Angličtina má 12 různých časů. Při takovém množství není divu, že studentům není vždy jasné, který je kdy vhodné použít. Jak jsme si ve Škole Populo všimli, jedním z častých problémů bývá rozlišit minulý čas prostý (past simple) od předpřítomného času (present perfect). Proto si jejich tvoření, používání a vzájemný rozdíl vysvětlíme v dnešním článku.
Tvorba minulého času
Zde si slovesa nejprve rozdělíme na pravidelná a nepravidelná. U pravidelných sloves tvoříme minulý čas tak, že k nim přidáme koncovku -ed (u sloves končících na -e přidáváme jen -d).
Například:
Přítomný čas: I play tenis every week. – Každý týden hraji tenis.
Minulý čas: I played tenis last week. – Minulý týden jsem hrál tenis.
Minulý čas nepravidelných sloves se netvoří pomocí této koncovky, protože každé z těchto sloves má v minulém čase jiný tvar. Ten si můžeme vyhledat v tabulce nepravidelných sloves (bývá uvedena například v učebnicích).
Příklady nepravidelných sloves:
Understand – understood (rozumět); be – was/ were (být); eat – ate (jíst).
Otázky tvoříme pomocí modálního (pomocného) slovesa did (minulý tvar slovesa do). Když je ve větě did, plnovýznamové sloveso už nedáváme do minulého času. Zápor tvoříme pomocí did not (didn't).
Například:
Did you play tenis? – Hrál jsi tenis?
I didn’t play tenis. – Nehrál jsem tenis.
Použití minulého času
Minulý jednoduchý čas používáme k vyjádření dějů, které se staly v minulosti a již skončily. Často jsou ve větách s ním spojená slova: yesterday (včera), last month (minulý měsíc), a year ago (před rokem). Čas je tedy vždy přesně určen.
Chcete efektivní doučování angličtiny?
Tvorba předpřítomného času
Předpřítomný čas tvoříme pomocí slovesa have (ve třetí osobě jednotného čísla has) a slovesa v takzvaném třetím tvaru. Třetí tvar se tvoří u pravidelných sloves opět pomocí přípony -ed a u nepravidelných sloves si jej musíme vyhledat ve stejné tabulce, v jaké je uveden jejich minulý čas (minulý čas je uveden ve druhém sloupci a předpřítomný ve třetím).
Například:
We have been to Italy twice. – Dvakrát jsme byli v Itálii.
Mary has watched the documentary. – Marie se podívala na dokumentární film.
Otázky tvoříme také pomocí have/has (zde však plnovýznamové sloveso zůstává ve třetím tvaru) a zápory pomocí have not, has not (haven't, hasn't).
Například:
Have you ever been to Turkey? – Byl jste někdy v Turecku?
We haven’t been to Turkey. – Nebyli jsme v Turecku.
Použití předpřítomného času
Minulý děj s efektem v přítomnosti – něco začalo v minulosti, ale důsledky můžeme vidět v přítomnosti.
He has eaten spoiled yoghurt. – Snědl zkažený jogurt. (A teď ho z něj bolí břicho.)
Minulý děj bez časového určení ve spojitosti s přítomností, neuzavřený děj.
I have never been to London. – Nikdy jsem nebyla v Londýně.
Tady to znamená, že do Londýna ještě můžu jet. Pokud by v této větě byl místo předpřítomného času čas minulý, znamenalo by to, že už tam jet nemůžu, že děj je již ukončen.
Použití tohoto času ve větách se slovy for a since.
We have lived in this house since 2010. - Bydlíme v tomto domě od roku 2010.
She has traveled around Europe for five years. – Cestuje po Evropě pět let.
Použití s příslovcemi never (v otázkách ever), yet, just, recently, so far, already.
They have never seen the sea. – Nikdy neviděli moře.
Mia has just finished her homework. – Mia právě dokončila svůj domácí úkol.
You have not heard it yet. – Ty jsi to ještě neslyšel.
Použití ve větách s příslovcemi označujícími úsek dne (this morning, this afternoon, this evening).
I have not eaten the breakfast this morning. – Dnes ráno jsem ještě nejedla snídani. (Ale stále je ráno a můžu se nasnídat. Pokud bych to samé tvrdila odpoledne, věta by už byla v minulém čase.)
Autor:
Mgr. Bohdana B.
Lektorka anglického jazyka ve Škole Populo
Bohdana je absolventka Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici, kde vystudovala angličtinu v oboru překladatelství a tlumočnictví v kombinaci s filozofií. Ve Škole Populo působí od září 2023 jako lektorka anglického jazyka. K jejím zájmům patří procházky v přírodě, čtení knih a koučink, který ji ohromil díky absolvování dvou koučinkových kurzů. Koučovací přístup využívá někdy iv rámci lekcí. Učí srdcem a vyučování vnímá jako spolupráci žáka a lektora na společném cíli. Odměnou je pro ni možnost přispět ke spokojenosti žáků a ukázat jim, že hodiny mohou být zábavné – právě proto pro ni učení představuje smysluplnou práci. Rada se podílí na pozitivních změnách, k nimž patří i podpora žáků a lidský přístup v rámci učení.
Zdroj:
Osobní zkušenosti lektorky