do života však využil velmi konstruktivně a snažil se propojit onu duchovní zkušenost s praktickou rodinou každodenních povinností. Steiner byl zároveň i pilným studentem přírodních věd, působil na akademické sféře (redigoval vědecké dílo J. W. Goetha) a byl i velmi racionální člověk. Steiner se stal členem teosofické společnosti, kterou za čas opustil a založil si vlastní – antroposofickou. Teosofie byla organizace věnující se studiu mysticismu a náboženství a svou nauku čerpala primárně z indických duchovních nauk. Steiner převzal část její terminologie, se kterou se čtenář jeho knih setká, a vklínil ji do evropské křesťanské tradice. Zároveň ji napojil na Goethovo filozofické dílo, a to zejména jeho teorii barev. Steinerova antroposofie vnímá člověka nejen jako fyzickou bytost, ale i jako bytost duchovní. Dokonce je pro ni ve středu veškerého dění. V duchu indických nauk ji poté strukturuje do několika „těl“, v nichž člověk paralelně existuje a která se postupně rozvíjejí a to buď přirozeně stárnutím, nebo vlastním cvičením. To souvisí i s osnovami waldorfských škol, protože u malých dětí jsou tato těla ještě ve „vývoji“ a proto je jim výuku třeba přizpůsobit (např. racionalita se podle antroposofie rozvíjí až ve vyšším věku dítěte, proto první stupeň neklade tak velký důraz na intelektuální dovednosti dětí). Přesah do esoteriky však činí z waldorfské pedagogiky pro mnohé ne úplně snadno stravitelnou překážku a často je i předmětem kritiky, protože není založena na empiricky ověřitelných faktech. Na druhé straně waldorfská pedagogika je v mnoha věcech nohama na zemi, je funkční a je inspirací nejen pro další vzdělávací alternativy, ale i pro klasické školství. Jaká jsou specifika Waldorfu? Obecně řečeno zatímco klasické školství preferuje ryze intelektuální stránku přístupu ke vzdělávání dítěte, waldorfská pedagogika připojuje důraz na prožitek, praktickou řemeslnou činnost a umělecké aktivity. Učitel také pohlíží na dítě jako na duchovní bytost, která má možnost se všestranně vzdělávat a učitel ji vede pouze k tomu, aby byla schopna převzít výchovu sama sebe. Jak se to však prakticky ve Waldorfu projeví? Prvním velkým rozdílem je rozdělení výuky hlavních předmětů do bloků, kterým Waldorf říká poněkud monumentálně – „epochy“. Každá z epoch zabere 3 – 4 týdny a denně jsou jim věnovány ráno a dopoledne přibližně dvě hodiny. Třída se v nich věnuje vždy jen jednomu ze základních předmětů (např. matematice, českému jazyku, přírodovědě, dějepisu, apod.), aby se do nich mohly děti plně ponořit a nerušila je paralelní výuka dalších předmětů. To však neznamená, že by děti dělaly nějakou monotónní činnost, spíše naopak. Cokoliv dalšího, co děti ve škole po epoše vykonávají (např. nějakou uměleckou činnost, studium cizích jazyků) je podřizováno tomuto základnímu tématu. Pro waldorfskou pedagogiku je také typické nepoužívání klasických učebnic a žák si ve vlastním sešitu formuje jakousi vlastní učebnici. Říká se mu “epochový” sešit a dítě si do něj zapisuje vše podstatné. Pro Waldorf je důležitý také rytmus pomocí pohybových aktivit, které se využívají k memorování nutné látky. Důraz je kladen na podnícení obrazné fantasie. Písmena abecedy nebo čísla se tedy barevně kreslí, žák se soustředí nebo má doslova „prožít” jejich tvar a formu. Jak již bylo řečeno, klade Waldorf velký důraz na studium jazyků a to již v první třídě. To sice v dnešní době není úplnou novinkou, ale waldorfští žáci se často učí v podstatě ihned dva jazyky. S klasickou gramatikou se však děti začnou seznamovat až od 4. třídy, do té doby se učí jen poslechem a nápodobou. Pokud rodič zapíše dítě na Waldorf, musí se připravit na to, že se nemusí v 1. třídě naučit číst a psát na takové úrovni jako na klasické škole. Waldorfská pedagogika klade (podobně jako antroposofie) velký důraz na tvar písmen a jejich smysl. Velmi specifické je také ruční napsání vlastní čítanky rodiči, z níž se poté žák učí číst. Zatímco na klasických školách bývají umělecké předměty jako výtvarná, hudební či dramatická výchova brány jako relaxace po náročnějších hlavních předmětech, pro Waldorf jsou to předměty klíčové. Pro Waldorf je důležitý rytmus, teorie a prožitek barev a také recitace či divadlo, které se zapojují do slavnostních představení, která se konají každý měsíc (slaví se např. Sv. Michal, Sv. Martin, Advent, Tři králové a Masopust). Mezi další důležité předměty patří ruční řemeslné práce a také pro antroposofii velmi specifické předměty jako eurytmie (antroposofický výrazový tanec) nebo kreslení forem. Jak poznat pravý Waldorf? Waldorfská pedagogika se těší velké popularitě. Vyšlo u nás hned několik desítek Steinerových spisů, a to hned u několika nakladatelů. Výsledkem toho je již 17 základních škol, kolem 20 mateřských, a dokonce i některé specializované. Mnozí rodiče však úplně netuší, že podstata Waldorfu – antroposofie – má trochu zvláštní filozofii, která není postavena na materialistickém, racionálním či psychologickém základu, ale vnímá člověka jako “duchovní” bytost, včetně mnoha světů, které nejsou hmotné a v nichž každý z nás údajně paralelně existuje. Mnozí rodiče bývají často poté trochu zaskočeni, protože waldorfská pedagogika není jen nějaká alternativa ke klasické pedagogice, ale stojí vlastně v její přímé opozici. Není neobvyklé, že na waldorfské školy je poté vyvíjen tlak, aby se „připodobnily” školám klasickým. Školy se snaží rodičům vyjít vstříc a mnohé z nich se poté od antroposofických axiomů odklánějí a stávají školami s uvolněnějším přístupem. Waldorfská pedagogika měla vliv i na další alternativní systémy jako jsou například lesní školky, které přebraly identické prvky vedení malých dětí, nikoliv však nauku antroposofie. Inspirovat se nechaly i mnohé základní školy, které opouštějí klasické písanky, práci s množinami a psaní domácích úkolů. Nicméně ten, kdo hledá pravý Waldorf, si musí ujasnit, zdali ví přesně do čeho jde, a nebo naopak, zdali pedagogové na příslušné waldorfské škole berou antroposofii vážně. Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Objednejte si své doučování. Autor obrázku Krejci.praha6 (Own work) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons Autorka článku: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Každý rodič si asi na vlastní kůži pamatuje, jak to chodilo na škole ještě za normalizace nebo i po listopadu 1989. Ať tak či onak, mělo to své mouchy a často to byly mouchy docela velké. Mnozí rodiče budoucích prvňáků, kteří prošli státní školstvím, proto hledají změnu v podobě nějakého alternativního přístupu a do státních škol, pro které se zažil termín “klasika”, je zapsat již nechtějí. Výhody státních škol jsou asi zjevné. Jsou zdarma a každý rodič je má ve spádové oblasti, tedy blízko bydliště. Mnohé z nich navíc nejsou vůbec špatné, některé jsou i velmi dobré, a tak často není co řešit. Mnohé rodiče však trápí jiná otázka. Proč poslat vlastní dítě do typu školy, s nímž měli sami problém. Mnozí z nás si následky ze státního školství nesou i dodnes nejčastěji v podobě špatných vzpomínek, ale i neuróz a zakořeněného stresu z nesplněných úkolů, testů. V horších případech i snížené sebevědomí ze systematického komandování nebo dokonce šikany. Klasické školství v nás podpořilo i soutěživost a také to, že o věci by se měl pokoušet jen ten nejrychlejší nebo nejlepší, ti, co mají s něčím problém, by toho raději měli nechat. Potřebujete doučování? Naši zkušení lektoři doučují všechny předměty základních a středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Objednejte si své doučování. Mám zájem Proč hledat alternativu? Nejprve to pozitivní. Alternativní školství vám zaručí, že budete mít jistotu, že se vašemu dítěti někdo opravdu bude věnovat a bude klást důraz nejenom na vnější výsledky ve studiu, ale i jeho harmonický osobnostní rozvoj. První třída je sice pro každé malé dítě tak trochu šok, ale v případě alternativního školství, rozdíly v přístupu poznáte často již po prvním pololetí. Děti jsou spokojenější a radostnější, do školy se tětí a neztrácí chuť k učení. Díky tomu je také velká šance, že si nevytvoří špatné návyky, nemluvě o tom, že nezažijí šikanu nebo nějakou formu týrání hned v první třídě. Alternativní pedagogika na druhou stranu je spíše investicí do budoucnosti dítěte, než nějakou elitní formou školství, která vychovává studijní supermany. Oproti “klasice” mají alternativy však i několik nevýhod. Ministerstvo školství na ně nepřispívá takovou měrou a platí se tedy školné, které může být často i docela vysoké. Těchto škol je také docela málo a bývají jen ve větších městech. Je tedy potřeba se připravit na to, že do nich budete dojíždět, což je namáhavé zejména během prvního pololetí, kdy je zima a brzy se začne stmívat. Velký problém je také to, že v momentě, kdy do nějaké z alternativních škol své dítě zapíšete, není již cesty zpět. Tedy přechod do „klasiky“ je přinejmenším vysoce náročný, protože osnovy zejména na prvním stupni základních škol, se velmi liší. Dítě v alternativě se často nenaučí číst a psát tak rychle nebo podle norem a metodiky klasických škol. Pokud se tedy přestěhujete z města na vesnici, může to být problém. Šok mohou zažit však i absolventi prvního stupně alternativních škol, kteří přecházejí na střední školy, protože si nemusí zvyknout na striktní řád, který na ně čeká. S tím souvisí i obava mnoha rodičů, kteří musí zajistit, že budou dostatečně připraveni na přijímací zkoušky, tedy zničehonic vstoupí do osnov klasického školství a něco budou muset dohnat. Rodiče tedy činí závažné rozhodnutí, protože si v některých případech budou muset zajistit i doučování. Protože se blíží zápis do prvních tříd, který bude na jaře, a mnozí rodiče malých prvňáčků budou stát před nelehkou volbou, rozhodli jsme se pro vás připravit seriál, kde ty nejznámější z alternativních přístupů k výuce stručně zmapují. V tomto díle to bude Montessori pedagogika. Kdo to byla Maria Montessoriová? Nejprve základní data. Zakladatelkou Montessori pedagogiky byla italská lékařka a pedagožka Maria Montessoriová (1870 – 1952), která se zaměřovala na výchovu postižených dětí a v roce 1907 otevřela Dům dětí, který byl určen pro chudé děti předškolního věku, tedy od 3 do 6 let, a její projekt bychom dnes označili asi za školku. Montessoriová pracovala ve skromných podmínkách a první pomůcky a vybavení pocházely z její předchozí práce, kde se starala o retardované děti, tedy děti, které vyžadovaly velmi pečlivý přístup a metodiku, jak je naučit alespoň elementární samostatnosti. Pro předškoláky se tento přístup ukázal jako univerzálně platný, protože tyto pomůcky vyhovovaly i malým dětem, u nichž se teprve základní kognitivní funkce rozvíjejí. Jaká je filozofie Montessori pedagogiky? Návštěva Montessori školek a škol je velkým zážitkem nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jejich prostor je totiž zařízen tak, aby vyhovoval primárně dětem a ony se tak mohly plně ponořit do studia. Nezasvěcený návštěvník často navíc ani nepozná, že zrovna probíhá nějaká výuka, protože děti se v Montessori vzdělávají totiž sami. Montessori pedagogika klade v první řadě veliký důraz na vhodné prostřední, pomůcky a jejich rozmístění v prostoru. Nábytek je umístěn vždy do koutů místností a je nízký, aby děti na všechny věci dosáhly. Typické jsou police s mnoha přihrádkami, kde jsou přehledně vyskládány předměty, které slouží ke hře i ke studiu, přičemž obě kategorie dětem mnohdy splývají. V učebnách chybí nejen lavice, ale i katedra pro učitele, prostor je tedy otevřený a děti často sedí v kroužku na koberci nebo se věnují individuálním úkolům, kde se jim zrovna chce. Odlišnost Montessori přístupu však není jen v pomůckách, nábytku a vnějších věcech, ale naopak v jeho filozofii a celkovém přístupu k dítěti. Tedy zásadní je zejména přístup pedagoga, který je oproti běžné kantořině, mnohem pasivnější a prioritu zde hraje dítě. V očích Montessori pedagogů je dítě totiž schopno se vzdělávat a utvářet samo. Pedagog je mu pouhým průvodcem, pozorovatelem, ale je mu i rovným partnerem. Pokud mu v něčem pomáhá, je to zejména tím, že mu vytvoří prostředí či atmosféru, v němž se může dítě samo rozvíjet bez jeho aktivní pomoci a na věci si tak říkajíc přijít samo. Ačkoliv má Montessori pedagogika svou filozofii, a tedy i mnoho teorií, důraz je kladen zejména na praktickou zkušenost a reálné aktivity. Dítě si proto musí věci samo ohmatat a naučit se s nimi zacházet. Určuje si také vlastní rytmus a délku studia, díky čemuž se do něj může ponořit na jak dlouho chce. Do učení není nijak nuceno, nemá úkoly a zájem o věci a látku si musí vyvinout samo v sobě. Z toho vyplývají i další pracovní principy, kterými je například nenapomínání, netrestání, absence jakéhokoliv nátlaku, důrazu na soutěživost, odměny a tresty. Protože se jedná o smíšené třídy, kde je rozdíl mezi dětmi i tři roky, každé z nich může pracovat na vlastním úkolu a počítá se s tím, že menší děti okoukají mnoho věcí od starších, včetně pokročilejší látky, která na ně teprve čeká. Krédo Montessori pedagogiky to nakonec naznačuje samo – „pomoz mi, abych to dokázal sám“. Jak poznáte pravou Montessori školu? Vybavení Montessori školky nebo školy není zrovna levné, což se často promítá i na školném. Ministerstvo školství alternativním školám nedělá vetší potíže, ale nepodporuje je nijak výrazně aktivně. Montessori školek je v současnosti kolem stovky, škol je asi polovina a existuje i devět středních Montessori škol. S Montessori prvky se však můžete setkat i u jiných škol, nějaký patent na tuto metodu u nás neexistuje. Mnohé školy proto rády přebírají Montessori prvky, tedy zruší lavice, katedry, učí na koberci uprostřed třídy a police zaplní hračkami. To sice není na škodu, ale pravé Montessori to ovšem není, protože Montessori pedagogové musí projít výcvikem a školeními, které korelují s představou zakladatelky této pedagogiky o tom, jaký by měl mít pedagog přístup. Pro mnohé jsou to možná detaily, jemné nuance a drobnosti v náhledu na svět a na ty druhé, v praxi se však projeví velmi viditelně a reálně. Jeden takový příběh možná naznačí v čem tato specifičnost spočívá. Montessori vede děti k samostatnosti a učitel dává prostor zejména jim. Na jedné z výprav se děti z jedné Montessori školy, proto měly na nádraží rozhodnout do jakého z vlaků nasednou. Děti, které s cestováním neměly větší zkušenost, se samozřejmě spletly a nastoupily do vlaku, který mířil jiným směrem. Každého z nás by asi napadlo je na to ihned upozornit a odvést je na správný spoj, Montessori pedagožka však musela zatnout zuby a nechat své žáky zakusit si situaci, že dojedou někam jinam a musí si dávat větší pozor. Poučení, které z toho plyne a instruuje názorně tuto metodu je to, že děti si musely celou zkušenost prožít samy s tím, že byly zodpovědné za svůj omyl. Jisté je, že jejich zážitek zaručí, že na podobné věci již budou myslet a budou si podobné věci vždy ověřovat. Ale ruku na srdce, kdo z nás by měl na to tu trpělivost a děti nenavedl na správný vlak? Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Objednejte si své doučování. Zdroje: Wikipedia Zdravi.euro.cz Kouzelné školy Autor: Bc. Adéla Hronová Manažerka Školy Populo Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.
Když se dítě nechce učit? Co si budeme nalhávat, každý z nás si na to živě pamatuje. Už v první třídě to byl šok, množiny, písanky a dny, které jsme místo běhaní venku, zbytečně promarnili ve školních lavicích. A vrcholem prvňákova zasvěcení do školního života byly pak domácí úkoly. “Proč se mám ještě učit doma?” Ptá se nejedno dítě, znavené hodinami strávenými v lavici. Je to logická otázka, ale nemá řešení. Domácí úkoly jsou požadavek našeho školství. Plní představu, že látku je potřeba opakovat nonstop a řeší i to, když se nestihne vše probrat. Nad tím, že úkoly jsou povinnost, bohužel nemá smysl moc filozofovat a dítě si na ně musí zvyknout. Na rodiči je, aby dohlédl, aby si vytvořilo dobré návyky, zbytečně se nestresovalo, nenaučilo se prokrastinovat a ideálně v nich našlo, alespoň nějakou náplň. Potřebujete doučování? Naši zkušení lektoři učí všechny předměty základních škol. Objednejte svému dítěti doučování a dejte mu náskok před ostatními. Chci výuku Níže si uvedeme alespoň čtyři základní okruhy, jak svému dítěti alespoň trochu pomoci. Buďte mu oporou Samostatnost dítěte je hezká věc, ale nelze na něj přesunout hned všechnu zodpovědnost. Malý školák navíc nemá velkou motivaci se učit a škola se často postará o to, že se mu studium brzy znechutí. Pokud je tedy dítě ještě malé, dbejte na to, že víte, co se ve škole děje a dohlížejte na to, aby mělo napsané úkoly. Napište si jeho rozvrh, ptejte se, co dnes probrali, projděte si jeho učebnice, včetně sešitů a žákovské knížky. Buďte mu oporou, nepište však úkoly za něj! Od povinnosti k návyku Po pár týdnech se z prvotního šoku může stát nudná rutina. Svým způsobem to není ale zase tak špatné, jen je potřeba vytvořit si pozitivní návyk. Domluvte si s dítětem nějaký postup, jak budete úkoly psát. Stanovte si systém a ideálně místo, kde se úkoly budou pravidelně psát. Pokud si dítě vytvoří pozitivní návyk, naučí se navíc, jak se správně učit, memorovat a poradit si s větším objemem látky. Kdo to zvládne, bude připraven na střední a zejména vysokou školu, protože tam je houževnatost a disciplína cílem k úspěchu. Nepřehltit se Někdy je však látky skutečně dost, nebo je tak obtížná, že vyžaduje více hodin i po škole. Velmi funkční proto bývá dítě naučit rozdělit si nepříjemné úkoly do několika fází nebo na menší úkoly, které bude plnit postupně. Mořit se a nutit se sedět u stolu po několik hodin, může mít totiž často opačný efekt. Ten, kdo se přehltí, může ztratit jakoukoliv motivaci a začít prokrastinovat, což je špatně a hlavně se to může stát špatným návykem. Často postačí si naopak na nepříjemný úkol vymezit méně času, což zmírní představu nekonečné úmorné práce, a snažit se pracovat na maximum. Vzbudit zájem a motivace Mnoho rodičů dělá tu chybu, že nabízí jako odměnu za úkoly pamlsky nebo koukání na oblíbený pořad. To funguje jen někdy a často se to může stát právě Achillovou patou, kdy si dítě převrátí posloupnost a odměňuje se, dříve než započne studovat. Efektivnější, ač mnohdy i obtížnějších, z cest, je u dítěte probudit nějaký osobní zájem o příslušnou látku. Jednou z možností je třeba mu dát probíranou látku do souvislostí s reálnými věcmi nebo i profesí, která se jí věnuje. S internetem lze také dělat zázraky, vše lze vygooglit nebo si najít video, kde se daná činnost, fenomén nebo živočich, objevují. Mnohá videa navíc obsahují i výklad látky doplněný obrázky. Za pět minut tak lze pochopit věci, které bychom z knih studovali celé hodiny. Samostudium doma není zrovna lehká věc, málokteré dítě jí dá přednost před hračkami nebo tím, že si vyrazí ven, proto je potřeba jej k tomu vést a dát si práci mu vytvořit dobré návyky! Objednejte si doučování ve Škole Populo. Naši lektoři na základě svých zkušeností ví, jaký individuální styl výuky zvolit a přistupovat ke každému žákovi. Autorka: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Konec školního roku se neúprosně blíží a každému žákovi i studentovi nastává období, kdy musí zabrat a pokusit se vylepšit si špatné známky, které mu hrozí na vysvědčení. Náhlá nutnost intenzivní přípravy na různé zkoušky, testy a písemky, kterými si každého žáka učitelé rádi prověří, však není pro děti i teenagery vůbec snadná věc. Na přelomu jara a léta je venku již hezké počasí a nikdo nevidí důvod, proč dobu strávenou ve školní lavici, navyšovat ještě doma za stolem. S úbytkem volného času k relaxaci a na koníčky, může přijít i špatná nálada, nechuť ke studiu a následný stres. Hledání strategie, jak to vše úspěšně zvládnout, může vést k mnoha výčitkám a skřípění zubů. Měli jsme se začít učit dříve, soustavně a samozřejmě vždy více, tedy ideálně i po škole v našem volném čase. To samozřejmě není vůbec reálné a pokud člověk není pověstný “šprt”, který se učí účelově nebo aby se zavděčil paní učitelce, je skoro jisté, že tento ideál nikdo nikdy nenaplní. Neházejme ale flintu do žita! Níže si uvedeme několik rad, tipů a triků, jak toto období přežít. 1. Plán a načasování Udělejte si jasno v tom, co přesně se musíte doučit a za jak dlouho to musíte zvládnout. Hned teď si vezměte tužku a papír a pište si: Na kterých předmětech musíte zabrat? Jaká témata v rámci těchto předmětů si musíte dostudovat? Kolik hodin volna vám ještě zbývá? Přesněji řečeno, kdy se vracíte ze školy a kdy chodíte spát? A kolik času si musíte vyhradit pro jiné zájmy a povinnosti? A teď – kolik hodin si myslíte, že vám studium jednotlivých předmětů bude zabírat? Dá se to nějak reálně zvládnout? A jak? Potřebujete doučování? Naši zkušení lektoři žákům vysvětlují školní látku, připravují je na písemky nebo přijímačky a zároveň s nimi konzultují, jakým způsobem se mohou vypořádat se stresem během učení. Chci výuku 2. Neučte se sami Řekneme, že jednoduchou matematiku time-magementu máte již za sebou. A je asi dost pravděpodobné, že vaše výpočty budou vycházet v záporných číslech. Sami na to nestačíte a času je málo. Řešení ovšem není v kvantitě hodin, které za stolem nad učebnicí strávíte, ale v jeho kvalitativním využití. Buď máte k dispozici nějaké tipy a triky, jak se lépe učit (některé z nich vám prozradíme níže), nebo najdete někoho s kým se budete učit a kdo o dané látce něco ví. První, kdo se nabízí, je kamarád či kamarádka, kteří studují stejnou látku jako Vy, případně i trpělivý rodič. Když ovšem hodně teče do bot, nikdo podobný není po ruce nebo jde o složitější látku, budete si muset najít někoho, kdo se na doučování specializuje. První variantou je soukromý učitel (často vysokoškolák nebo učitel v důchodu), variantou druhou je škola na doučování, která vám zajistí rovnou celý servis. Negativa jednotlivce jsou v nedostatku kontroly a standardu a nabízí se najít instituci, která to za vás vyřeší (např. Škola Populo). 3. Efektivita Máte tedy plán, máte i někoho s kým se učíte, ale látka vám i přes to pořád do hlavy sama nenatekla. Kde je tedy háček? Háček je ve vás samotných. Tedy spíše ve vašem mozku a v ní uložené paměti. Tito dva kamarádi se velmi rádi brání čemukoliv, co je oba (a tedy i nás) nudí. Na výhrůžky zlé paní učitelky neslyší, protože jim pětka na vysvědčení zjevně nevadí. Zlobí jak malé děti, odtahují vás od úkolů, které by se se daly s trochou vůle za pár dní soustavného učení zvládnout, směrem k zábavě a tomu, čemu se dnes moderně říká “prokrastinace”. Je jim jedno, že vám toto lelkování práci nijak neukrátí a čas si budete muset nahradit. Mozek a paměť tedy nutno nějak přesvědčit a vyzrát na ně. Tupý dril a memorování, ke kterému nás ve škole často vedou, na ně moc nefunguje. Zkusme najít tedy něco, co na nás zabírá. 4. Zájem Jednoduchým trikem mysli, jak zvýšit efektivitu učení, je vybíravou paměť zaujmout něčím atraktivním. Jste zvědaví? A chcete vědět, jak věci fungují nebo k čemu jsou užitečné? Pak máte bod plus. V dnešní době internetových vyhledávačů s nepřeberným počtem obrázků a videí můžete nejen získat extrémně rychle základní přehled a představu o dané látce, ale často se do ní i ponořit a najít fascinující a překvapivé souvislosti. Nechápete nějaký fyzikální zákon či chemickou reakci? Nevíte, jak si představit podivného bezobratlého tvora nebo mikroorganismus? Není vám jasná nějaká souvislost z dějin středověku? Vše toto se dá pochopit velmi rychle a pokud vzbudíte zájem, uvidíte, kolik detailů vám o dané problematice v paměti uvízne. Brzy zjistíte, že pokud něčemu opravdu rozumíte, najdete pro to i jasnou praktickou aplikaci. 5. Paměťové triky Pokud vás příslušná látka opravdu nebaví nebo patříte k těm, co nejsou tolik zvídaví a jen se to musí “nadrtit”, pak musí ke slovu přijít techničtější metody. První úvaha je jednoduchá? Proč nám, i přes tu všechnu snahu a hodiny strávené ve škole, v paměti nic nezůstává? A jak je možné, že si to neumíme vybavit, když potřebujeme? Důvod je ve filtru, který mezi sebou mají krátkodobá a dlouhodobá paměť. Ta první má kapacitu velmi omezenou a je to jen jakási čekárna pro informace. Ta druhá má kapacitu nejspíš neomezenou, ale její “skladníci” si vybírají, co do ní uloží, a mají docela přísná pravidla. Bohužel my jsme až ti poslední, kdo mají vliv na to, co se nakonec do onoho “skladu” dostane. Minimálně si to musíme u svých “zaměstnanců” obhájit a často i vytvořit i nějaký trik a menší podvod, aby se dělo to, co chceme. Základní technikou, jak dlouhodobé paměti něco vštípit, jsou mnemotechnické pomůcky. Ty mají velmi často formu hry. Jsou to básničky, které se rýmují nebo dětské barevné obrázky. Ty naši paměť zjevně hodně baví. Oním trikem je, že do nich zašifrujeme požadovaný komplex informací, který by se jinak nedal snadno zapamatovat. Příkladem, který každý z nás zná, jsou vyjmenovaná slova (jako např. befelemepesseveze). Tato technika je velmi dobrá k tomu, abyste se naučili posloupnost slov, mezi nimiž není jasná kauzální souvislost. Ale ne na vše nutno používat tak kryptické techniky a mnozí z nás nemají tak dobrou auditivní paměť. Naopak většina z nás má paměť vizuální. Jednoduchá vizuální technika je např. tato – napište si deset slov, které spolu zjevně nesouvisí a snažte se mezi nimi ty souvislosti vytvořit tím, že si je představujete jako obrázky nebo scénky. Výsledkem bude často nesmyslná a mnohdy i vtipná představa. Slova jako papoušek, telefon a kolo spolu nemají moc společného. Když si ale představíme papouška, který telefonuje a jede při tom na kole, naše paměťová centra ji uchovají s největší radostí. Tuto techniku lze trénovat a díky ní lze uchovat v paměti i celé řetězce slov. Má to jeden háček, a to, když nám nějaký z obrázků vypadne. Podobná menší porucha může zbořit i celou konstrukci. Aby k něčemu podobnému nedocházelo, lze využít prostorové paměti, o které mnozí z nás ani netuší, že ji mají k dispozici a lze ji trénovat denně. Tento typ paměti pracuje s místy, v nichž se musíme každý den pohybovat a známe zde i drobné detaily, které na cestě těmito prostorami bezprostředně potkáváme. Může se jednat o místa, která míjíme denně na naší cestě do školy nebo do práce, a samozřejmě i o místa, kde žijeme a jež známe pravděpodobně ještě detailněji. Může se však jednat i o naše vzpomínky na místa našeho dětství (např. dům prarodičů), místa úplně vymyšlená či úplně fantastická, která nemají základ v realitě. Podstatné v těchto prostorách je fixovat si jednotlivé předměty (např. hřiště, lavičky, stromy, telegrafní sloupy, apod.) a k nim přiřazovat slova, která si chcete zapamatovat. Proces vzpomínání probíhá tak, že ve své mysli po tomto prostoru chodíme a u jednotlivých míst nám naskakují žádaná slova. V ní lze překvapivě uskladnit velké množství informací a to tak, že jsou jsou umístěny velmi přehledně. Této technice se říká paměťový palác. 6. Zpátky na začátek Po tom, co zvládnete alespoň jednu z výše zmíněných technik a úspěšně složíte zkoušky, začne vše opět nanovo. Vrátíte se zpět do školy a přestože se její osnovy nezměnily, vy jste jiní lidé. Může se vám stát, že dříve nudný výklad paní učitelky, vám nyní dává smysl. Již se umíte učit, víte, jak být efektivní a protože studujete soustavně, máte informace o látce i z internetu. Díky soustavnosti víte, že se stačí učit často jen málo a krátce, abyste se nezahltili. A protože ovládáte důmyslné paměťové techniky, nemusí vás frustrovat, že zapomínáte. V případě, že potřebujete doučování, neváhejte se kdykoliv obrátit na Školu Populo. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.
Mnozí z nás to znají. Termín testu, důležitého zkoušení, přijímacích zkoušek, či maturity se nezadržitelně blíží. Vnímání času se mění. Přijde nám, že ubíhá stále rychleji a že nemůžeme stihnout naučit se vše, co je od nás požadováno. Zároveň máme pocit, že vynaložené úsilí neodpovídá kýženému efektu. „Já si z toho nic nepamatuju! Tohle nikdy nemůžu dát! Už se z toho učení fakt zblázním!“ Co v takové situaci dělat? Chtělo by se říci, že tady je každá rada drahá. Přesto jsme si pro vás připravili několik osvědčených doporučení, která jistě stojí za to vyzkoušet v případě menší či větší studijní krize. Čerstvý vzduch pomůže Zní to sice banálně, ale přísun čerstvého vzduchu dokáže téměř zázraky v případě potřeby nabrání nových sil a energie do učení, či obecně jakékoliv duševní činnosti. Nejrychlejší a nejdostupnější variantou je otevření okna. Ještě lepší službu učiní krátká procházka, anebo jakákoliv venkovní fyzická aktivita dle osobních preferencí a zájmu. Lze namítnout, že v takové chvíli na žádnou podobnou činnost není čas ani nálada, nicméně zkušenosti říkají, že alespoň na chvíli vypnout, ideálně někde venku, je pro novou chuť do studia výbornou volbou a investicí, která se bohatě vrátí. Potřebujete doučování? Potřebujete zlepšit známky nebo vysvětlit náročnou školní látku? Ve Škole Populo doučujeme předměty základních, středních i vysokých škol a cizí jazyky. Neváhejte nás kontaktovat. Mám zájem Změna prostředí Všimli jste si, že někde vám jde příprava do školy skoro sama od sebe a jinde se ani přes veškerou snahu nedokážete soustředit. Právě nalezení oblíbeného místa či koutku pro učení je také jedním z hlavních předpokladů efektivní přípravy do školy. Někteří z nás potřebují absolutní klid, jiní snesou nějaký ten rušivý element. Existují i tací, kteří říkají, že bez sluchátek na uších a své oblíbené hudby by se vůbec nemohli učit. V každém případě, konkrétní místo a prostor, v němž probíhá příprava do školy, ať už se jedná o běžné psaní úkolů, anebo systematické učení k důležité zkoušce, by mělo být k tomuto účelu pokud možno co nejvíce uzpůsobeno. Ve dvou se to lépe táhne Novou a tolik potřebnou motivaci nám dodá, jestliže do naší školní přípravy zapojíme někoho dalšího. Může to být spolužák, ale klidně i někdo jiný – třeba sourozenec, anebo starší parťák. Zkrátka kdokoliv, s kým se můžeme navzájem podporovat, poradit si, sdílet, vysvětlovat a podobně. Do učení se tak může dostat i zdravá soutěživost, neboť při společné přípravě dvou či více spolužáků lze porovnávat jednotlivé pokroky. V případě pomoci ze strany staršího sourozence, případně zkušenějšího studenta, je pak takový parťák užitečný nejen ve smyslu předávání znalostí, ale také určité inspirace a dohledu. Energie je základ Ač se to možná nezdá, i při učení spotřebujeme mnoho kalorií. Dostatečný přísun jídla i pití během procesu učení je tak dalším z předpokladů úspěchu našeho snažení. Samozřejmě by se z plánované přípravy do školy nemělo stát hodování, kdy naši pozornost bude přitahovat spíše občerstvení než materiály do školy. Proto lze doporučit například zakousnout něco dobrého k jídlu krátce předtím, než se vrhneme a naplno ponoříme do skript, notebooků, sešitů či lejster. Zároveň bychom měli mít stále po ruce, anebo alespoň v dosahu několika kroků, osvěžení v podobě vody či jiného (nealkoholického :-)) nápoje. Se Školou Populo učení do hlavy určitě poleze Ve Škole Populo si i díky bohatým zkušenostem našich lektorů uvědomujeme, že žák nemusí být vždy naladěn na vlnu pozitivní motivace do učení, anebo se zrovna nemusí nacházet v té pravé studijní formě, a tak nepodceňujeme ani zdánlivé maličkosti, jež ve výsledku mohou velmi ovlivnit efektivitu bojové vzdělávací mise za lepší známky na vysvědčení. Klidné prostředí útulných a moderních učeben, vždy připravené čerstvé občerstvení a také především citlivý či důsledný dohled našich kamarádských a zároveň odborně zdatných lektorů tvoří osvědčený mix ingrediencí, proti kterým bude i ta největší nechuť k učení, či snad počínající zoufalství, zcela bez šance.Pokud potřebujete zlepšit známky, vysvětlit školní látku nebo připravit na přijímací zkoušky či maturitu, neváhejte se na nás obrátit a objednejte si doučování ve Škole Populo. Autor: BSc. Nikola Domluvilová Ředitelka správy kurzů Nikola vede tým koordinátorek, které se starají o hladký průběh každého doučování. Je „strážkyní“ klientského servisu, hlídá, aby vše běželo tak, jak má a vyřeší jakoukoli nestandardní situaci.