Většina studentů, kteří na jaře tohoto roku úspěšně složili maturity, absolvovali zároveň i přijímačky na vysoké školy. Během září jim započal zimní semestr a v prosinci nastává moment, kdy přichází první zkouška ohněm. Blíží se jim totiž zkouškové období.
V čem je studium na vysoké škole jiné?
V první řadě každá z kateder, ale často i fakult má trochu jiný systém studia a požadavků.
Obecně platí, že forma i systém výuky je v mnohém volnější. Na druhé straně student, který jde studovat nějaký umělecký obor, bude mít povinností méně, než student, který se přihlásil na medicínu nebo na práva. Studium na vysoké škole začíná často později než 1. září a má i pozvolnější nástup.
Potřebujete pomoct s konkrétním předmětem na VŠ?
Student si některé předměty musí zapsat povinně, ale mnohé z nich nemusí absolvovat hned a některé si zapisuje podle vlastní volby. Do jisté míry si může přizpůsobit rozvrh hodin podle sebe, na některé hodiny dokonce nemusí chodit a často má během dne spoustu volných chvil. Mnohdy se na některé z hodin nemusí dokonce ani připravovat, psát domácí úkoly nebo pravidelné testy. Studium dostává jiný charakter a v jistých chvílích se může zdát i snazší a příjemnější než studium na střední škole.
Jaké to má nebezpečí?
Velké nebezpečí samozřejmě spočívá v tom, že student v kontextu odlišnou formou výuky její nároky podcení a začne studium šidit. Toto nebezpečí číhá zejména na studenty v prvním ročníku, kteří mohou být překvapeni podobnými výhodami a poté zaskočeni, když se přiblíží finální zkoušky.
K volnějšímu režimu na vysokých školách přispívá i to, že se ty nejdůležitější hodiny koncentrují mezi pondělí a středu. Naopak ve čtvrtek se učí jen málo a v pátek je prakticky volno. Mnoho studentů chodí často do školy jen během zbylých tří dnů a pak jedou domů nebo se věnují svým aktivitám. A studium mezi ně nemusí vždy patřit.
S tím jde v ruku v ruce i studentský život, který sice možná tím nejpříjemnějším překvapením, které na studenty čeká, ale také nejčastější příčinou, proč se na konci školního roku dostávají do stresu.
Co čeká studenta během zkoušek?
Přestože se student na vysoké škole může setkat s tím, že někteří vyučující vyžadují psaní kontrolních testů (například na medicíně nebo jazykových oborech), zkoušky, které rozhodnou o tom, zdali předmět absolvoval či nikoliv, se budou konat až přibližně v polovině prosince. Tedy již za pár dní!
Prvnímu kolu zkoušení se říká zápočtový týden a realizuje v polovině prosince. Píší se během něj například hromadné testy, aby se vyučujícímu podařilo uzavřít předmět ještě před Vánoci. Mnohdy se během zápočtového týdne píší první termíny zkoušky a další dva termíny, na které má student právo, se konají až během zkouškového období, tedy v lednu a únoru.
Během zkouškového období se mnohdy konají obtížnější zkoušky nebo takové zkoušky, které jsou organizačně těžší, tedy například ústní zkoušení. A až teprve poté započne letní semestr.
Studentovy studijní útrapy však často nekončí ani po zkouškovém období, protože některé ze zkoušek se mu nemusí podařit složit. Ty se mu pak natáhnou do dalšího semestru a záleží na dohodě s vyučujícím, kdy je bude moct absolvovat.
Jak tomu předejít?
I na vysoké škole platí osvědčené pravidlo – kdo se začne učit zavčas, má větší šanci zkoušky absolvovat ve větším klidu. Ten klid samozřejmě nebude nikdy absolutní, protože zkouškové období dá zabrat i zkušenému studentovi, ale alespoň u některých předmětů bude mít studující více jistoty.
Další prevencí je dobrá informovanost, zajištění potřebného studijního materiálu a vypracování plánu jak se učit. Dobré je také chodit pravidelně na hodiny a získat alespoň rámcový přehled o tom, jakou formou finální zkoušky probíhají.
Jedním z hlavních faktorů, proč je studium na vysoké škole tak náročné, není často ani tak náročnost jednotlivých předmětu, ale spíše ten fakt, že je potřeba absolvovat v krátkém časovém úseku více zkoušek najednou. Požadavky na každou z nich nejsou standardizovány osnovami jako na základní a střední škole, ale je často na vyučujícím, co bude jejich náplní. Mnohdy nejsou dostupné ani studijní materiály a student musí čerpat z více zdrojů.
Pokud vás čeká zkouškové a nemáte čas dohánět látku, možná je na čase oslovit i někoho, kdo vám pomůže. Doučovat se člověk může totiž i na vysoké škole, jen musí sehnat někoho, kdo předmětu rozumí.
Autor:
Bc. Adéla Hronová
Slovensku
