Jak se lépe učit: 1. díl

To, co se učíte, vás musí zajímat

Každý z nás byl vychováván v představě, že čím déle se učíme, tím více toho budeme umět. Přímá úměra v případě studia a memorování látky však jaksi neplatí. Tedy kvantita hodin strávených nad učebnicí neodpovídá tomu, kolik látky si zapamatujeme.

I přesto musí děti denně absolvovat minimálně čtyři vyučovací hodiny ve škole a s věkem počet hodin může narůst až na šest až sedm za den. Studium tedy dítěti pohltí většinu pracovního týdne a ukousne ještě z volného času po škole a o víkendech, protože se předpokládá, že se bude učit i doma.

Na tom, že to není úplně funkční, se asi všichni shodneme. V tomto seriálu zkusme popsat alespoň některé efektivnější metody vhodné k motivaci dítěte, aby se učilo kvalitněji, efektivněji a bez přílišného skřípění zubů.

Učíme se efektivně?

Jednou z nejsmutnějších stránek času stráveného ve škole je, že nás nikdo nenaučí postupy, jak se učit efektivněji. Lidská mysl je zjednodušena jen na jakýsi trychtýř, do něhož je potřeba nalít nebo vyloženě natlačit co nejvíce informací. Lidská paměť je zase skladiště, kde je potřeba jen udržovat pořádek, protože kapacity by měly být nekonečné. V praxi to znamená, že pokud dítě něco neumí, pak si toho buď do hlavy natlačilo málo, nebo si ve svém „paměťovém skladu” neuklidilo. Pokud mu však látka do hlavy neleze nebo mu z ní rychle mizí, je rada, jak to napravit, prakticky vždy stejná – více se učit. Pedagogické metody totiž nikdy neselhávají, dítě se musí jen více snažit. Nebo ne?

Co nás zajímá, to si pamatujeme

Většina z nás určitě někdy v nějaké podobě u sebe objevila zvláštní paměťovou schopnost. Věci, které nás baví, si pamatujeme do naprostých detailů, a to často i ve vizuální podobě a ti nejnadšenější jsou schopni citovat slovo za slovem z paměti.

Takové dítě si do detailu pamatuje, co se stalo ve všech dílech jeho oblíbeného seriálu. Pohádkové knížky nebo dětské komiksy zná nazpaměť a často si pamatuje jejich čísla nebo to, co bylo na jednotlivých obálkách. Oblíbené písničky nebo legrační básničky opakují s dokonalou přesností nebo si pamatují detaily pohádky, kterou jim rodič vykládal včera a které stačil úspěšně zapomenout a pozměnit. Věci, které děti však nebaví, si jednoduše nepamatují.

Univerzálním činidlem paměti je tedy veliký zájem o danou problematiku. Pokud nás něco baví a absolutně nás to do sebe vtahuje, naše paměť podlehne a začíná fungovat jako přesný nástroj, který zaznamená každý detail. Dokonce i po letech zjišťujeme, kolik detailů si pamatujeme z příběhů, které jsme viděli nebo četli jako malé děti.

Jak to aplikovat na školní látku?

Potíž může nastat, pokud budeme chtít podobné metody aplikovat na školní látku. Ta totiž v dětech moc zájmu nevzbuzuje.

Odpověď je snadná. Je to forma, v jaké je látka podávána. Stačí se jen podívat do učebnic nebo sešitů, které používá vaše dítě nebo jste kdysi měli ke studiu vy. Autoři učebnic, často akademické kapacity ověnčené mnoha tituly, jako by nebrali v potaz, že je píší pro malé děti, které je potřeba zaujmout. Dítě, a často ani dospělý, si neumí pod abstraktními a složitými termíny z fyziky a chemie představit něco konkrétního a klasickou výukovou metodou proto zůstává kapitoly přepisovat a učit se je nazpaměť.

Než tedy začneme do dětí hustit poučky a data např. z chemie nebo biologie, je potřeba jim ukázat, jak úzce se studium chemických prvků nebo zvířecí říše dotýká jejich životů. Nemusí to být hned výroba třaskavin či chov jedovatých plazů, ale stačí alespoň něco trochu praktického.

Učitelé mají dnes velkou výhodu v tom, že je k dispozici mnoho vizuálního materiálu z internetu, o kterém se jejich starším kolegům ani nesnilo. Děti, které mívají často tendenci k závislosti na počítači, mohou onu závislost využít alespoň trochu konstruktivně a vyhledávat si informace samy. Budete se divit, kolik z nich je toho schopno a kolik z nich to bude bavit.

Je to definitivní řešení?

Bezpochyby nikoliv, protože studijní látka bude stát vždy za zábavnějšími pohádkami, kreslenými seriály a počítačovými hrami. Na druhé straně i to málo, které dokáže dítě nějak zaujmout a vytvořit v něm emoci, zůstane v jeho paměti déle, než pouhé biflování nazpaměť.

Příště si povíme něco o tom, jak na paměť a co jsou to paměťové triky.

Ve Škole Populo doučujeme všechny předměty základních i středních škol, vybrané předměty vysokých škol a cizí jazyky. Pokud potřebujete doučování, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.

Autor:

Bc. Adéla Hronová

Manažerka Školy Populo

Adéla je šéfkou našeho produkčního oddělení. Vede tři týmy, které se starají o naše studenty a lektory. Zná dokonale naše služby a spolu s Metodickým centrem denně pracuje na jejich vylepšování.