Vybrat si tu nejlepší střední školu ovšem není jen tak a pro budoucího studenta je to velmi důležité rozhodnutí. Přijímací řízení se neobejde bez podání přihlášky a abyste se v tom moři informací neutopili, napsali jsme pro vás následující článek.
Středoškolských oborů je mnoho, těm uměleckým spolu s nástavbovými obory jsme se věnovali v samostatných článcích. Nyní se zaměříme na další obory, a to učební obory na gymnáziích a odborných středních školách.
Studium na gymnáziu
Ačkoliv na většinu středních škol se hlásíme až z 9. třídy, na gymnáziu je možnost víceletého studia. Dle délky studia můžeme, narozdíl od ostatních oborů, rozdělit studium na gymnáziu následovně:
- osmileté, na které nastupuje žák po ukončení pátého ročníku, první část studia tedy nahrazuje druhý stupeň základní školy a druhá část pak školu střední,
- šestileté, žák na ně nastupuje po ukončení sedmého ročníku na základní škole,
- čtyřleté, na ty se žák hlásí z deváté třídy a součástí jeho rozhodování je i možnost volby zaměření konkrétního gymnazijního oboru, mezi něž patří například třídy jazykové, humanitní, lékařské nebo přírodovědné.
Potřebujete doučování?
Odborné střední školy
Kromě výše zmíněných existují také školy vyučující předměty v cizích jazycích nebo gymnázia se sportovním zaměřením, na která se však vztahují přijímací podmínky jako na umělecké školy, je tedy nutno spolu s jednotnou zkouškou CERMAT vykonat také zkoušku talentovou. Nesmíme opomenout ani gymnázia církevní, která najdeme v mnoha podobách.
Velkou raritou je u nás Mensa gymnázium, které sídlí v Praze. Hlavním bodem, ve kterém se odlišuje, je vzdělávání mimořádně nadaných studentů. Studentů, kteří složili IQ test a dosáhli více než 130 bodů.
Obory maturitní jsou takové, které studenta připravují k úspěšnému složení maturitní zkoušky na konci studia. V průběhu čtyř let se žáci usilovně připravují na státní i školní část maturitní zkoušky. Velkou výhodou, ale i nevýhodou, u maturitních oborů na odborných středních školách je vzdělanost studenta v jednom konkrétním směru, ať už technickém, či humanitním.
Právě vzdělání v konkrétním směru může studentovi velmi pomoci při dalším studiu na vysoké škole nebo při výkonu povolání. Ti studenti, kteří maturitní obor studovat nechtějí, mají možnost vzdělávat se v oboru učebním.
Střední školy nabízejí širokou škálu učebních oborů, od automechanika až po zahradníka. Výuka zde probíhá jinak než na výše zmíněných typech škol. Jeden týden škola a jeden týden praxe, takový je častý průběh studia, není to ale pravidlem. Velkou výhodou učebních oborů je praktické odborné vzdělávání, žáci získávají v průběhu studia dovednosti a zkušenosti ve zvoleném oboru. Školy nabízejí praxi v podnicích a firmách, které mohou být školní i soukromé.
Státní nebo soukromá škola?
Uvažujete o státní škole? Nebo dáte raději přednost škole soukromé? Ve společnosti se můžeme setkat s názorem, že právě soukromé školy jsou špatné nebo nedokonalé, že studium na nich je lehké a student nemusí nic dělat. Někteří rodiče soukromé školy odsuzují, říkají o nich jenom to nejhorší, aniž by o nich něco věděli. Naproti nim stojí právě příznivci soukromých škol. Rodiče, kteří se, nehledě na názor ostatních, o tyto školy zajímají.
Ať už se setkáváme se školou soukromou nebo státní, názor si musí vytvořit každý sám. Jednotlivé školy mají svá specifika, v něčem se jim daří lépe a v něčem hůře. Při výběru školy je nezbytný objektivní pohled a hodnocení.
Soukromá gymnázia a střední školy obecně v lidech často vyvolávají představu, že je musí zvládnout každý, když si za to platí. Existuje spousta mýtů vytvořených o soukromých školách, ovšem skutečnost je často někde úplně jinde. Naopak o státních školách se zase někdy říká, že nevzdělávají stejně kvalitně jako školy soukromé.
A když už jsme u toho, víte, proč se na soukromých školách platí školné? Většinou je to doplatek za nadstandartní vzdělávání. Soukromé školy mohou být stejně jako školy státní dotovány, velká část z nich však nabízí něco navíc, za což si rodiče studenta musí připlatit. (Pokud to tedy není dotováno zřizovatelem.)
Některé školy, soukromé i státní, vás mohou mile překvapit. Proto se nenechte zmást označením soukromá škola nebo zkratkou s.r.o., zajděte se na ně osobně podívat nebo si o nich zjistěte více informací.
Jak vybrat tu nejlepší školu?
Každý student má jiné preference a očekávání, řada žáků už si tu „svou“ školu vybrala, a nic nehne s jejich názorem. Jenže jsou zde i tací, kteří se stále nemohou rozhodnout. Právě pro vás jsme sepsali otázky, které by měly při výběru typu vzdělávání a školy pomoci.
1. Chci studovat všeobecný obor?
To znamená, že žák nemá vyhraněný konkrétní studijní obor, kterému by se chtěl v budoucím zaměstnání věnovat a nebo plánuje pokračovat na vysokou školu. Pokud žáka studium baví a chtěl by pokračovat ve studiu i po střední škole, je pro něj nejlepší možností všeobecné gymnázium.
2. Chci se vydat konkrétním směrem?
Žák nemusí přesně vědět, co chce dělat celý zbytek života, pokud ovšem zná směr, kterému se chce věnovat, bude pro něj rozhodování jednodušší.
Pokud chce žák pokračovat ve studiu na vysoké nebo vyšší odborné škole, nabízí se možnost lyceí (přírodovědecké, lékařské, sportovní, …) nebo gymnázií. Lyceum se přitom omezuje na konkrétní odvětví, např. příroda, lékařství nebo sport. Při volbě gymnázia se student může zaměřovat například na jazyky.
A v čem se lycea a gymnázia liší? Vzdělávání na lyceu a gymnáziu je podobné, rozdíl je především v tom, na co se studium zaměřuje. Studenti gymnázií i lyceí studují stejné základní předměty, rozdíl je podle zaměření, gymnázia se zaměřují spíše na jazyky, lycea na konkrétní odvětví. Tyto předměty mají pak nastavený týdenní počet hodin, který se může lišit podle jednotlivých škol.
3. Chci studovat konkrétní obor? Chci mít odborné vzdělání?
V případě, že žák ví, co by chtěl studovat, a zároveň chce mít odborné vzdělání, přichází na scénu střední odborné školy, které, jak už jsme psali výše, nabízejí množství oborů.
4. Baví mě studovat? Chci mít maturitu, nebo budu studovat učební obor?
Jsou studenti, které nebaví pobyt ve škole a sezení ve školní lavici. Raději jsou venku a dělají něco praktického. V takovém případě bude nejlepší variantou učební obor. Student zde získá znalosti a dovednosti v něčem konkrétním, nebude ho nic držet ve školní lavici a studium ho tak bude bavit. Pokud se takový student rozhodne, že by chtěl studovat dál a touží po maturitě, není nic jednoduššího než nástavbové studium.
Pokud žáka ale studovat baví a zároveň ví, jakému oboru by se chtěl věnovat, je jednoznačnou volbou maturitní vzdělávání. Odborné školy vhodně kombinují teorii s praxí, zaměřují se na konkrétní obor a věnují mu většinu času, který student ve škole tráví.
5. Už máte vybráno? Nebo se ještě rozhlížíte?
Při výběru střední školy je důležité, aby si student vybraný obor zvolil opravdu sám, alespoň z velké části, aby ho studovat chtěl a měl k němu blízko. Není nic horšího, než když se student bude ve škole nudit a jen koukat do mobilu, takoví studenti na školách brzy končí.
Malá rada: Nechejte budoucího studenta, ať si volbu oboru řídí sám, najde si informace na internetu a přijde s něčím konkrétním. Potom si s ním popovídejte, proč se mu daný obor líbí a proč by ho chtěl studovat. Pokud máte nějaké tipy, řekněte mu o nich, ale až poté, co si ho vyslechnete. Udělejte si chvilku času, sedněte si a diskutujte. Jmenujte všechna pro a proti. Nebojte se otevřít novým možnostem.
Termín odevzdání přihlášek na střední školy
Když už se pro konkrétní školu rozhodnete, hlídejte si termíny. Přihlášky na střední školy musí být většinou podány do konce února nebo začátku března. Každá škola si sama určuje, co může uchazeči při přijímacím řízení „pomoci“. Touto pomocí myslíme diplomy, certifikáty nebo ocenění, které mohou při přijímacím řízení přidat body, a rozhodnout tak o konečném umístění uchazečů. Někdy se už i samotná účast na soutěži počítá, proto se na tyto možnosti nezapomeňte zeptat.
Zdroje:
Autor:
Slovensku
