Bývaly doby, kdy se počítalo s tím, že dítě se začíná vzdělávat až v první třídě základní školy. Mateřská školka platila za místo, kde je o něj postaráno, aby mohli oba rodiče chodit do práce a ono si jen spokojeně hrálo. Pokud se zde dítě naučilo třeba samo číst nebo psát, a nabralo tak náskok do školy, bylo to považováno spíše za raritu. Časy se však mění. Již minulého roku musí děti i jejich rodiče dostát v tomto ohledu vyšším požadavkům, protože od nich ministerstvo školství vyžaduje absolvování tzv. povinné předškolní docházky.
O co se přesně jedná?
Tento projekt byl původně zaměřen na děti ze sociálně vyloučených vrstev, které tímto měly dohnat elementární poznatky, jež jim jejich rodiče nezajistili. Tím se měla zvýšit i jejich šance na zařazení do běžných mateřských škol a usnadnit jim jejich další vzdělávání. Od roku 2017 však byly tyto požadavky rozšířeny plošně na všechny děti, které nyní musí absolvovat předškolní přípravku v nějaké ze státních mateřských škol.
Výhodu je, že díky tomu budou všechny děti plně připraveny na zápis do první třídy, kde své vědomostí jen demonstrují. Usnadní jim to navíc příchod v září do školy, který pro mnohé znamená velký šok. Rodiče, kteří mají dítě v domácím vzdělávání nebo v nějaké z alternativních mateřských škol, mohou své dítě do předškolní přípravky minimálně přihlásit a poté si pojistit, že jej požadované informace sami naučí nebo si najdou nějaký program, který je připraví soukromě.
Na druhou stranu není potřeba hned panikařit. Všechny děti budou do první třídy přijaty, pokud jsou na to zralé, případně dostanou odklad. Předškolní výuka totiž není míněna jako nějaká umělá překážka, která by na děti měla klást přehnané nároky nebo měla změnit zápis v první formu přijímací zkoušky. Je to spíše výzva k využití možnosti naučit něco děti v předškolním věku, protože mají velký potenciál se učit velmi rychle a nebývají zatíženy představou, že se jedná o povinnost.
Potřebujete doučování?
Co může předškolní vzdělávání obsahovat?
Do předškolní přípravky spadá hned několik okruhů vzdělávání.
V první řadě je to již zmíněná příprava k zápisu. Dítě by se mělo konkrétně umět podepsat tiskacím písmem, napočítat minimálně do desíti, poznat základní písmena, barvy a geometrické tvary. Mělo by umět také nějakou básničku nebo písničku a poznat např. pravou a levou ruku. Důležitým prvkem jsou i základní sociální návyky a samostatnost, tedy schopnost se obléci nebo si zavázat boty.
Nejde však jenom o zápis. Mnoho dětí se chce v šesti letech již učit, a pokud není výuka podmíněna disciplínou a drilem, jsou schopny se učit spontánně. Mnohé se naučí třeba základy čtení a psaní. Samozřejmě nemáme na mysli, že by dítě přečetlo celou knihu a rozumělo jí, ale začne rozeznávat písmena a časem si spojí slova nebo je začne slabikovat. Pokud má motivaci si nějakou informaci v knize přečíst, půjde mu čtení ještě rychleji. Dítě má potom nejen snazší start v první třídě, ale má neuvěřitelně pozitivní kredit do života – naučilo se totiž číst samo, protože chtělo, nikoliv protože muselo.
Podobné je to i s výukou a učením se cizích jazyků. Nikoho jistě nepřekvapí, že malé děti se učí řečem snáze, než ty starší. Pokud je k výuce přistupováno podobně přirozeně a dítě se učí jazyk spontánně a ze zájmu, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. U dětí se nejčastěji začíná se slovní zásobou jako jsou barvy, které mohou aktivně rozeznávat během her nebo jména oblíbených domácích a exotických zvířat, které bývají ještě oblíbenější. Pro učení se abstraktnějších věcí je velmi dobrou technikou např. “full body response” – tedy zapojení celého těla, které do sebe v rámci pohybových her doslova zapisuje naučená slovíčka nebo i celé věty. Děti mají také velmi dobrou paměť, proto se vyplatí na ně mluvit často jen v cizím jazyce v celých větách, aby se jim zafixoval i základní slovosled a tvary slov.
Náprava problémů
Potenciál předškolní přípravy je však ještě o něco širší. U mnoha dětí se díky této přípravě podchytí a odstraní deficity jejich kognitivních funkcí, tedy toho, jak jsou schopny reagovat na vjemy a počitky vnějšího světa a vyhodnocovat je. Další mají totiž potíže se elementárně soustředit, selektovat důležité věci či kontrolovat své chování. Tyto deficity mohou mít poté fatální dopad na to, jak bude vypadat jejich další studium na základní škole a mohou negativně ovlivnit i jejich schopnost naučit se kvalitně číst, psát, počítat nebo se naučit správně a efektivně studovat. To jim logicky může způsobit nejednu zbytečnou překážku pro další studium na střední a vysoké škole.
Předškolní příprava je také schopna upravit jejich jemnou motoriku, která se projevuje na špatném držení tužky, kdy na ni dítě také příliš tlačí a nedosáhne schopnosti přesné koordinace tahů.
Předškolní přípravky se tedy není třeba bát, ale není dobré ji podcenit, protože může pro každé dítě znamenat snazší start na cestě ke kvalitnímu a radostnému vzdělávání se.
Autor:
Slovensku
