Alternativní vzdělávání u dětí může začít již v předškolním věku. Lesní mateřské školy neboli zkráceně lesní školky patří k asi těm nejznámějším a nejzajímavějším formám takovýchto z přístupů. Jak název napovídá, výuka lesních školek neprobíhá v uzavřených budovách, ale venku, ideálně někde v lese a stávají se stále populárnějšími.
Alternativní přístupy k předškolnímu vzdělávání se v našich zemích objevily poměrně nedávno. Jejich popudem byla nespokojenost mnoha rodičů s formou a úrovní klasických státních školek, a také nedostatkem volných míst v nich, a to často i ve spádových oblastech. Mnohé lesní školky vznikly proto jako iniciativa samotných rodičů, kteří se dali dohromady a udělali si školku pro své děti. Časem, jak zájem rostl, se mnoho takových lesních klubů a podobných iniciativ zprofesionalizovalo a začalo přijímat i cizí děti.
Lesní školky se staly formou alternativního vzdělávání, které probíhá v rámci RVP (rámcového vzdělávacího programu) a MŠMT jej uznává. Povinnou předškolní výuku, která je postrachem rodičů od minulého roku, musí dítě ovšem absolvovat v klasických státních školkách. Většina rodičů to však řeší formální dohodou s nějakou z nich, kam dítě zapíší, a ono pak chodí do lesní školky. V současnosti probíhá také zápis do registru MŠMT, který by měl lesním školkám zajistit příspěvek na školné, mnohé se tomu však vyhýbají, protože normy ministerstva jsou pro ně svazující (např. supervize na hygienickým zařízením nebo forma stravování dětí) a zůstávají v tomto ohledu nezávislé. Mnozí rodiče si tedy raději připlatí a investují do kvalitní formace dítěte a uvítají i minimální dopad regulací MŠMT.
Potřebujete pomoct s předškolní výukou?
Odkud se lesní školky vzaly?
Idea a koncepce lesních školek pochází ze Skandinávie. Za jejich neformální zakladatelku je považována Dánka Ella Flatau, která se svými čtyřmi dětmi jednoduše pořádala výlety do lesa a ke své skupině přibírala další rodiny s dětmi, až jejich komunita začala připomínat školku. Oficiálně bývá vznik tohoto hnutí rokem 1954, ale jsou i další země jako Švédsko, Norsko a Německo, kde se lesní pedagogika výrazně formovala a rozšířila se i do Kanady, USA, Ruska a Japonska.
Jak to v lesní školce funguje?
Ideální lokací pro každou lesní školku je samozřejmě nějaké místo blízko lesa nebo kdekoliv v přírodě, kde je to do lesa kousek. Mnohé lesní školky se však nacházejí i v centrech měst a vyrážejí s dětmi na výlety.
Les je pro tuto alternativu přirozeným prostředím, v němž se naše děti, podobně jako děti přírodních národů, mohou velmi snadno naučit existovat a odnést si mnoho vědomostí a zkušeností, které by ve městech nezískaly. Lesní pedagogika také popírá mnoho zažitých představ, že děti je potřeba úzkostlivě hlídat a chránit a dává jim naopak větší volnost. Nezasvěcený pozorovatel se pak může lesní školky často i leknout, protože děti se mohou chovat podle své přirozenosti, jsou samozřejmě často divoké a hlučné, válejí se v kalužích a blátě, jsou tedy špinavé, a lesní pedagogika se je nebojí např. učit pracovat s ostrými noži již v raném věku.
Dětem v lesních školkách je dávána větší svoboda, anarchii je však bráněno tím, že jsou vedeny ke spolupráci, nikoliv soutěživosti. Děti jsou díky lesu více samostatné a to i ve věci toho, jak se zabaví. Program nebývá většinou organizován do nějakých řízených činností, ale počítá se s tím, že si hry děti vymyslí samy, přímo v terénu. Mnohé školky proto chtějí, aby si děti z domu nenosily vlastní hračky.
Základní důraz kladou lesní školky na pobyt venku, a to po celý rok a za každého počasí. Děti proto musí být vybaveny kvalitním nepromokavým oblečením a do přírody se chodí i za deště nebo, když sněží. Budova školky pak slouží dětem pouze jako základní zázemí, kde je teplo a kde odpočívají, spí nebo se stravují. Hlavní porce času se tráví ovšem mimo ni. Mnohé lesní školky volí i alternativu v tom, kde mají ono zázemí a to v podobě např. jurty, zahradní chatky či maringotky.
Výhody pobytu venku rozvíjí hrubou motoriku u dětí a tvořivost, potvrzuje se také, že tyto děti jsou méně nebo kratší dobu nemocné. Pobyt venku je vhodný i pro děti trpících hyperaktivitou.
Velký důraz je kladen na stravování. Lesní školky si nevozí jídlo z jídelen, kladou důraz na zdravou výživu a často se lze setkat s vegetariánskou stravou.
Kapacita lesních školek bývá omezená, zejména tím, že jeden pedagog může dohlížet maximálně na osm dětí, ne více. Lesní školky se vydávají i za kulturou do divadla nebo i do muzea.
Lesní školky se začaly objevovat asi před desíti lety i v České republice a jejich počet přibývá. Ačkoliv to není jistě volba pro každého rodiče, ten, kdo se rozhodne své dítě do nich zapsat, nebude litovat.
Potřebujete předškolní přípravu? Rádi vám pomůžeme, objednejte si doučování ve Škole Populo.Autor:
Slovensku
